Autor fotografie: VOP CZ | Public domain|Popisek: Provozovna VOP CZ
Výbor pro obranu se na své 32. schůzi kromě dalšího zabýval také situací ve státním podniku VOP CZ, a to na základě médii zveřejněných informací o „vzpouře“ zaměstnanců. Přítomný ředitel státního podniku Marek Špok přesvědčivě nepůsobil.
Očekávaná další velká ztráta VOP CZ, která má podle Práva dosáhnout letos výše 30 milionů korun, v kombinaci s tím, že státní podnik hraje podle záměru ministerstva, které je jeho zakladatelem, významnou roli ve velké zakázce na 246 pásových BVP CV90 od švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds, vytvořilo poněkud třaskavou směs. V podniku došlo slovy Práva ke „vzpouře“ zaměstnanců, a téma se tedy přirozeně dostalo také na pořad jednání sněmovního Výboru pro obranu, kam byl přizván také ředitel podniku Marek Špok.
Podle sdělení ministryně obrany Jany Černochové navštívil státní podnik VOP CZ její první náměstek František Šulc a jednal s vedením i zástupci odborů. Sama ministryně se do podniku chystá do dvou až tří týdnů osobně. Dozorčí rada podniku dala řediteli Marku Špokovi podle ministryně obrany konkrétní požadavky, mezi nimi na prvním místě že nedojde ke snižování platů zaměstnanců, „protože nechceme, aby podnik opustili klíčoví zaměstnanci.“
Ministryně rovněž zdůraznila, že MO nehodlá podnik, který označuje za strategický, privatizovat, a zákon ani neumožňuje majetkový vstup privátního partnera do podniku, jak jako jednu z alternativ dalšího vývoje neefektivního podniku zmínil nedávno poslanec Karel Krejza. Jana Černochová to označila za mediální spekulace. Řekla, že úkolem státních podniků není vytvářet v první řadě zisk, ale udržovat kapacity pro případ krize.
Slova ministryně obrany ocenil poslanec Josef Bělica (ANO), zejména, že se nepřipravuje privatizace podniku. A položil řadu otázek:
- „Vzhledem k tomu, že jste, pane řediteli, chtěl v podniku šetřit na zaměstnancích, chtěl bych se zeptat, jestli po vašem nástupu do funkce proběhla řádná výběrová řízení na obsazení managementu VOP, konkrétně na tyto pozice: výkonný ředitel, vedoucí odboru bezpečnosti, tisková mluvčí a vztahový analytik,“ a požádal o následnou písemnou informaci o nákladech na tato místa.
- Jakou konkrétní činnost pro VOP vykonává paní ing. Marcela Hradecká? Včetně písemné odpovědi ohledně jejího pracovního nasazení a výkonu, včetně cestovních nákladů, a na základě jaké pracovní smlouvy pro společnost pracuje.
- „Pane řediteli, mohl byste nám říci, kolik pracovního času týdně strávíte v podniku?“
- „Je pravda, že projekt CV90 je rozdělen do několika samostatných smluv? (...) Je pravda, že smlouva na servisní vozidla je od samého začátku ztrátová? Proč tomu tak je?“
Upozornil ředitele Špoka, že dotazů je dost, že bude žádat jejich zodpovězení, a doporučil mu dělat si poznámky. A pokračoval: „A důležité je, proč smlouva, která vede ke schválení v dozorčí radě, je od samého počátku ztrátová. Je pravda, že jste tuto slevu poskytl společně s panem náměstkem Šulcem?“ A obrátil se na předsedu výboru, zda by mohl výbor pozvat k jednání členy dozorčí rady podniku.
