Ozvěny MSPO 2022 - Silní hráči v oblasti vyzbrojování

Ozvěny MSPO 2022 - Silní hráči v oblasti vyzbrojování
Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: MSPO 2022
28 / 09 / 2022, 13:00

Ve dnech 6. 9.-9. 9. 2022 se konal v polských Kielcích tradiční zbrojní veletrh MSPO, a to již potřicáté. Představili se vystavovatelé snad ze všech konců světa a byla patrná i síla domácího polského zbrojního průmyslu.

Byť ve stínu dalších zbrojovek, jako jsou KMW nebo Rheinmetall se velmi úspěšně představila německá firma DIEHL. V jejím portfoliu jsou systémy jako řízené střely, protivzdušná obrana, munice anebo průzkum a ochrana. Ve výrobním programu řízených střel to jsou Sidewinder, Iris-T, Iris-T SL, IDAS, RBS-15 Mk.3, RAM, PARS-3 LR a SPIKE. PVO řízená střela IRIS-T SLS byla zavedena do výzbroje např. Švédska, PTŘS SPIKE je v řadě zemí včetně ČR. Některé technologie jsou založeny na vlastním vývoji, některé jako SIDEWIDER a SPIKE jsou licenční.

V oblasti munice se firma DIEHL specializuje na ráži 40 mm pro granátomety. Samozřejmě v této oblasti je mnoho výrobců, takže si napřímo konkuruje např. se zbrojovkou Rheinmetall nebo DND. V oblasti leteckého průmyslu se zaměřuje více na civilní letouny než na výbavu vojenských speciálů. V pořadí velikosti by se německé firmy daly seřadit v pořadí Rheinmetall – Diehl – KMW – DND. Německý KMW společně s francouzskou společností Nexter zahájili vývoj budoucího evropského MBT pod označením MGCS (Main Ground Combat Systém – hlavní pozemní bojový systém), Rheinmetall si vynutil zapojení do projektu, ale zároveň vyvinul a představil svůj MBT pod označení Panther KF-51. Tím přímo tlačí na KMW, jehož doménou byly a jsou tanky Leopard.

Dalším zajímavým vystavovatelem byla jižní Korea (ROK – Republic of Korea), a to se zbrojovkami Hyundai Rotten a Korea Airspace Industries (KAI). Hyundai společně s Hanwha Techwin vyvinul samohybnou pásovou houfnici K-9 Thunder, která zaujala Norsko, nebo samostatně vyvinutý MBT K-2 Black Panther, který zajímá Polsko. Další tlak vyvinula v letecké oblasti firma KAI s lehkým cvičným/víceúčelovým nadzvukovým letounem KAI T-50 Golden Eagle (vyvinutý ve spolupráci s Lockheed Martin). Polsko jich v červenci mělo objednat 48, a třeba thajskou objednávkou 12 ks, kdy tímto vyřazuje L-39ZA/ART Albatros omezují se tak exportní šance L-39NG. T-50 si může určitě konkurovat s americko-švédským T-7 Red Hawk.

Samozřejmě Polsko mělo největší zastoupení. Na prvním místě byla PGZ – Polska Grupa Zbrojeniowa, jež je však státním holdingem, zastřešuje státní firmy obranného průmyslu ve státním vlastnictví, jako je Huta Stalowa Wola SA vyrábějící OT (KBVP) Rosomak, letecké opravny nebo střediska věnující se designu, námořním technologiím nebo elektronice. Firem je více jak 30.

Rozhodně zaujala i WB Group, jež působí i v USA, je silným producentem v oblasti C4ISTAR a řady bezpilotních prostředků. Některé byly dodány Ukrajině, kde lze jmenovat průzkumný FlyEye nebo vyčkávací munici Warmate. Systém Fonet umožňuje sdílení dat mezi průzkumnými a bojovými drony a pozemní technikou. Polské drony mají též odolnost proti rušení a převzetí řízení, při detekci obdobného ohrožení automaticky odlétají k záložnímu cíli nebo na zpět na základnu.

Ruské armádě, na rozdíl od konfliktu se separatistickými tendencemi, se údajně nepodařilo sestřelit nebo převzít jediný Polskem dodaný bezpilotní prostředek. Drony Warmate mají i schopnost Swarming, někdy je uváděno Warming, což v prvním případě znamená hejno nebo roj, a v druhém červa, kdy by stroje letěly za sebou. Pak už jen otázkou, zda řízení je přímo operátorem, nebo cestou datové komunikace C4ISTAR za využití průzkumných dronů, jako FlyEye nebo FT-5.

Představena byla i další technika, jako model F-35 nebo produkty tureckého obranného průmyslu, ale množství polských produktů bylo značné. Stejně jako Polsko i Německo, oba sousedé, měli být klíčovými partnery pro český zbrojní průmysl a AČR. Je posilována evropská integrita a snižována rizika plynoucí z cen energií, dlouhých dopravních tras a závislosti na vzdálené destinace.

Korea má jistě vynikající produkty, ale pokud nepředá kompletní technologii a dokumentaci, tak je stále na opačném konci světa, a zásobování by vedlo kolem Ruska, Číny a dalších krizových míst. USA některé technologie nikdy nepředají, takže servis a update/upgrade se děje za oceánem. Čili evropské řešení se zdá v dlouhodobém horizontu jako nejvýhodnější. Obzvláště, pokud je to hned „za humny“.

 

Zdroj: Targi Kielce

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace