Opět nové otazníky v nákupu BVP. K čemu nás zavazuje memorandum? Pokládáme otázky, na které ministerstvo neodpovídá

Opět nové otazníky v nákupu BVP. K čemu nás zavazuje memorandum? Pokládáme otázky, na které ministerstvo neodpovídá
Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Náměstek Koudelka a zástupci FMV a BAE po podspisu memoranda
22 / 12 / 2022, 09:00

Předání prvního tanku Leopard 2A4 přáslavickému 73. praporu využila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také ke stručné zmínce o podpisu memoranda o nákupu BVP CV90. V úterý jej podle ministryně podepsal její náměstek pro akvizice Koudelka se zástupci švédské vládní agentury FMV a výrobce CV90, společnosti BAE Systems. Významný formální krok v roky trvající snaze pořídit pro armádu moderní techniku proběhl mimo světla reflektorů a byl oznámen trochu "mimochodem". Až s odstupem několika desítek hodin byla zveřejněna tisková zpráva Ministerstva obrany. Redakce Security magazínu analyzuje důvody tohoto postupu a vypočítává klíčové parametry, na který má spolupráce Česka a švédské strany stát. Na všechny v článku položené otázky zároveň redakce poslala oficiální dotazy na Ministerstvo obrany.

Ministryně obrany Jana Černochová na středeční ceremonii při předání prvního tanku Leopard 2A4 73. tankovému praporu přítomným doslova řekla: "A protože dobrých zpráv obzvláště v této době není příliš mnoho, mám pro vás ještě jednu. Ráda vám teď oznamuji, že včera můj náměstek pro akvizice, pan náměstek Koudelka, podepsal se zástupci švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a společnosti BAE Systems společné memorandum, které potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90. Dámy a pánové, bevka budou."

Jde o významný formální krok poté, kdy bylo v červenci na základě doporučení advokátní kanceláře Havel &Partners (pozn. advokátní kancelář, kde je partnerem manžel prezidentské kandidátky Danuše Nerudové) v důsledku nesouhlasu společností Rheinmetall a GDELS s novými podmínkami tendru definitivně zrušeno veřejné výběrové řízení zahájené již na jaře roku 2019. Jeho cílem bylo vybrat dodavatele 210 pásových bojových vozidel pěchoty v sedmi variantách v ceně do 52 miliard korun. Tendr byl zrušen a vláda rozhodla o tom, že Ministerstvo obrany zahájí jednání o nákupu typu CV90 od společnosti BAE Systems Hägglunds (která jediná souhlasila s pokračováním tendru podle nových podmínek) s vládou Švédského království. Cena 210 vozidel stanovená před vypsáním veřejné soutěže v roce 2019 měla přitom být zachována.

V samostatné historii České republiky jde o největší zbrojní zakázku vůbec. Průtahy, kterými prošla před vyhlášením tendru i v jeho průběhu jsou zřetelně vidět v dobrém kontrastu vůči rychlosti, s níž ke srovnatelnému problému přistoupili na Slovensku, kde byl výběr dodavatele zahájen v loňském roce, letos v květnu bylo rozhodnuto a nyní v prosinci byla podepsána smlouva. V průběhu českého tendru byl skloňován závazek vůči NATO postavit k 1. lednu 2026 brigádní úkolové uskupení těžkého typu vyzbrojené moderními BVP – termín, který již dnes zřejmě není možné v úplnosti stihnout, jak ostatně při bilancování roku 2022 uvedla v úterý sama ministryně obrany.

Podle informací redakce Security Magazínu garantuje výrobce nabídkovou cenu bezmála 52 miliard korun do konce letošního roku. Na náš listopadový dotaz, do kdy platí cenová nabídka švédské strany, odpovědělo MO: "Jde o jednu z věcí, o nichž se jedná se švédskou stranou. Nicméně tato nabídka bude ještě platit řádově jednotky měsíců." Při pohledu na rostoucí ceny nejen, ale zejména v letošním roce, a při povědomí o nárůstu pořizovací ceny v rámci jiných strategických projektů Ministerstva obrany (jako v případě samohybných děl CAESAR nebo protiletadlového systému SPYDER), a v kontextu skokově rostoucí poptávky po produktech obranného průmyslu, jde vlastně svým způsobem o "zázrak" a je na místě se ptát, jak má být vlastně dosaženo toho, že v roce 2023 Česká republika pořídí 210 vozidel podle specifikace z roku 2019 za cenu stanovenou někdy před rokem 2019.

Tisková zpráva MO k memorandu uvádí: „V memorandu je rovněž stanovena kupní cena, která nepřesáhne 51, 684 mld. Kč (včetně DPH) a informace o dodávkách. Důležité je rovněž zapojení českého obranného průmyslu: To bude činit minimálně 40 procent z celkových nákladů na pořízení BVP,“ doplnil Koudelka s tím, že na území ČR se počítá s údržbou vozidel, kterou by měly kompletně provádět české firmy, včetně státního podniku VOP CZ. Memorandum obsahuje ujednání, podle kterého bude servisní smlouva sjednána samostatně.“

Nehrozí kromě navýšení ceny také osekání požadavků na nová vozidla tak, aby jejich pořizovací cena mohla být zachována? Dostane AČR vozidla všech schopností, které požadovala?

