Autor fotografie: Screenshot YouTube
Vývoj stíhacích letounů je běh na dlouhou trať a proto se už nyní chystá Německo s Francií vývoj nové „evropské stíhačky“ 6. generace. Vstoupit do služby by měla v roce 2040 jako nástupce letounů Eurofighter Typhoon a francouzských Dassault Rafale. S významným oznámením přišli na nedávném leteckém veletrhu ILA Berlin Air Show zástupci společností Dassault a Airbus, když oznámili, že budou na vývoji nového letounu spolupracovat.
S prvním oznámením ohledně vývoje německo-francouzského bojového letounu přišla už v červenci minulého roku německá kancléřka Angela Merkelová společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ačkoliv se jednalo o významnou zprávu, není nikterak zvlášť překvapivá – ani jedna ze zemí neuzavřela objednávku na žádné F-35, obě mají rozvinutý letecký průmysl, chtějí a potřebují udržet své know-how vývoje a výroby stíhacích letounů.
Současnost francouzského a německého letectva
Francouzské letectvo se v současné době stále ještě opírá především o stíhací letouny Mirage 2000, kterých v různých variantách provozuje kolem 166. Jejich nástupce Dassault Rafale je prozatím provozován v počtu 108 strojů s tím, že dalších 42 strojů provozuje francouzské námořnictvo.
psali jsme: Německo plánuje vývoj vlastního stíhače
I německé letectvo staví v současné době především na dvou typech stíhacích letounů. Stále ještě nejpočetnějším typem zůstává starší Panavia Tornado v počtu 87 strojů v úderné variantě IDS a 28 strojů ve variantě ECR určené k elektronickému boji a průzkumu. Dále pak provozuje 94 víceúčelových letounů Eurofighter Typhoon. Na vývoji tohoto typu se původně měla podílet i Francie, ale po neshodách s ostatními partnery, kdy se chtěla ujmout vedoucí role a zároveň letoun vyvinout i pro letadlové lodě, nakonec z projektu ustoupila a vyvinula právě vlastní stíhací letoun Dassault Rafale.
Bez Velké Británie
Velká Británie by se do projektu nového evropského stíhacího letounu přímo zapojit neměla, ačkoliv se podílela na společném evropském letounu Eurofighter Typhoon a v současnosti provozuje hned 125 těchto strojů. Současně se však připravuje na zařazení letounů 5. generace F-35 Lighting II, na jejichž vývoj přispěla. Pro vývoj vlastního stíhacího letounu tak nemá takovou motivaci.
psali jsme: Nebojový bundeswehr a mrznoucí Slovinci: chybí letadla, vrtulníky, tanky, lodě a ponorky, ale i zimní bundy
Otázkou samozřejmě zůstává, jakým způsobem se vyvine francouzsko-britský projekt FCAS (Future Combat Air System) v rámci nějž má vzniknout technologický demonstrátor bezpilotního letounu. Podle dřívějších slov francouzské ministryně obrany by sice oba projekty měly probíhat současně, ale není jasné, zda si francouzské letectvo bude následně moci dovolit nákladný vývoj obou letounů. Trochu matoucí v tomto směru je to, že i Airbus hovoří o vývoji německo-francouzského letounu jako o FCAS a některé média pak doplňují, že bez Britů.
Těžká konkurence
V roce 2040 by také měla celá řada nejen evropských letectev disponovat letouny F-35 americké výroby. Přičemž samotné americké letectvo s nimi počítá až do roku 2070 a lze tedy očekávat řadu modernizací i dlouhou výrobu, což bude mít vliv i na další provozovatele tohoto typu.
Na druhou stranu to vypadá, že samotné Německo se pro nákup F-35 nerozhodne a na místo toho nakoupí další Typhoony. V případě Francie je taktéž jejich nákup prakticky nereálný už jen proto, že francouzské letectvo dlouhá desetiletí staví na stíhacích letounech vlastní výroby. Nový evropský letoun by také mohl uspět v celé řadě zemí, které neplánují F-35 a v té době budou hledat v současnosti i budoucnosti provozované typy. Zároveň by mohl navázat tam, kde je už současný Eurofighter Typhoon úspěšný a to jsou země jako Kuvajt, Omán, Katar nebo Saudská Arábie. Ty ať se to nezdá, provozují nebo mají objednáno zhruba na 140 z celkově více než 600 vyrobených strojů. Oproti tomu Francouzům se podařilo v minulých letech prodat celkem 24 letounů Dassault Rafale do Egypta, 36 do Indie a stejný počet do Kataru.
psali jsme: VIDEO: Tohle dokážou ruské letouny páté generace Su-57
Velkou motivací pro Německo s Francií je i to, že krom F-35 není a v nejbližší době ani nebude na trhu žádný jiný „západní“ stíhací letoun 5. generace. Společný vývoj je přitom nejen ekonomicky rozumným řešení, jak zachovat vývoj i výrobu a vzájemně si nekonkurovat v exportu.
Otázky nad koncepcí
Jakým směrem se ovšem chce Německo s Francií při vývoji nového stíhacího letounu přesně vydat, prozatím bohužel nevíme. Můžeme se prozatím jen domnívat, že bude víceúčelový podobně jako Eurofighter Typhoon nebo Dassault Rafale. Přeci jen specializované varianty ať už Mirage 2000 nebo Tornado vznikly na základě letounů, které v dnešním pojetí nebyly tak úplně víceúčelové.
Jistou představu nám v tomto ohledu dal Airbus, jenž se má na vývoji podílet, a který v listopadu minulého roku zveřejnil velmi zajímavé video osvětlující jeho vizi budoucnosti letectva.
V ní ukazuje vzájemnou spolupráci jakéhosi nového dvoumotorového stíhacího letounu označeného jednoduše jako „New fighter“ s celou řadou dalších systémů, z nichž můžeme uvést letoun typu AWACS, střely s dlouhým doletem, bezpilotní letouny, družice atd.
psali jsme: Asie chce letouny páté generace, ale ne ty ruské
Samotný „New fighter“ je ve videu prezentován jako dvoumotorový stíhací letoun podobné velikosti jako americký F-22 nebo ruský Su-57. Využívat by měl nízké radarové viditelnosti v kombinaci s nadstandardní senzorovou výbavou. Na skutečnou koncepci a podobu si ovšem bude muset počkat, byť možná ne až tak dlouho.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více
Autor: Michal Polák