foto: Rostec / Public domain /Věž Pancir-SMD-E
Kreml zjevně neví, kam má dát svou PVO dříve. Vzhledem k masivní ofenzivě FP-1 zachytili Rusové dopravu upraveného Pancir-S1 na výškovou budovu v Moskvě pomocí Mi-26
Trable ruského systému protivzdušné obrany (PVO) Pancir-S1 jsou dostatečně známy. Komplet je vyráběn od roku 2008 s tím, že vývoj začal v devadesátých letech minulého století. Až v kontextu války na Ukrajině Kreml avizoval, že je určený i proti dronům. Jenže vyvíjen proti nim nebyl. Právě ukrajinské drony jsou největšími katy Pancir-S1, systémy selhaly i v Iráku a z Kataru nebo SAE dobré informace v boji proti íránským Šáhid-136 také nepřicházejí. Obě země naopak pozvaly ukrajinské specialisty se stíhacími drony STING a STRILA. V roce 2024 se objevil na výstavě Armija 2024 nástupce Pancir-SMD-E.
Specifikace Pancir-S1 a Pancir-SMD-E
Pancir-S1 je v zásadě kompletní doplnění páteřních S-400. Jeho radarové a zbraňové vybavení umožňuje zasahovat na krátkou i střední vzdálenost až do 75 km. Koneckonců má Greyhound i dva radary. Jako efektory jsou protivzdušné střely krátkého i středního dosahu. A navíc jsou k dispozici dva automatické kanóny 2A38M ráže 30 mm. K zaměřování je přirozeně k dispozici i elektrooptika. A zde budou klíče. Kreml avizoval, že na Pancir-S1 se kanóny neosvědčily a z Pancir-SMD-E zmizely. Rusko nepřizná, proč ruší opatření, které je na západě prakticky standardem. Putin se sice chlubí tím, že má airburst munici, ale v boji nikdy nebyla vidět.
Problémy ruské PVO ohledně senzoriky
To může být první problém. Použití malých raket s časovačem a vysoce explozivní municí může prostě být prostě jen jednodušší náhrada. To ovšem není jediná potíž. Rusko má velké problémy se senzorikou v rámci celé PVO. To se projevilo nejen už na přiznaném problému s APS Arena-M, ale v podstatě je to vidět všude. Je až příliš zjevné, že lokalizace ukrajinských UAV je pro Moskvu aktuálně nepřekonatelný problém. A s tím úzce souvisí úspěšnost Pancir-S1. Ten není úplně bezzubý, ale vše ukazuje na to, že ve většině případů se operátoři zaměřují pomocí optiky. A to prostě nestačí.
Vyjmutí kanónů a instalace malých raket na Pancir-SMD-E zřejmě tedy řešilo především munici. SMD může nést podle TWZ 12 střel krátkého doletu 57E6 nebo 48 TKB-1055 velmi krátkého dosahu, případně kombinaci obou typů. Celkově jde tedy spíše o schopnost masivního úderu než opravdu přesných zásahů. Jenže vzhledem k tomu, že Kreml proti dronům prakticky nic jiného nemá, musí používat Panciry. Další systémy jako Strela nebo Tor už mají klasické protivzdušné střely, což je proti dronům prostě špatně. Polský WPtech aktuálně přinesl informaci o videu, které můžete vidět na konci textu. Ukazuje Mi-26 s věží Pancir-SMD-E při dopravě na výškovou budovu v Moskvě.
Mi-26 a věž Pancir-SMD-E v Moskvě
TWZ identifikuje budovu jako 42patrovou Nordstar Tower poblíž Kremlu. Více asi není třeba dodávat. Nedávné útoky především FP-1 krátce po oslavách Dne vítězství jasně ukázaly realitu Moskvy a Vladimira Putina. Mi-26 Halo je těžký transportní vrtulník ruských kosmických sil a je pro podobné úkoly určen. Mrakodrapy jsou stále častější lokací pro ruské systémy PVO v Moskvě. Jenže zároveň není v silách Kremlu ochránit všechny cíle v Rusku a Putin se pochopitelně ukrajinských FP-1 bojí. A potřebuje zajistit jádro svojí moci, což je Moskva.
Putin se bojí FP-1
FP-1 má dosah až 1 000 kilometrů a je výsledkem ukrajinské optimalizace dálkových dronů. Má velmi štíhlou konstrukci, která je hladká a celková radarová signatura bude velmi nízká. Pak zřejmě radary Pancir-S1 nebo Pancir-SMD-E nejsou dostatečně účinné. Zbývá jen optika. Obrázek Mi-26 s věží ruské PVO je ekvivalentem ruské bezmocnosti proti ukrajinským UAV. Zatímco Kyjev jde se svou PVO prudce dopředu, Putinova mašinérie zjevně přešlapuje na místě. A to v situaci, kdy Ukrajinci avizovali vlastní vývoj ekvivalentu MiM-104 Patriot ve spolupráci s evropskými partnery. Takže řeší poslední problém a to jsou balistické Iskander-M.
Tagy