Ministryně Černochová vysvětlila, že po odvolání ředitele Putny vedl podnik bývalý finanční ředitel Volný, a při nedostatku času „jediné, co nás napadlo, a já si za tím rozhodnutím stojím, bylo oslovit bývalého ředitele znalého podniku, což byl právě pan ředitel Špok. Proto ano, nedělala jsem výběrové řízení. Pan Špok tu nabídku velmi dlouho zvažoval. Nabídku jsem dala ekonomickému řediteli Volnému, bohužel ten to neakceptoval.“
Ředitel státního podniku VOP CZ Marek Špok zahájil svou řeč zjevně nervózní a poněkud od prostředka, aniž by poslance uvedl do kontextu a vysvětlil důvody svých chybných opatření, která situaci vyhrotila. Poděkoval přítomnému zástupci odborů (předsedovi Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády Michalu Petrovkovi), připustil, že se dopustil chyb, které mu ale „odbory pomohly napravit.“
Předseda výboru Metnar se musel ředitele státního podniku dvakrát zeptat, co bylo důvodem stavu, který se Špok snažil řešit snížením platů zaměstnanců. „Udělal jsem chybu, naštěstí díky odborům jsme situaci uklidnili,“ zněla první odpověď. Napodruhé ředitel VOP CZ uvedl, že hlavním důvodem byl úkol, aby byl státní podnik koncem roku v černých číslech. Explicitně nezaznělo, od koho takový úkol dostal. Zřejmé je, že se jej pokusil splnil snahou snížit platy zaměstnanců, přičemž narazil na jejich odpor i na odpor odborů. Úkol dostat na konci roku podnik do černých čísel mu mají nově splnit nespecifikované projekty, které státní podnik „má“. Na to, že je polovina října, a nedávno chtěl situaci řešit snižováním platů, bude nepochybně velmi zajímavé ve výroční zprávě za rok 2023 číst, o jaké projekty má jít a jak to celé dopadne.
Ředitel Špok se odvolal na podporu přítomného zástupce odborů. Michal Petrovka poslancům řekl, že pro odbory bylo snížení platů zaměstnanců o 10 % nepřijatelné. Připustil problémy v komunikaci, vyjádřil potěšení nad konečnou dohodou, ale také řekl, že bude VOP CZ pravidelně navštěvovat, aby ověřil, že je vše „nastaveno správným směrem.“
Ohledně budoucnosti podniku Špok uvedl, že již v příštím roce chce, aby speciální, tedy vojenská, výroba dosáhla 41 % (aktuálně je cca 15 %), a do pěti let aby podnik pracoval z 80 % pro armádu. Řekl, že nic z toho nejsou „vzdušné zámky“, ale „podepsané a potvrzené kontrakty.“
Ohledně ztráty týkající se dílenských vozidel 8x8 v rámci projektu CV90 ředitel VOP CZ poslanci Bělicovi odpověděl: „Nevím, odkud tu informaci máte, nicméně ten projekt se ještě nerealizuje. Máme ještě dost času udělat opatření, aby na tom nebyla ztráta. Informace na to šla, to je pravda, a v ní bylo, že i když předpokládáme nějakou ztrátu, tak celkem projekt CV90 je pro VOP ziskový.“ A posléze také dodal: „Co se týče návštěvy pana Šulce a jednání o nějakých slevách, já o ničem takovém nevím. Nic takového neproběhlo, nic se neděje. Pan Šulc u nás nebyl. V žádném případě nejednal o nějakých slevách.“
VOP CZ má tato dílenská vozidla v rámci subdodávky CV90 vyrábět, celkem jich má být 29. Budou postavena podle požadavku armády na podvozku Tatra 8x8. Jak došlo k tomu, že na této části zakázky hrozí státnímu podniku ztráta, se ale poslanci nedozvěděli. Důležité v tomto ohledu je, jakým způsobem byla subdodávka dílenských vozidel vyjednána mezi VOP CZ a BAE Systems-Hägglunds. Pokud se státní podnik ve smlouvě zavázal dodat Švédům tato vozidla tak říkajíc pod cenou, a současně chtěl ředitel Špok snižovat platy zaměstnanců, zcela určitě jsme nesledovali poslední díl tohoto dramatu.
Na téma paní Hradecké ředitel Špok uvedl, že je interním auditorem a pomáhá podniku „zavést digitalizaci“, a že součástí probíhající kontroly bude kontrola všech jejích výstupů, že ví, jakou práci odvádí a že je potřeba. Ohledně výběrových řízení na pozice v managementu odpověděl, že je přirozené, že si každý ředitel přivede do podniku svůj tým lidí: „Já jsem to udělal, a teď z toho mám evidentně problém.“
Poslancům také řekl, že Vojenskou policii do podniku pozval on osobně a že je třeba rozlišovat kontrolu z Ministerstva obrany (s jejím výstupy slíbila ministryně poslance seznámit v týdnech po 31. říjnu) a šetření Vojenské policie. Ta se má v podniku na podnět ředitele Špoka věnovat šíření nepravdivých informací a porušení GDPR.
Zdroj: Výbor pro obranu, Novinky, Ministerstvo obrany