foto: Tatra Defence Vehicle, Public domain/Pandur II EVO
V posledních týdnech se veřejný prostor plní sděleními o připravované velké změně, která má proběhnout u 4. brigády rychlého nasazení. Stávající Pandury II 8x8 CZ již armádě nevyhovují. Českou republiku čeká další akviziční bitva.
Loni v září během projednávání uzavřeného bodu „Aktuální vývoj strategických projektů armády“ na 42. schůzi výboru pro obranu měl náčelník generálního štábu Řehka poslancům sdělit, že armáda nadále nepovažuje kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II 8x8 CZ za perspektivní a modernizovatelná. Z hlediska strategických zakázek se to týká dvou významných projektů. Jednak jde o nákup KBVP Pandur II pro přezbrojení 44. praporu 4. brigády, který dnes jako fakticky stále lehký motorizovaný používá lehká obrněná vozidla IVECO LMV. Řádově jde o osm desítek nových osmikolových obrněnců a transformaci praporu na mechanizovaný ve stejné struktuře a určení, jaké mají 41. a 42. prapor. Druhým projektem je modernizace stávajících 107 vozidel KBVP Pandur 2 8x8 CZ pořízených složitě v roce 2009, které dnes dosahují poloviny svého životního cyklu.
Staré Pandury II lze odprodat. Nákup nových vozidel 8x8 je pravděpodobný
Oba projekty jsou explicitně součástí posledních dvou verzí Koncepce výstavby Armády České republiky. Verze 2030 počítala s modernizací v letech 2025–2029 a nákupem nových vozidel v letech 2027–2029, aktuálně platná verze 2035 přijatá v roce 2023, odsunula zahájení modernizace na rok 2026. V případě modernizace jde rámcově o potřebu zvýšení balistické ochrany, palebné síly, schopnosti manévru, velení, řízení a spojení. Problematickým prvkem vybavení původních Pandurů je dálkově řízená zbraňová stanice RCWS-30 od izraelské společnosti Rafael, které jsou zastaralé, nedisponují vyhovujícím stupněm ochrany a komplikují údržbu a provozuschopnost vozidel. A ještě problematičtější je otázka, jaké systémy lze na mezi osmikolovými vozidly nejsubtilnější platformu efektivně instalovat, jak lze posílit jejich pasivní a aktivní ochranu, aby mohly obstát na moderním bojišti.
Co si armáda zřejmě neuvědomila na podzim roku 2023, uvědomila si o rok později. Je zpracovávána studie proveditelnosti, která definitivně odpoví na otázku, zda je reálné stávající výzbroj modernizovat, a ve stejné konfiguraci dokoupit vozidla pro 44. praporu, nebo zda čeká prapory 4. brigády kompletní přezbrojení. Přezbrojení na perspektivnější platformu dělá zajímavou možnost odprodat stále ještě službyschopná vozidla z roku 2009, jakkoli jejich hodnotu kromě věku sráží zmíněná problematická dostupnost náhradních dílů pro hlavní výzbroj. Kromě takticko-technických požadavků odpoví studie také na „alchymistické“ otázky rozpočtu. V čerstvé paměti je náhlé prozření Generálního štábu ohledně nákladů na pořízení hlavních bojových tanků. Změna přístupu k Pandurům, zřejmě na základě vyhodnocení zkušeností z Ukrajiny, je neméně náhlá.
Favorité nejsou jen dva. Trh nabízí mnohem více
Ve veřejném prostoru jsou za pomyslné favority případného budoucí akvizice nových platforem označována dvě řešení. Prvním je znovu Pandur II, nově v modernizované variantě Pandur II 8x8 EVO, který v rámci licence vyvíjí kopřivnická společnost Tatra Defence Vehicle ve spolupráci s původním výrobcem Pandurů a stávajícím výrobcem varianty 6x6 EVO, společností GDELS-Steyr. Druhým pak je vozidlo Patria AMVXP od stejnojmenné finské zbrojovky, a opakoval by se tedy souboj z let 2007–2009. A také souboj ze Slovenska z roku 2022, kde uspěla Patria – a Czechoslovak Group si nepochybně bude na „domácím hřišti“ velmi věřit. Není ovšem vůbec zřejmé, na základě čeho by měla tato dvě řešení mít exkluzivitu, protože trh nabízí řadu dalších možností.
