Opozice s nákupem F-35 nesouhlasí. Seminář ve Sněmovně porovnával náklady s Gripeny a rizika nákupu za 150 miliard

Opozice s nákupem F-35 nesouhlasí. Seminář ve Sněmovně porovnával náklady s Gripeny a rizika nákupu za 150 miliard
Autor fotografie: redakce
12 / 10 / 2023, 14:00

Ve středu 11. října proběhl ve Sněmovně seminář "Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR - proč F-35?", který byl uspořádán pod záštitou místopředsedy Výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) a předsedy Výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS). Hlavním cílem bylo podat/zopakovat pro poslance, kteří o to měli zájem, informace o připravované akvizici letounů F-35, a odpovědět na jejich otázky. Podle sdělení vrchní ředitelky Sekce ekonomické MO Blanky Cupákové ministerstvo dosáhlo svolení americké strany zveřejnit informace ještě před podpisem smlouvy. Poslanec Pavel Žáček v úvodu řekl, že projekt takové důležitosti musí mít podporu koalice i opozice. Podle diskuse, která následovala po každém z bloků programu semináře to ale na podporu opozice v žádném případě nevypadá.

Ve svém úvodním slovu řekl první náměstek ministryně obrany František Šulc, že Jana Černochová ještě v roli předsedkyně Výboru pro obranu v minulém volebním období vždy prosazovala, aby bylo téma obrany nadstranickým. A předestřel, že jedna z výhrad vůči akvizici F-35 ve smyslu, že jde o "unáhlené rozhodnutí" není oprávněná, protože celý proces trval od zadání vypracování vojenského doporučení za ministra Metnara po nedávné rozhodnutí vlády o nákupu letounů tři roky.

Semináře se účastnili kromě Šulce také velitel Vzdušných sil AČR, genmjr. Petr Čepelka, zástupce ředitele Sekce rozvoje schopností MO, bývalý velitel čáslavské základny a pilot Gripenu brig. gen. Jaroslav Míka, vrchní ředitelka Sekce ekonomické MO Blanka Cupáková, vrchní ředitelka Sekce průmyslové spolupráce Radka Konderlová. Mezi přítomnými poslanci byli kromě Josefa Fleka a Pavla Žáčka také Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, místopředseda Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO), místopředseda Výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), člen Výboru pro evropské záležitosti Vladimír Zlínský (SPD) nebo člen Zahraničního výboru Roman Bělor (STAN).

Armáda chce 24 F-35. Letounů starší generace by údajně potřebovala větší počet

Generál Čepelka v bloku věnovaném budoucím úkolům a potřebám letectva řekl, že ze současného počtu 14 Gripenů a 24 L-159 má stav letectva po přezbrojení klesnout na 24 strojů F-35, což je počet, který nadzvukovému letectvu umožní vyčlenit síly nejen pro plnění úkolů v oblasti vzduch-vzduch jako dosud, ale také vzduch-země. Na to podle jeho slov v současné době 12 Gripenů C nepostačuje a politickým zadáním při jejich zařazení do výzbroje bylo plnění úkolů především Air Policing. K celkovému počtu strojů také později zdůraznil, že pro penzum úkolů, které bude schopno plnit 24 strojů F-35, by armáda potřebovala vyšší počet letounů 4. nebo 4,5. generace, což je třeba brát v potaz při posuzování ekonomické výhodnosti akvizice.

Řekl také, že jako vedoucí týmu, který zpracovával vojenské doporučení od prosince 2019, nepociťoval žádný tlak ze žádné strany. Generál Míka, který byl členem tohoto týmu, uvedl, že v rámci vojenského doporučení armáda porovnávala parametry sedmi letounů (F-15, F-16, F/A-18, F-35, Typhoon, Rafale a Gripen), a to na základě informací, které si tým vyžádal od vlád zemí, v nichž se tyto stroje vyrábějí. Generál Čepelka rovněž řekl, že součástí vojenského doporučení bylo využít stávající Gripeny C/D do roku 2035, tedy do konce jejich deklarované životnosti.

Opozice s akvizicí F-35 nesouhlasí

Andreje Babiše zajímalo, kdy bylo vojenské doporučení vydáno, resp. zda vzniklo v době, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar. Náměstek Šulc odpověděl, že ministr Metnar udělal správné a včasné rozhodnutí (o zahájení práce na vojenském doporučení). Babiš trval na upřesnění, kdy bylo doporučení hotové. Podle generála Míky to bylo na konci prosince 2021, tedy několik dní po nástupu Jany Černochové do funkce ministryně obrany.

"Pro nás jako politiky je to důležité. Bylo jasné, že za ministra Metnara armáda nepřišla a neřekla, že chce F-35," uzavřel téma Babiš v replice na výrok generála Míky, že "je to úplně jedno", protože proces trval dva roky. Podstatná informace, která se za touto výměnou skrývá, je nesouhlas šéfa hnutí ANO s akvizicí F-35. Armádě ani ministerstvu se opozici přesvědčit nepodařilo. Zejména poslanec Růžička následně vyčetl ministerstvu i armádě způsob komunikace. A v tomto ohledu není podstatné proč opozice nesouhlasí, ale že nesouhlasí. Koalice opřená o armádní doporučení akvizici prosadí, ale nesouhlas dnešní opozice může mít pro projekt potenciálně v budoucnu vážné důsledky. Explicitně to řekl Růžička: "My prostě tu smlouvu přehodnotíme, jestli to vůbec je třeba."

