Autor fotografie: Anna Strižekiň, CC BY-SA 4.0|Popisek: Ilustrační obrázek
Wagnerova skupina velmi často působí a působili v Africe v oblastech s velkými přírodními zdroji. Takže jejich působení na Ukrajině se nevymyká z jejich dřívější činnosti, tedy obsazení bohaté oblasti a pak z toho mít náležité příjmy.
Když se řekne Ukrajina, většina lidí si představí obrovské obilné lány a černouhelné doly na Donbase a k tomu těžký průmysl. Jenže Ukrajina je, co se týče přírodních zdrojů, bohatou zemí. Hlavní jsou voda, obilí a kukuřice a vše co je pod zemí, a toho není málo, byť se o tom moc nemluví. Na Ukrajině leží nejméně šest procent světových zásob titanu, pětina dosud objevených ložisek grafitu či největší evropský zdroj lithia. Země má také deset procent světových zásob železné rudy a dost ropy a plynu, aby mohla být plně soběstačná a ještě prodávat, alespoň po určitou dobu. Obtížně se to dokazuje.
V okolí města Kryvyj Rih jsou bohatá naleziště železné rudy, která se zpracovává v místních slévárnách. Mezi další nerostné suroviny Ukrajiny patří uranové rudy, magnetické rudy a titan, dále chrom, nikl, bauxit, fosfáty, síra, rašelina, ropa, sůl, grafit, mangan, kaolin, antracit, zemní plyn a žula.
A právě oblasti s doly nerostného bohatství jsou oblasti nejtěžších bojů. Ukrajina má historicky zkušenost s hladomory, kdy obilí bylo násilně vyváženo mimo Ukrajinu, nyní se k tomu přidávají i další komodity, jež jsou na světových trzích velmi ceněny.
Faktem je, že Ukrajina se musí zbavit korupce, ale co se týče zemědělství a další produkce, je zcela samostatná a udrží se po řadu let. Pravděpodobně i proto Rusko a Wagnerovci tak silně útočí, aby oslabili „konkurenci“ a získali toužebný přístup ke zdrojům.
Vojensky Rusko samozřejmě má sílu Ukrajinu „rozbít“, ale ekonomicky díky zdrojům Ukrajina není až tak slabá, jak by se mohlo zdát. Klíčový je přístup k námořní přepravě a prodej na světových trzích. A to je přesně to, co Rusko chce zablokovat, ale Turecko na druhou stranu pracuje na otevření plavební cesty.
Rusko s vlastními přírodními zdroji nemá zapotřebí dobývat Ukrajinu, jen to potvrzuje jeho imperiální ambice a obchodní neschopnost. Jenže jeho nečitelnost a agresivita v poslední době odvrací od Ruska mnoho tradičních zákazníků, Indie se rozhodla pro francouzské letouny, Čína zřejmě bude odebírat uhlí z Austrálie, a ne z Ruska – potažmo ukrajinského Donbasu. To jsou velmi silné výpadky finančních příjmů.
Rusko má nepochybně co nabídnout, ať jde o vojenské technologie nebo přírodní zdroje. Ale stále se chová nečitelně a agresivně či neplní další závazky. Každý zodpovědný stát nebo obchodník si najde spolehlivého partnera, a tím Rusko nyní není. Navíc se množí úvahy o nemoci Vladimíra Putina, což by mohlo způsobit možný „palácový převrat“ s velkou neznámou, kdo bude jeho nástupcem.
Proto Rusko chce „uchopit/uloupit“, co jde a prodat kamkoliv, dokud to jde. Ale kromě Afriky a Střední/Jižní Ameriky to už moc nejde. Jak již bylo řečeno, tradiční velkoodběratelé různých komodit jako Indie nebo Čína se odvracejí a hladová KLDR Rusko nezachrání.
Zdroj: washingtonpost.com, cbc.ca, foreignpolicy.com, redakce