Jak bylo řečeno, platforma Pandur II patří mezi osmikolovými obrněnci mezi ty nejsbutilnější. A to automaticky přináší významná omezení již dnes. Již při prvním pohledu na vizualizace nových Pandurů II 8x8 EVO od TDV je zřejmé, že bojová věž UT30MK2 sedí na střeše korby jen tak tak a působí vůči podvozku poněkud naddimenzovaně. Podstatnější než vizuální dojmy budou reálné technické parametry, a otázka především možností pasivní a aktivní ochrany. A to nejen podle dnešních požadavků. Jestliže si malá Armáda České republiky chce dovolit „luxus“ pořizovat v rozmezí dvou desetiletí dvakrát kompletní kolovou výzbroj pro prapory mechanizované pěchoty, protože zjistila, že doba pokročila, musí se velmi dobře zamyslet nad požadavky, které bude na svou techniku mít na přelomu 30. a 40. let. A v tomto směru lehký Pandur II ve srovnání s konkurencí rozhodně jako favorit nepůsobí.
Těžší konkurenti Pandurů, jako zmíněná Patria AMVXP, a jako Boxer, jako Piranha V nebo jako francouzské VBCI Mk2, nabízejí svým uživatelům do budoucna flexibilnější možnosti díky své nosnosti a rozměrům. Pojmou těžší systémy různého určení a slibují možnost integrace těžší výzbroje, ochrany, větší transportní kapacity i celkové odolnosti. Stačí připomenout, že platforma Boxeru byla využita pro vynikající samohybné houfnice RCH 155 ráže 155 mm. Imperativem doby je modularita, v níž německý Boxer vyniká, a jehož různé účelové moduly lze měnit i v polních podmínkách v řádu několika hodin. Když náčelník generálního štábu říká, že stávající Pandur II není modernizovatelný a nemá perspektivu, pak musí Pandur II 8x8 EVO přijít skutečně se zásadním zlepšením parametrů, které z něj udělají zcela nové vozidlo. Jestli se to podařilo, budeme mít možnost vidět na brněnském IDETu 2025 v květnu tohoto roku, kde bude mít prototyp premiéru.
Víme, co chceme: ověřenou a spojenci již nasazenou techniku?
Čímž se dostáváme k dalšímu bodu, kvůli kterému může leckdo u tvrzení, že Pandur II 8x8 EVO je favoritem akvizice, lehce zvednout obočí. Zatímco Patria AMVXP, Boxer, Piranha V nebo VBCI již jsou v operačním nasazení, některé roky, a jsou ve výzbroji řady spojeneckých armád, Pandur II 8x8 EVO ještě neexistuje ani v prototypu. A je stále ještě čas vývoj dokončit a nabídnout armádě vyzrálé řešení, nicméně jde o úplnou novinku, která je naopak opřena o starší a z pohledu armády nevyhovující platformu, což rozhodně nezní jako vynikající výchozí pozice pro soutěž. Bude-li tedy soutěž vyhlášena. V případě, kdy ale trh nabízí množství plně srovnatelných řešení, by to bylo zcela na místě. A možná, že cílem probíhající komunikační kampaně, která vyzdvihuje dvě řešení jako favority, a ostatní zmiňuje pod čarou, je vnutit dojem, že vlastně není moc s kým soutěžit, a že by bylo možné vybrat dodavatele nějakou formou napřímo. To by zcela určitě byla chyba.
Klíčovou výhodou Pandurů je fakt, že díky licenci od GDELS jde dnes fakticky o produkt českého obranného průmyslu. A to bude zcela určitě karta, která bude mít v rámci možného budoucího akvizičního projektu významnou váhu. Může se sice ukázat, že sázka domácího průmyslu na tuto platformu nebyla z dlouhodobého hlediska a s ohledem na zkušenosti z moderních bojišť udržitelná, ale ekonomické výhody a souvislosti budou hrát roli. Dalším argumentem pro pokračování v projektu Pandur II, byť s kompletní výměnou stávajících vozidel, je 20 vozidel KOVS a KOVVŠ z roku 2020, a otázka unifikace podvozkových platforem v rámci útvarů AČR. Argument platný, nicméně jde o pouhé dvě desítky specializovaných verzí, které se nadto budou v době realizace případné nové akvizice rovněž blížit polovině svého životního cyklu.
Pandur II 8x8 CZ se stal českým výrobkem na základě licence od původního vývojáře a výrobce. Nikde není psáno, že srovnatelných i lepších ekonomických efektů nemůže český obranný průmysl dosáhnout v rámci spolupráce s výrobcem jiného řešení. Zpracovávaná studie proveditelnosti nepochybně tyto otázky nějakou formou projedná. Jisté je, že po nákupu původních Pandurů II a po telenovele akvizice pásových BVP čeká Českou republiku další pozoruhodný akviziční příběh, a bylo by velkým překvapením, kdyby jej neprovázely nestandardní jevy, nevysvětlitelné průtahy a otočky, kterých jsme byli v mnoha podobných případech svědky v míře, z níž oči přecházely.
Tagy