Obrana musí vyjít s 88 miliardami – nerealizované výdaje na pásová BVP snižují letošní schodek státního rozpočtu

Obrana musí vyjít s 88 miliardami – nerealizované výdaje na pásová BVP snižují letošní schodek státního rozpočtu
Autor: Ministerstvo obrany, army.cz|Popisek: Ministerstvo obrany
09 / 02 / 2022, 14:00

Vláda ve středu 9. února 2022 schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok, který plánuje předložit Sněmovně tak, aby byl schválen do konce března. První čtení by mělo proběhnout 18. února. Oproti původnímu neschválenému návrhu vlády Andreje Babiše našla vláda Petra Fialy úspory ve výši bezmála 80 miliard korun. Významnou měrou se na nich podílí také snížení rozpočtu Ministerstva obrany. Jeho rozpočet měl podle původního návrhu vzrůst oproti roku 2021 o 24 %. Snížením o 5,4 miliardy, tedy především avizovaným vypuštěním první splátky za pásová bojová vozidla pěchoty, má dosáhnout absolutní výše 88,145 miliardy korun, tedy přibližně o 16 % více než v roce 2021.

Celkové příjmy rozpočtu představují podle návrhu částku 1613,2 miliardy korun, výdaje pak 1893,2 miliardy, tedy schodek ve výši 280 miliard korun, o 100 miliard korun méně než byl návrh Babišovy vlády a o 140 miliard méně než jaký byl výsledek státního rozpočtu za rok 2021.

Potřeba aktualizace strategických dokumentů a mezi nimi Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 z roku 2019, která patří mezi priority vládního programového prohlášení v oblasti obrany, tím více nabývá na důležitosti. Mezi předpokládanými požadavky pro naplnění strategie obsažení v KVAČR 2030 najdeme v kapitole Finanční náročnost tabulku, podle které měl v roce 2022 při předpokládané výši HDP 6128 miliard korun dosahovat rozpočet Ministerstva obrany 1,6 %, absolutně pak 102,11 miliardy korun. Ve skutečnosti to bude o 14 miliard korun méně, a to je částka, která dalece převyšuje výši první splátky za pásová BVP.

V letech 2019 a 2020 rozpočet Ministerstva obrany dosáhl 1,21 % HDP, resp. 1,32 % HDP, a výchozí předpoklad KVAČR 2030 v tomto obecném ohledu naplnil, resp. překonal (dokument pracoval s optimálním podílem 1,19, resp. 1,28 % HDP; nicméně výsledek významně ovlivnil pokles HDP o 5,6 % v roce 2020). V roce 2021 činil podíl výdajů na obranu na HDP jen 1,28 % (absolutně 75,36 miliardy a velmi nízký nárůst proti roku 2020), zatímco KVAČR 2030 předpokládal již 1,4 % HDP a absolutní částku 85,79 miliardy.

Ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) již před několika týdny avizované škrtnutí letošních plánovaných nákladů na pořízení pásových BVP, které letos obrana nespotřebuje, protože dosud nebyl vybrán dodavatel a nebyly podepsány příslušné smlouvy, tak bylo využito nikoli k pokrytí jiných modernizačních projektů, ale k celkovému snížení letošního schodku státního rozpočtu. Má-li obrana do roku 2025 dosáhnout úrovně výdajů ve výši 2 % HDP, bude muset v následujících letech proběhnout tím rychlejší růst rozpočtu ministerstva.

Podle vyjádření MO o peníze na BVP obrana nepřijde. S jejich nákupem se nadále počítá a letošní alokovanou částku 4,83 mld. Kč pouze přesouvá. Vláda na návrh ministryně obrany přijala usnesení, které zaručuje čerpání těchto peněz v příštích letech.

Snížení obranného rozpočtu kritizuje předseda sněmovního Výboru pro obranu a exministr obrany Lubomír Metnar, který uvedl: „Vláda škrtá 5,4 mld. z rozpočtu MO pod záminkou nestihnutí modernizačního projektu BVP. Já k tomu nevidím důvod. Armáda tyto peníze nutně potřebuje, a to zvláště v této složité mezinárodní bezpečnostní situaci, kdy musí pokračovat v modernizaci a budování svých schopností. Hodnotím to jako další neúspěch současné ministryně obrany a vlády v udržení kontinuity, stability a postupného nárůstu rozpočtu obrany, což jsou předpoklady efektivního využití investic do obranyschopnosti naší země.“

Zdroj: Ministerstvo obrany, ČTK, Twitter

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace