Operační budoucnost je v řídících systémech. Poláci to dobře vědí, co AČR?

Operační budoucnost je v řídících systémech. Poláci to dobře vědí, co AČR?
Autor fotografie: Northrop Grumman / Public domain|Popisek: Vizualizace použití systémů IBCS
04 / 03 / 2024, 12:00

Ve čtvrtek 29. února 2024 podepsal ministr bezpečnosti Polska dohodu se zástupci americké vlády o poskytnutí systémů IBCS pro druhou fázi rozsáhlé modernizace polských PVO. Díky těmto systémům se tak polská armáda možná brzy stane jednou z nejmodernějších ozbrojených sil světa.

IBCS (Integrated battle command system) je bojovým velitelským systémem, který umožňuje vytvoření vzájemně propojené sítě mezi velitelem, množstvím obranných senzorů na různých zařízeních a zbraňovými systémy. Americkou společností Northrop Grumman je systém IBCS vyráběn od roku 2023 a slouží především ke včasnému rozpoznání a následnému zničení balistických střel. Systém umožňuje veliteli využít škálu radarů pro detekci hrozby a následně vybrat jakým prostředkem bude zneškodněna. 

Hypersonické balistické střely se svou schopností nést jaderné hlavice představují v jednu z největších bezpečnostních hrozeb současné doby a systémy IBCS umožňují riziko jejich případného dopadu významně snížit. Minulý týden zveřejnila ukrajinská armáda informace o údajném prvním použití ruské hypersonické rakety Zirkon na Ukrajině, jejíž zbytky byly nalezeny poblíž Kijeva. Pokud by se tyto zprávy ukázaly jako pravdivé, polská instalace systémů IBCS na jejich PVO je více než potřebným krokem, který by nejspíš měly následovat také další evropské státy NATO. O hrozbě balistických raket více v tomto textu.

Polsko již podobnými systémy vzájemně propojující různé válečné stroje a jejich senzory, jakým je IBCS, již disponuje a samo je vyvinulo. Tyto systémy, označené pod názvem Topaz, umožňují podobně jako IBCS rozpoznat hrozbu, vypočítat možnou odvetnou palbu a také vytváří prostředí pro komunikaci jednotek. Vedle IBCS jsou proto dalším důležitým a potřebným systémem, který nejen připraví polskou armádu na možné budoucí potenciální hrozby, ale také umožní plně využít jeho vojenský arzenál. Více o systému Topaz v tomto textu

Pořízení systémů IBCS je součástí rozsáhlé polské modernizace protivzdušné obrany, která probíhá v několika programech. Polsko v rámci tohoto vylepšení nakoupí od některých států NATO potřebné raketové systémy a munici, ale součástí kontraktů je také vzájemná výměna technologie mezi zeměmi. Zmýšleným cílem této modernize je pro polskou armádu také skutečnost, aby se Polsko a jeho zbrojařské firmy samy mohly stát výrobci protiletadlové techniky. 

IBCS mají být pořízeny pro dva programy: Wisla, v němž má dojít k nákupu systémů PVO středního dosahu, a Narew, který Polsku přinese raketomety krátkého dosahu. V rámci programu Wisla byly zatím pořízeny raketomety PATRIOT M903, radary LTAMDS a střely PAX-3MSE. Systém Narewu, který je stále ve vývoji konsorcia polských zbrojařských společností, bude využívat hypersonické střely CAMM. Dodání a vzájemná funkčnost obou systémů je očekávána v několika příštích letech. 

 

Řídící systémy proti hrozbě UAV

 

Díky IBCS se proto z obou programů Wisla a Narew stane jeden integrovaný systém PVO, který bude využívat radary a další senzory všech vzájemně propojených strojů a techniky na bojišti. K výměně potřebných informací na bojišti proto dojde okamžitě a velení si bude moct vybrat, jakou munici a který ze systémů PVO na dané pozici proti každému specifickému cíli využije. Očekávaným cílem polské armády je tak nejen ušetřit nákladnější střely s větším dosahem na náročnější cíle, ale především také vytvořit neprostupnou hradbu z PVO. O Suwalském koridoru, Achillově patě NATO u polských hranic s Běloruskem jsme Vás informovali v tomto textu.

Střela PAC-3

Tato taktika je především vhodná také proti nepříliš finančně nákladným dronům, pro jejichž zničení jsou často používány mnohem nákladnější střely. Příkladem může být použití britských systémů Sea Viper na torpédoborci HMS Diamond, které proti dronům Húsíů nasazují  rakety Aster v ceně dvou milionu dolarů (asi 46,7 milionů Kč). O operacích HMS Diamond v oblasti Rudého moře jsme vás informovali v tomto textu. Používání dronů na moderním bojišti a jejich ničení se především od konfliktu v Náhorním Karabachu z roku 2020 ukazuje dnes na Ukrajině i v Gaze a Izraeli jako rozhodující. 

Modernizace systémů a jejich vzájemná propojenost je jasnou známkou toho, že se polská armáda připravuje na intenzivní válku, při které bude vedle technologie rozhodovat především také strategie, mobilita a pečlivé využívání dostupných zbraní. V budoucnu by bylo dobré, kdyby si také Armáda České republiky vzala z polské modernizace příklad a při současném vyzbrojování brala náležitě v potaz důležitost vzájemné spolupráce ozbrojených systémů.

 

Tagy článku