Autor fotografie: CC BY-SA 4.0|Popisek: Namer s bezosádkovou věží jako plnohodnotné BVP
Jednou z krátce zvažovaných alternativ při modernizaci výzbroje mechanizované pěchoty Armády České republiky byly před lety také izraelské obrněné transportéry Namer. Slovo Namer je jednak kombinací názvů transportéru M113, jemuž v Izraeli říkají Nagmash, a tanků Merkava, a jednak znamená "leopard". Při 60 tunách jde o nejtěžší a nejlépe chráněný obrněný transportér v aktivní službě. Jeho úkolem je dopravit pěší výsadek co nejbezpečněji do prostoru bojového nasazení, a po splnění úkolu odvézt vojáky zpět.
První transportéry Namer přišly do výzbroje brigády Golani v létě roku 2008. Pěchotní brigáda Golani vznikla v únoru 1948 během první arabsko-izraelské války, náleží k 36. divizi podléhající v současnosti Severnímu velitelství. Od svého vzniku prošla všemi významnými konflikty v oblasti a patří mezi nejvíce vyznamenávané jednotky. Odřad brigády Golani se mj. podílel v roce 1976 na známé operaci Entebbe, během níž izraelští vojáci osvobodili 102 rukojmí držených teroristy v Ugandě.
Vývoj vozidla Namer byl zahájen v roce 2005, kdy vznikl prototyp nazvaný Namera – Tygřice, který využíval podvozek tanku Merkava I, který byl stahován ze služby. Ve finále však byl zejména z ekonomických důvodů zvolen podvozek poslední verze tanku, Merkava IV. V této podobě bylo vozidlo schváleno pro sériovou výrobu v dubnu 2008, a armáda objednala prvních 15 kusů.
Design tanků Merkava se opírá o koncepci izraelských ozbrojených sil, jež klade na první místo odolnost a přežití posádky. Techniku lze vyrobit, ale relativně malá země si nemůže dovolit ztrácet vycvičené vojáky. Stejně jako Merkava má tedy i Namer motor vepředu, zatímco v zadní části je prostor pro devět plně vyzbrojených vojáků, nosítka a zdravotnické vybavení. Výklopné dveře jsou v zádi vozidla, a jsou širší než u tanků Merkava, které, na rozdíl od standardních hlavních bitevních tanků jiných armád, rovněž mohou převážet pěší výsadky; do jejich přepravního prostoru se vojáků vejde šest. Při hmotnosti 60 tun dokáže Namer s motorem o 1200 koňských silách na silnici vyvinout rychlost 60 km/h; nepatrně méně než Merkava IV (65 tun, 1500 koňských sil a 64 km/h).
Kromě konstrukční příbuznosti Nameru a Merkavy, jež usnadňují opravy, údržbu a logistiku, jsou oba stroje také společně nasazovány. Namer je v základní verzi obrněného transportéru vyzbrojen dálkově řízenou zbraňovou stanicí Samson s kulometem M2 ráže 12,7 mm nebo granátometem Mk 19. Těžkou palebnou podporu poskytují tanky. Sekundární výzbrojí Nameru je velitelem ovládaný kulomet M246 ráže 7,62 mm, minomet ráže 60 mm zabudovaný v korbě, a k vytvoření clony může použít vrhače kouřových granátů. Hmotnost ušetřená sejmutím věže z podvozku Merkavy byla investována do ještě lepší pasivní ochrany. Samozřejmostí je klimatizace a radiační, chemická, biologická a jaderná ochrana posádky a převážených vojáků. Od roku 2016 jsou Namery, jichž bylo dosud dodáno na 120, vybaveny, stejně jako Merkavy, pokročilým systémem aktivní ochrany Trophy, který likviduje protitankové střely a rakety detekované čtveřicí malých radarů.
video: youtube
Vývoj transportéru pokračuje. Kromě základní verze existují varianty ženijní: buldozer pro velitele rot, prorážecí a mostní pro velitele čet, a vlečná pro četaře. Kromě ní byla ohlášena také verze s bezosádkovou věží vyzbrojenou 30mm kanónem a řízenými střelami, čímž se Namer koncepčně přiblíží dnes běžnějším bojovým vozidlům pěchoty a získá nové schopnosti, díky nimž bude jeho nasazení v součinnosti s Merkavami účinnější.
V září 2017 roku web IsraelNationalNews.com informoval o zájmu Armády České republiky o Namery, které byly mezi tehdy devíti zvažovanými možnostmi pro přezbrojení mechanizovaných jednotek a dosluhujících BVP-2. Izrael nestihl podle webu podat cenovou nabídku; přičemž absence věže s kanónem byla považována za zřejmou nevýhodu vozidla již tehdy, a nově od loňského jara víme, že by nepomohlo ani řešení s bezosádkovou věží.
I zde je vidět, že země se zkušnostmi z konfliktů moderní doby inklinují k obrněným vozidlům s bezosádkovými věžmi, kdežto někteří úředníci v AČR jsou stále zauzleni v taktice a strategii Varšavské smlouvy, tedy mnoho vozidel, malá ochrana osob a osádky sedící ve věžích na munici. Klíčová poznámky v textu zahraničního zdroje je, že vozidla lze nahradit poměrně rychle, ale malá země si nemůže dovolit přicházet o vycvičené osádky a musí tedy udělat maximum pro ochranu osob. Není to náhodou téma k diskuzi, jaká by měla být konfigurace nového BVP pro AČR - velké, aby se tam vešel při náhodné návštěvě obtloustlý člověk vzpomínající na doby minulé, nebo vozidlo poskytující maximální balistickou ochranu vojáků/vojákyň uvnitř, aby se jich co nejvíce ve zdraví po konfliktu vrátilo nezraněných domů?
Zdroj: army-technology.com