Autor fotografie: Kancelaria Prezydenta RP, GFDL 1.2|Popisek: Tomasz Siemoniak (vpravo) při jmenování ministrem obrany v roce 2011
Ve volbách v Polsku získalo většinu seskupení tří formací – Občanská koalice, Třetí cesta a levice 248 křesel v budoucím Sejmu. To stačí k převzetí moci v Polsku. Právo a spravedlnost s 194 poslanci se pokusí sestavit vládu, ale pravděpodobně bude muset odejít do opozice. Obsazení postu ministra obrany je jednou z klíčových otázek.
Řízení silových resortů si v polských vládních koalicích v minulosti obvykle nárokovala hlavní vládní strana, což by mělo ve složité koaliční aritmetice platit i tentokrát. Ministr obrany by tedy měl být nominant nejsilnější části Občanské koalice, tedy z Občanské platformy Donalda Tuska. Pro tento úřad přicházejí v úvahu tři jména s vládní i parlamentní zkušeností: Tomasz Siemoniak, ministr obrany v letech 2011-2015, který je místopředsedou Občanské platformy a tématům obrany se jako poslanec a člen výboru pro obranu věnoval systematicky v opozici celých osm let v Sejmu.
Ministrem by se mohl stát i zakladatel institutu bezpečnostních studií Osrodek Studii Wschodnich a ministr vnitra z let 2013-2014 Bartłomiej Sienkiewicz nebo bývalá ministryně školství Joanna Kluzik-Rostkowska. I zevnitř polské armády, jejíž část dávala před volbami najevo nespokojenost s vedením Ministerstva obrany, se rýsuje kandidát generálporučík Miroslav Róźanski. Od roku 1994 však bylo vedení resortu obrany v Polsku svěřeno civilistům.
Příprava programu pro obranu Občanské koalice a také první povolební vyjádření svědčí o tom, že veřejný prostor obsazuje a přirozeným kandidátem se postupně stává Tomasz Siemoniak. Vojáky si získal už v programu, kde slíbil plošnou kontrolu služebních povyšování a jmenování do funkcí, přičemž po volbách upřesnil, že nenastanou žádné čistky, jen proběhnou kontroly případů, kdy se zjevně postupovalo nesprávně. Program obsahoval též příslib vrátit zpět služební poměr všem, kteří o něj nespravedlivě přišli. Siemoniak chce ovšem okamžitě provést plošnou revizi všech obranných akvizic včetně procedur výběrových řízení a sestavit z nich Bílou knihu, která by se stala základem pro případné změny již rozjednaných smluv.
V případě baterií Patriot, jejichž akvizici od roku 2018 začala realizovat současná vláda, Siemoniak řekl, že navazuje na dřívější rozhodnutí vlády Občanské platformy z roku 2015 a nebude se na něm nic měnit. Podobně nelze očekávat změny v modernizačním programu námořnictva. Naopak Siemoniak chce výrazně akcelerovat nákup vrtulníků, kterém se podle něj současná vláda dostatečně nevěnovala a zahájit přípravu na účast v protiraketovém programu European Sky Shield.
Siemoniakovi, který směřuje cílevědomě k nominaci, by mohl zkřížit cestu Szymon Holownia. Jeden ze dvojice lídrů Třetí cesty, druhé nejsilnější formace v pravděpodobné budoucí vládní koalici ohlásil svůj úmysl již před volbami. Vztah k armádě a k bezpečnostní komunitě má ovšem jen zprostředkovaný. Jeho manželka je profesionálním vojákem – stíhací pilotkou.
Siemoniak je příkladem politika, který má všechny předpoklady pokračovat v rozvoji česko-polských vztahů a navázat i na svoji vlastní práci. Nad rámec česko-polských mezivládních konzultací inicioval společně s ministrem Alexanderem Vondrou pravidelná jednání vedení ministerstev obrany a zahraničí. ČR považuje za nejvýznamnějšího regionálního spojence Polska. Narodil se nedaleko české hranice ve Walbrzychu, v Dolním Slezsku. V roce 2015 obdržel Českou a slovenskou transatlantickou cenu, kterou mu na dnech NATO udělilo sdružení Jagello 2000.