Současně ale také platí, že bude-li konečná nabídková cena výrazně vyšší, vyvstane otázka, zda bylo rozhodnutí jednat exkluzivně se švédskou stranou bez posouzení možných konkurenčních nabídek správné. Zmíněné Slovensko vybralo podobné švédské řešení na základě jeho podrobného porovnání s nabídkami konkurence; v České republice byl tento proces i slovy ministryně obrany překombinovaný, a v červenci zastavený bez výsledku.

Redakce Security Magazínu odeslala včera na ministerstvo obrany dotazy. V ních se ptáme, co je přesně obsahem podepsaného memoranda, resp. k čemu vlastně memorandum v této fázi vyjednávání slouží, a do jaké míry je tento dokument právně závazný – totiž zda v případě finální nedohody nehrozí České republice po podpisu "shody všech tří stran na základních parametrech" nějaké důsledky. Rovněž nás zajímá, jakou formou zmiňuje švédský závazek zapojení českého obranného průmyslu ve výši 40 % hodnoty zakázky, což bylo jednou z podmínek české strany již od jara 2019. Podle MO je za nastavení průmyslové spolupráce odpovědná společnost BAE Systems Hägglunds – ale česká strana musí zapojení českých firem do zakázky kontrolovat. Švédská strana by měla být schopná doložit, že byl požadavek 40% zapojení naplněn a tento požadavek by měl být zároveň vymahatelný (například smluvní pokutou, diskvalifikací pro příští zakázky apod.). Pokud by podpis kupní smlouvy přišel před formálním potvrzením zapojení českého obranného průmyslu, vyjednávací síla české strany prudce poklesne.

Samotné nastavení 40% českého podílu je i nadále přes opakované dotazy obestřeno tajemstvím. Je s podivem, že přestože se jedná o několikátou zakázku Ministerstva obrany s tématem českého podílu, nejsou známy žádné bližší informace ani o plnění předchozích požadavků. To mimo jiné dokazuje i určitou bezradnost Ministerstva obrany k této problematice. Na stránkách Ministerstva obrany, v sekci odpovědi na dotazy dle zákona č. 106/1999 Sb. je český podíl řešen v tomto dokumentu, kde MO přiznává, že český podíl je možné řešit až po skončení dané akviziční akce (opět však chybí mechanismus kontroly a výpočtu). Qui bono je toto mlžení?

Zásadní je také zmíněná otázka údržby vozidel v průběhu jejich životního cyklu. Půjde o úkol násobně větší hodnoty než pořízení vozidel, ale informace týkající se zajištění těchto služeb dosud nebyly veřejnosti ani poslancům sněmovního Výboru pro obranu představeny. Tyto informace nebyly ani nastíněny alespoň v hrubých obrysech, tedy především kdo a za jakých podmínek má servis vozidel v následujících desetiletích zajišťovat.

V této souvislosti nás stále zajímá otázka zapojení VOP CZ. Státní podnik má podle MO vyrábět podvozky vozidel CV90, z nichž první mají být předány armádě již do konce roku 2025. Přenos technologií a výroby ze Švédska do VOP CZ, který se dlouhodobě potácí ve ztrátě, jehož vojenská výroba je minimální, a o jehož kapacitě se takového úkolu úspěšně zhostit panují pochybnosti, bude muset proběhnout mimořádně rychle a efektivně. V žádném případě se nesmí stát to, že by státní podnik fungoval jako "průtokový ohřívač" –že by v podstatě jen s přirážkou přeprodával ve Švédsku nakoupené součástky bez vlastní zásadní přidané hodnoty. V současné době však personální kapacity i technická vybavenost VOP CZ spíše tyto obavy ohledně mechanismu průtokového ohřívače potvrzují.

Podle dřívější odpovědi MO na náš dotaz, zda zástupci VOP CZ jednají ve Švédsku z pozice integrátora účasti českého obranného průmyslu, se přitom zdá, že hlavním partnerem českého ministerstva není švédské ministerstvo ani švédská vládní agentura FMV, ale přímo výrobce vozidel, společnost BAE Systems Hägglunds: „Ministerstvo obrany nemůže komentovat to, o čem soukromé či státní firmy jednají, protože je to jejich záležitost. Pro ministerstvo obrany je dodavatelem společnost BAE Systems Hägglunds, která je odpovědná i za nastavení průmyslové spolupráce. VOP CZ bude do projektu významně zapojen.“

Forma oznámení informace o podepsaném memorandu vzbuzuje pozornost. Ve sledovaném a dlouhodobě kritice vystaveném procesu pořízení BVP za 52 miliard korun by bylo spíše na místě očekávat podpis takového dokumentu v záři reflektorů. O jeho obsahu by měla proběhnout široká veřejná debata. Částku 52 a více miliard korun nelze vynaložit bez důrazu na transparentnost. Příprava memoranda přitom nebyla zmíněna ani před poslanci Výboru pro obranu. Samotné zaštítění se procesem G2G záruku transparentnosti nesplňuje a vyvolává pochybnosti o věrohodnosti správného nastavení celého akvizičního procesu ze strany Ministerstva obrany.

Česko a Švédsko mají smlouvu uzavřít podle memoranda do 31. května 2023, uvádí tisková zpráva MO.

Zdroj: Ministerstvo obrany

Tagy článku

-->