Autor fotografie: Dmitry Terekhov (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Su-35S
Tak jak již SM informoval v položce pozemní síly, stojí zde motivovaní obránci a vyslaní agresoři. V soubojích MiG-29 vůči stejnému protivníkovi nebo Su-25 za využití protivzdušné obrany (PVO) jsou síly vyrovnány, Ukrajina může mít i navrch.
Ale pokud by se ruské velení rozhodlo k totální válce, nasazení nejmodernějších stíhacích, stíhacích bombardovacích nebo strategických bombardovacích letounů a balistických střel, Ukrajina nemá šanci. V současnosti nemá obranné prostředky. Su-27 proti Su-35 při vynikající pilotáži může obstát. Ale pokud je použita střela „vystřel a zapomeň“ s dosahem za horizont, tedy mimo přímou viditelnost, je to již jiná hra.
Tak jako v pozemním boji, ani ve vzduchu Rusko nepřistoupilo k totální válce a podcenilo kvalitu ukrajinských vojáků a snahu Ukrajiny se bránit. Navíc Ukrajina má rozsáhlé území a získat vzdušnou převahu vyžaduje získat kontrolu nad klíčovými letišti. Možná to bylo cílem výsadku na západní Ukrajině, jenž však selhal, takže Rusko může zatím operovat jen z vlastního území a s taktickým doletem letounů, jež má. To znamená odlet, případnou bojovou operaci a návrat se zálohou paliva pro přistání. Ano, mnohým pilotům se podařilo doletět, jak se říká na výpary, ale pak není možnost opravného přistávacího manévru.
Rusko může ovládat nebe nad částí Ukrajiny v současnosti, ale ne nad celou, pokud nenasadí celé letectvo a strategické bombardéry, a to se zatím asi nestane.
Ukrajina má výhodu plošnějšího rozložení leteckých základen, stanovišť PVO, jako jsou KUB nebo S-300 a zároveň disponuje sovětskými i zahraničními z ramene odpalovanými střelami krátkého dosahu s infračerveným naváděním. Takže hraniční pásmo má Ukrajina zcela jistě pokryto všemi typy protivzdušných systémů, teritorium jako takové je dostatečně chráněno jak letectvem, tak základnami i mobilními systémy PVO.
Rusko v tuto chvíli neovládá ukrajinské nebe, ale faktem je, že nenasadilo maximum sil a prostředků a nejmodernější zbraně. Pokud se bude situace Putinovi vymykat z rukou, může sáhnout k plošnému ostřelování, bombardování a nasazení raket proti radarům či hypersonických střel. Pak Ukrajina zřejmě nemá šanci, a to na moři, na zemi ani ve vzduchu.
Rusko doposud nenasadilo strategické bombardéry jako Tu-160 nebo Tu-96. Nenasadilo letouny EW pro kontrolu vzdušného prostoru ani nepoužilo AA střely s možností výstřelu za horizont, tedy letecké rakety se schopností „vystřel a zapomeň“, protože střela hledá cíl mimo přímou viditelnost.
Použití dělostřelectva a raketometů s termobarickou municí je pak jiná kapitola. Munice vytvoří aerosolový oblak, jenž je zažehnut, takže dojde k výbuchu a kvůli vyhoření vzduchu v prostoru k následné implozi. Laicky řečeno roztržení a pak nasání a další ničení.
V oblasti letectva je Ukrajina jednoznačně slabší, může efektivně využít svou PVO. Ale pokud Rusko zahájí masivní plošný a více směrový útok, zřejmě nemá šanci. Mnohdy se hovoří o dronech, ale jejich úkol je průzkum nebo útok na pozemní cíle, nikoliv získání vzdušné převahy, k tomu jsou určeny stíhače nebo stíhací/bombardovací/bitevní letouny. Ukrajina může nasadit mnoho tureckých dronů, ale nezničí ani neomezí tím kapacity ruského letectva, bude efektivní proti pozemním silám.
A pak zde je ještě varianta invaze z Běloruska a z Černomoří. A to už Ukrajina nemusí vydržet – vojensky i ekonomicky.