K vojenskému doporučení dále tomu uvedl, že má od členů týmu, které nejmenoval, informaci, že "do prosince 2021 nebyla o F-35 ani zmínka." To náměstek Šulc označil za lež. "Jednali jste o Rafalech? To mě zajímá," zeptal se Andrej Babiš, s tím, jestli mohou být seznámeni s nabídkami, které armáda posuzovala. Generál Čepelka odpověděl, že předmětem vojenského doporučení nebylo posuzování detailního rozpadu cen, a náměstek Šulc doplnil, že řada údajů, které armáda od spojeneckých vlád získala, je v určitém stupni utajení, ale že s nimi byli poslanci seznámeni při jednání na Generálním štábu a že je opět může Andreji Babišovi poskytnout.

Nešlo ovšem o komplexní nabídky. Generál Čepelka na toto téma připomněl, že armáda s cílem navrhnout vhodné řešení pro schopnosti nadzvukového letectva po roce 2040 doporučila letouny 5. generace. Detailní jednání o podmínkách akvizice pak byly tedy již vedeny jen se Spojenými státy, které jediné takovým letounem v současné době disponují.

Nízká provozuschopnost F-35 není podle armády problém. České Gripeny prý mají dokonce nižší

Poslanec SPD Vladimír Zlínský se zeptal na provozuschopnost letounů F-35, která u amerických ozbrojených sil dosahuje aktuálně jen 55 % oproti požadovaným 90 %. Generál Míka uvedl, že aktuální hodnota pro verzi A, kterou chce pořídit Česká republika, je 57 %, a že je to vyšší, než průměrná provozuschopnost Gripenů AČR. Ta od Gripenů požaduje nálet 150 hodin ročně, celkem tedy 2100 hodin, což splňují. "Není to zásadní problém," řekl Míka.

Jihokorejské zkušenosti. Běžné úkoly plní letouny starších generací - s nižšími provozními náklady

Poslanec Pavel Růžička následně připomněl svou zkušenost z nedávné návštěvy Jižní Koreje. Náměstek tamního ministra obrany českým poslancům řekl, že letouny F-35, které se vyznačují nákladným provozem, využívá jihokorejská armáda jen pro nejnáročnější mise. Běžné úkoly plní s využitím letounů F-16 (a v budoucnu domácími KF21) nebo FA-50. Růžička se generálů zeptal, jestli plánují využívat F-35 k "doprovodu zatoulaného Boeingu", nebo jestli je budou posílat do Pobaltí. Odpověď zněla, že středně velké státy srovnatelné s Českou republikou provozují jediný typ nadzvukového letounu, a většina z nich v rámci Aliance pořizuje právě F-35.

Tato otázka možná souvisí s koordinací vyzbrojování v rámci Aliance, a na tu se zeptal poslanec Jiří Mašek, totiž zda NATO od České republiky požaduje pořízení letounů F-35. Odpovědí bylo, že NATO nepožaduje konkrétní typy, ale stanovuje požadavek dosahovat určitých schopností. Ty pak členské státy naplňují technikou, kterou si samy vyberou.

Jestliže letectvo Jihokorejské republiky čelí v podstatě osamoceně, minimálně v první vlně případného útoku, hrozbě od svého severního souseda, a musí zastávat všechny myslitelné role, pozice de facto týlového státu NATO je poněkud jiná. Nabízí se otázka, zda je skutečně účelné, aby prakticky kompletní vzdušné síly, a bez ohledu na teritoriální rozmístění, disponovaly letounem F-35, nebo zda by nebylo ekonomičtější přizpůsobovat výzbroj reálným podmínkám. Zjednodušeně řečeno: hraniční státy by provozovaly letouny schopné pronikat do vzdušného prostoru protivníka, zatímco letectvo týlových středních a malých států by, tak jako jednotky jihokorejského letectva na letounech s nižšími provozními náklady, plnilo standardně jednodušší úkoly - a mohly by uvolněné prostředky investovat do jiných oblastí.

Růžička také připomněl slova generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který na summitu v červnu 2022 mluvil o žádoucí rozmanitosti výzbroje a řekl, že Švédsko přináší do NATO novou, moderní techniku, která je plně konkurenceschopná a je přínosem.

Srovnání nákladů F-35 vs Gripen

Poslanec Mašek se zeptal na relevantnost údajů v materiálu, který poslancům zaslala švédská společnost Saab. V něm tvrdí, že "celkové náklady na řešení Gripen představují třetinu nákladů na pořízení a provoz americké F-35." Poslance Maška zajímalo, co na tyto informace říká armáda a ministerstvo, a zda jsou švédské údaje relevantní. Generál Čepelka materiál označil za "reklamní brožurku Saabu" a generál Míka uvedl, že neznáme zdroj informací, které obsahuje. Ty jsou i podle Blanky Cupákové v rozporu s údaji, které švédská strana poskytla Ministerstvu obrany.

