foto: U.S. Pacific Fleet / Flickr/Testy americké hypersonické rakety
Kyjevský vědecko-výzkumný ústav potvrdil domněnky o útoku hypersonické rakety Zirkon na Kyjev. Pokud byl útok opravdu vykonán touto raketou, nejednalo by se pouze o první použití střely Zirkon v boji. Šlo by totiž o první útok hypersonické rakety s možností jaderné hlavice na nepřátelské území.
Podle informací portálu The War Zone začátkem týdne Kyjevský vědecko-výzkumný ústav pro soudní zkoušky zveřejnil informace, že na ukrajinské území byla pravděpodobně vystřelena hypersonická raketa 3M22 Zirkon. Vědci své stanovisko vyvodili z předběžné analýzy zbytků střely nalezené po útoku ruské armády na Kyjev dne 7. února 2024. Odborníci z Kyjevského vědecko-výzkumného ústavu svá tvrzení založili na skutečnosti, že je na šrapnelech možno vidět nápisy „3M22”, tedy samotné označení ruské rakety Zirkon.
Samotný nápis „3M22” však může být problematický. Z dostupných fotografií publikovaných na sociální síti X se zdá, že byl do materiálu vyryt laserem nebo jinou podobnou technologií. Nápisů na střepech vytvořených podobným způsobem je možné na střepech najít víc, ale ve většině se jedná o arabské číslice nebo písmena latinské abecedy. Pro slova napsaná azbukou však byla pravděpodobně použita jiná technologie, protože se od vyrytých čísel a písmen vizuálně liší. Na šrapnelech jsou navíc viditeléá také arabské číslice vylisované při výrobě rakety. V souvislosti se skutečností, že by nyní rakety měly být vytvářeny v sériové výrobě, se proto nabízí otázka, proč by bylo nutné různé části střely popisovat jejím označením.
Vzhledem ke všem těmto informacím jsou poskytnutá videa a fotografie zbytků ruské rakety však pro podrobnější hodnocení a potvrzení stanovisek Kyjevského vědecko-výzkumného ústavu nedostatečná. Nelze z nich ani zjistit, jak velké úlomky střely jsou a zda se vůbec mohlo jednat o raketu Zirkon 3M22. Podle The War Zone navíc zbytky podobné rakety, ale bez označení 3M22, byly na Ukrajině nalezeny již v prosinci roku 2023. Podle závěrů informačního serveru je proto nutno brát informace poskytnuté Kyjevským vědecko-výzkumným ústavem pro soudní zkoušky s rezervou.
Další možností, která se nabízí, je to, že by ruská operace mohla být ve skutečnosti testem pozemní varianty střely Zirkon 3M22. Raketa byla sice původně vyvíjena primárně pro útoky na námořní cíle, ale v současnosti by měl probíhat vývoj její pozemní verze. Rusko by proto mohlo na Urajinu raketu vystřelit jen z toho důvodu, že by ji chtělo testovat. Tyto informace však ruská armáda nepotvrdila. Kromě rakety Zirkon představilo Rusko v roce 2018 také další hypersonickou balistickou raketu Ch-47M2 Kinžal.
Pokud se však zamyslíme také nad samotným použitím rakety v boji, musíme brát v potaz její cenu. Ta je velmi důležitým faktorem, který by mohl ukázat, zda se opravdu jedná o zbytky rakety Zirkon či nikoli. Podle některých zdrojů by se cena jedné rakety měla pohybovat okolo 10 milionů dolarů (237 milionů Kč), ale některé servery jako Financial express spekulují až o nákladech ve výši 210 milionů dolarů (4,9 miliard) za jednu střelu. Ze strany ruské armády by proto nebylo příliš taktické používat tak drahou raketu pro náhodný útok na Ukrajinu. Ozbrojené síly Ukrajiny navíc ani neinformovaly, kde byly šrapnely nalezeny nebo na jaké kyjevské cíle raketa původně mířila. Pro prokazatelné potvrzení, zda šlo opravdu o útok střely Zirkon na Ukrajinu, je potřeba více informací, které ukrajinská ani ruská strana neuvedla.
Raketa 3M22 Zirkon, uvedená v označení NATO jako SS-N-33 je semi-balistickou hypersonickou raketou schopnou nést jaderné hlavice. Od klasické balistické rakety ji odlišuje skutečnost, že její let má pouze dvě místo klasických tří fází. To je pravděpodobně způsobeno její schopností fungovat jako navigovatelná střela s plochou dráhou letu. Její délka je 9 metrů a její HE hlavice může obsahovat až 300 kg munice. Vladimír Putin ve svém projevu z prosince 2019 uvedl, že má Rusko k dispozici první hypersonickou mezikontinentálního dosahu.
Spojené státy americké podle dostupných informací zatím nedisponují hypersonickou raketou, která by se Zirkonu vyrovnala. Hypersonické střely HyFly2, HAWC, HACM a SCIFIRE vznikající ve spolupráci s Austrálií jsou stále ve vývoji. Podle informací americké armády by měly být rakety představeny ve velmi blízké době avšak je otázkou, v jaké fázi vývoje se nyní nacházejí. Raketa Zirkon byla během roku 2022 zařazena do výzbroje ruského námořnictva. Tato skutečnost však neznamená, že je raketa opravdu schopná parametrů, které udává ruská vláda.
Agentura TASS mezi roky 2018 a 2022 několikrát informovala o testování rakety, přičemž měla střela podle ruských zdrojů několikrát přesáhnout rychlost nejméně 7 Mach (8 575 km/h). Podle ruských zdrojů a především vyjádření vycházejících přímo od prezidenta Vladimíra Putina je nejvyšší rychlost námořní varianty hypersonické střely Zirkon 9 Mach (11 025 km/h). TASS také v květnu 2022 uvedl, že byla raketa schopna po vystřelení z lodi Admiral Gorshkov úspěšně zasáhnout cíl ve vzdálenosti 1 000 km. Dostupné charakteristiky rakety je možné zjistit pouze z médií a je proto otázkou, zda jsou průkazné.
Právě vysoká rychlost rakety a její semi-balistická povaha představuje pro systémy PVO států NATO nemalou výzvu. Rakety je sice pravděpodobně možné díky satelitům snímajícím odpalovací zařízení na území Ruska zachytit již při vypálení. Předpokládá se totiž, že Amerika stejně jako Rusko kontroluje odpalovací místa balistických raket svého nepřítele skrze satelity. Americká, ale ani ruská armáda se však k celé záležitosti útoku rakety na ukrajinské území na začátku února ještě nevyjádřily.
Jelikož jsou však střely velmi rychlé, problém nastává s jejich včasným zneškonděním. Běžné balistické rakety je totiž možné zničit především v druhé fázi, tedy po vynesení střely do atmosféry před tím, než hlavice zamíří cíl a započne volný pád. Střela Zirkon je však podle informací Ruska kromě své vysoké rychlosti také schopná upravit svou dráhu letu a provádět manévry. Tyto dva prvky společně s třetím významným rizikem, možností nést jaderné hlavice, dělá z rakety potenciálně velmi nebezpečnou zbraň hromadného ničení. Pokud by se proto nyní Rusko rozhodlo k útoku raketami na Ukrajinu nebo strategické pozice NATO, jen těžko by šlo zabránit větší eskalaci směřující k otevřenému konfliktu.
Tagy