Autor fotografie: flickr.com (CC BY 2.0)
Minulý týden ve čtvrtek se střetli v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové poslanec Jiří Dolejš, poslankyně a předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová, náměstkyně ministra obrany Blanka Cupáková a zbrojní analytik Jaroslav Štefec. Tématem pořadu byla modernizace armády a akviziční projekty. Komunisté navrhují, aby se armádě vzalo 10 miliard korun a ty se použily pro boj s koronavirem. S tím na druhé straně nesouhlasí Černochová a další zákonodárci.
V pořadu Michaely Jílkové Máte slovo se střetly dva nesmiřitelné pohledy. Zatímco Černochová a Cupáková podporují stávající proces modernizace, souhlasí s navýšením rozpočtu ministerstva obrany o 10 miliard korun, poslanec Dolejš a komunisté stojí na opačné barikádě. Podle nich má jít 10 miliard korun určené armádě na boj proti koronavirové pandemii. To však podle Černochové a dalších ohrožuje modernizaci armády a akviziční projekty, které jsou vzájemně propojené.
Dolejš navrhuje, aby se v krizovém období, které je způsobeno koronavirem, akvizice odložily, protože se nacházíme v mimořádné situaci a rozpočet je napjatý. ,,Jestliže nastane mimořádná situace, tak přece není problém zpomalit ten trend dočasně a ušetřené peníze dát na to, co jsou momentální priority.“ Podle něho se akvizice o rok odloží, což nemusí znamenat nic dramatického. ,,V této krizi nepotřebujeme drahé americké vrtulníky,“ prohlásil na podporu své úvahy Dolejš a dodal, že právě v krizi je třeba reagovat pružně.
Dolejš argumentoval také tím, že na začátku volebního období byl rozpočet ministerstva obrany 52 miliard na sklonku volebního období má s navýšením 10 miliard činit 85 miliard korun, čili skoro dvojnásobek. Náměstkyně ministra obrany Blanka Cupáková však prohlásila, že armáda se musela také potýkat s neblahými důsledky hospodářské krize z roku 2009, kdy výdaje podle ní ,,strmě klesaly“. Náměstkyně ministra obrany varovala, že jestliže jeden rok škrtneme 10 miliard korun, bude to znamenat zásah v investicích 8,5 miliard korun, což se rovná 130 projektům. To by se podle ní promítlo negativně v dalších letech rovněž v souvisejících investičních nákladech.
S Dolejšovým pohledem nesouhlasí rovněž poslankyně a předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová. Podle ní se nemůže do projektů zasahovat, protože jsou rozložené v delším časovém období, a armáda potřebuje mít zajištěné dostatečné finanční prostředky dopředu. Podle ní je cílem vybudovat armádu pro 21. století a bezpečnost České republiky zkrátka něco stojí. ,,Všichni chápeme to, že situace z hlediska ekonomické bude složitá, na druhou stranu armáda nemůže být pokaždé obětí této pandemie,“ uvedla v pořadu Černochová.
Předsedkyně Výboru pro obranu dodala, jak je důležité nezasahovat do stávajících akvizičních projektů a procesu modernizace naší armády. I z toho důvodu, že se armáda začala modernizovat teprve před zhruba 5-6 lety a nejsme ani ve třetině toho, co potřebujeme, jak Černochová zdůraznila.
Souvisejícícm tématem pak byla efektivnot armádních nákupů. Podle zbrojního a vojenského analytika Jaroslava Štefce , který dříve pracoval na ministerstvu obrany, jsou nákupy neefektivní a jako příklad uvedl nákup vozidel Supacat v roce 2010. Ministerstvo obrany mělo nakoupit tři tato vozidla za 99 milionů korun. Podle Štefce činila reálná cena Supacatů 14 milionů za kus. Nicméně tehdy vozidla poptávalo podle Štefce Vojenské zpravodajství právě za částku 33 milionů za kus. ,,Armáda nakupuje šíleně neefektivně,“ postěžoval si Štefec.
S tvrzením, že se nakupuje neefektivně, však nesouhlasí Černochová. Podle ní se nakupuje v souladu se zákonem o veřejných zakázkách ,,Nakupujeme zcela v pořádku, to, co armáda potřebuje,“ řekla Černochová s tím, že je tady od toho, aby na projekty jako politik zajistila finanční prostředky a transparentnost v procesu výběru konkrétní vojenské techniky.