Na druhou stranu zejména generál Čepelka zdůraznil, že má AČR se společností Saab dlouhodobě skvělé vztahy a zanedlouho bude ve Švédsku jednat o modernizacích pro stávající verzi C/D. František Šulc doplnil, že ani ministerstvo "o Gripenech neřeklo špatné slovo".

Pořizovací cenu všech sedmi původně porovnávaných platforem označil generál Míka za srovnatelnou s minimálními rozdíly. Rozdíly jsou v oblasti provozních nákladů. Armáda při nedostatku údajů o Gripenu verze E použila své vlastní údaje o provozu verze C/D, a při přepočtu na 24 strojů jí vyšlo, že roční náklady na provoz flotily by činily 3,7 miliard korun ročně. Stejný počet F-35 má vyjít na přibližně 4,9 miliardy korun.

Rizika akvizice - ekonomická situace

Významné bloky semináře byly věnovány finančním nákladům a souvisejícím investicím a průmyslové spolupráci v rámci projektu F-35. Po tradičně obsahově precizní prezentaci vrchní ředitelky Sekce ekonomické Blanky Cupákové, v níž rámcově shrnula průběh jednání a ekonomické parametry akvizice, které jsou prezentovány i na webu Ministerstva obrany, zdůraznila, že celkové pořizovací náklady jsou rozložené do 11 let, přičemž průměrně dosáhnou úrovně 7,3 % předpokládaných výdajů na obranu.

Průmyslová spolupráce prezentovaná ředitelkou Koderlovou se týká 14 projektů se společnostmi Lockheed Martin a Pratt & Whitney v celkové hodnotě 15,3 miliardy korun. Zajímavá byla informace, že polovina letounů pro AČR by měla být vyrobena v Itálii, kde letouny F-35 vyrábí společnost Leonardo. Česká republika si od toho slibuje prohloubení průmyslové spolupráce s touto zemí, a úsporu nákladů na pojištění a přelet letounů do Evropy.

Poslance Růžičku zajímala rizika akvizice. Ředitelka Cupáková vyjmenovala tři hlavní: jednání s municipalitami (tj. zátěž hluková, a zátěž během výstavby/úpravy letiště), problém nutnosti výstavbu realizovat v krátkém čase 2-3 let (zejména otázka dostupnosti materiálu v kontextu dalších staveb, které stát realizuje), a rizika z hlediska dostupnosti potřebného personálu (především IT specialistů a specialistů na bezpečnost). Odmítla, že by rizik byly desítky.

Obecné riziko ale zmínili také poslanci Mašek a Růžička, když poukázali na nevalnou hospodářskou kondici státu a dali ji do souvislosti s 2 % HDP na obranu. Kalkulace Ministerstva obrany vycházejí z předpokladu, že na obranu v následujících letech půjde v souladu s nedávno schváleným zákonem minimálně 2 % HDP - pokud to z jakéhokoli ekonomického či politického důvodu bude změněno, tato historicky zdaleka nejnákladnější akvizice může znamenat pro obranný rozpočet mnohem větší zátěž než uvedených 7,3 %.

Poslanec Růžička řekl: "My pokud budeme vládnout, tak přehodnotíme, jestli je nutné ta dvě procenta dávat. Tak nám nevnucujte něco, co my nechceme." To vzbudilo nesouhlasné reakce přítomných vládních poslanců. Šlo spíše o "ztraceno v překladu" ve vypjaté atmosféře politické poddebaty jinak věcného průběhu semináře - hnutí ANO i oba zmínění poslanci pro zákon o minimálně 2 % HDP na obranu hlasovali a veřejně dostání tomuto závazku ČR z roku 1999, resp. 2014, podpořili. Projekt F-35 je závazek jen z hlediska pořízení, zavedení do výzbroje a dosažení operačních schopností na příštích 12 let, tedy na plná tři standardní funkční období vlády. S jejich provozem se počítá nejméně do roku 2069.

V minulosti vlády v ekonomicky těžkých dobách výdaje na obranu ořezávaly a ořezaly prakticky na kost. V situaci, kdy opozice tento projekt, který v sumě představuje v dnešních cenách náklady 322 miliard korun, kritizuje, státní rozpočet je v evropském kontextu stále v mimořádném deficitu i pro příští rok, je riziko nižších výdajů na obranu než předpokládaných nepominutelné.

Poslanec Růžička rovněž připomněl prodražené projekty minulých let, včetně, což explicitně uvedl, doby, kdy spravovalo resort obrany hnutí ANO, specificky případ pasivních radarů Vera NG, jejichž cena narostla oproti původním odhadům armády dvojnásobně. K tomu pak poslanec Mašek dodal, že i stavení práce při úpravě infrastruktury se nepochybně prodraží nad uváděný rámec nákladů.

Tagy článku

-->