foto: Shimin Gu / Wikimedia Commons / GFDL/JF-17 Thunder pákistánského letectva
Zpráva Pentagonu ovšem zdaleka neřeší jen J-35, J-10C a JF-17. Stále důrazněji se hovoří o dramatickém nárůstu počtu letadlových lodí, což je v porovnání s krizí v U.S. Navy varující.
Výroční zpráva Pentagonu se nenese úplně v pozitivním tónu. Především ve dvou kontextech. Stále asertivnější Čína zřejmě bude inkasovat za rostoucí prodej bojových letadel jako J-35. J-10C a JF-17. To stojí v kontrastu s diskusemi o F-35 a množství objednaných kusů a vývojem B-21 Raider. Vše překryto rozhodnutím Donalda Trumpa o realizaci F-47 (NGAD), tedy letounu pro vybojování vzdušné nadvlády. Ještě horší je situace kolem letadlových lodí. Pentagon předpokládá, že Peking by mohl mít do roku 2035 až devět letadlových lodí. Aktuálně má tři s konvenčním pohonem, ale ve stavbě je čtvrtá, která jasně vykazuje jaderný pohon a dokonce i pátá, která bude poháněna opět konvenčním způsobem.
U.S. Navy v krizi
To je v ostrém kontrastu s U.S. Navy, která aktuálně čelí katastrofě nejen kolem zrušeného projektu fregat třídy Constellation, pomalé stavbě torpédoborců třídy Arleigh Burke Flight III, katastrofálnímu nedostatku kapacit loděnic, ale i dalšímu zpoždění stavby letadlových lodí třídy Gerald R. Ford. To má několik důvodů. Na třídu Nimitz se doslova za pochodu instaluje zázemí pro drony. Na USS Enterprise, jejíž nástup do služby se posunul až na rok 2030, už má být logistika pro UAV na zvláštním ostrově. Jenže to není ten hlavní důvod. Elektromagnetický katapult nevykazuje žádoucí úspěšnost při startech letadel. Trump už je tak daleko, že chce vrátit zpět parní katapulty. V každém případě se čínské námořnictvo stává doslova bleskem obrovskou konkurencí pro U.S. Navy, které schytává jednu ránu za druhou.

Podle Pentagonu čínská bojová letadla na vzestupu
Neutajovaná verze výroční zprávy Pentagonu tedy hovoří jednak o rostoucí síle čínského námořnictva především v podobě letadlových lodí, ale zmiňuje také pravděpodobné zvýšení exportu tří čínských bojových letadel. Pentagon zmiňuje také dva nové stealth letouny páté nebo šesté generace, J-36 a J-XDS. Peking má zřejmě také k dispozici AWACS letadlo pro včasné varování a řízení J-15D, které je založené na transportním letounu Y-20B. Alespoň podle The War Zone. Letadla mají být schopná účinné detekce stealth letounů.
J-35 jako konkurence F-35
Pokud jde o čínské stíhačky určené pro export, zpráva identifikuje pátou generaci Shenyang FC-31 (exportní varianta J-35), čtvrtou generaci Chengdu J-10C a JF-17, který poněkud záhadně definuje jako lehké bojové letadlo. Poslední z nich, také nazývaný Thunder, je čínsko-pákistánská spolupráce, kterou čínská lidová armáda (PLA) nepoužívá. Peking sice v letošním roce žádný J-35 neprodal, ale vážnými zájemci jsou Egypt (tam Čína do značné míry vytlačuje Rusko a jeho Su-35 a Su-57), Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Je třeba si uvědomit, že J-35 je letadlem páté generace a do značné míry přímá konkurence F-35.

Export J-10C a JF-17
Aby toho k F-35 nebylo málo, aktuálně se Čína primárně věnuje námořní verzi J-35 pro své letadlové lodi. Poměrně překvapivé je, že Pentagon nezmiňuje velmi pravděpodobnou akvizici J-35 do Pákistánu, který už disponuje J-10C, jenž sestřelil indický Rafale. J-10C generace 4+ zřejmě míří do Bangladéše a Indonésie a to ve spolupráci s Pákistánem, kde se vyrábí. Zájem ovšem má i Írán zklamaný ruskými technologiemi. Víceúčelový lehký bojový letoun JF-17 je opět vyvinutý s Pákistánem, který disponuje 160 kusy. Nigérie, Myanmar a Ázerbájdžán mají pod deset kusů a dodávky budou pokračovat.
Rostoucí čínský export bojových letadel pochopitelně ještě zvýší význam vojensko-průmyslového komplexu Pekingu. V důsledcích jsou třeba USA ochotné exportovat F-35 do Saúdské Arábie i SAE. Dost velký vliv má zásadní ústup Rusů z globálního trhu se zbraněmi. O JF-17 třeba vážně uvažuje i Irák, který opět ustupuje od ruské technologie. Čína se stává globálním hráčem, který třeba vyzbrojuje i Thajsko a Barmu, jež jsou v konfliktu. Vše v situaci, kdy s v USA stále více nedaří plnit stanovené cíle, což Pentagon také zmiňuje.
Tagy