Autor fotografie: Robert Sullivan, flickr.com (public domain)|Popisek: USS Theodore Roosevelt (CVN 71)
Je to jedna z poměrně zásadních otázek pro americké námořnictvo - postavit i s jejími klady a zápory ,,do pole" lehkou letadlovou loď (CVL) a zároveň tím nahradit některé z existujících jaderných letadlových lodí. Tentokrát to vypadá, že by se plán mohl zhmotnit v realitu.
Americká letadlová loď, téma či myšlenka, která se v cyklech stále vrací. US Navy si už nějaký čas pohrává s myšlenkou lehké letadlové lodi, která sice postrádá rychlost, dosah či kapacitu ,,standardní" letadlové lodi, nicméně lehké letadlové lodě by mohly být více než vhodným prostředkem například v Jihočínském moři i jiných sporných oblastech. Zejména se nabízí poměrně dobrá možnost transformace stávajících amerických vrtulníkových výsadkových lodí třídy Wasp či America právě na lehké letadlové lodě, které by mohly pojmout až 20 letounů F-35B.
Jak již bylo zmíněno, USA počítají s intenzivní přítomností v Jihočínském moři a též s podporou spojenců jako Japonsko nebo Korea. Permanentní přítomnost letadlové lodě, respektive námořního svazu letadlové lodě, je jednoznačnou projekcí síly a vytvořením prvotních ofenzivních schopností. Přitom provozní náklady svazu lehké letadlové lodi a nebo jaderné mateřské letadlové lodi jsou výrazně rozdílné. Zavedení lehkých letadlových lodí a jejich operačních uskupení umožní USA permanentní přítomnost v oblastech zájmu a nasazení jaderných mateřských letadlových lodí vytvoří jednoznačný signál o připravenosti hájit zájmy USA a jeho spojenců maximální intenzitou.
Rozdíl mezi mateřskou letadlovou lodí s jaderným pohonem a lehkou letadlovou lodí, pravděpodobně s klasickou pohonnou jednotkou je v době operačního nasazení, nákladech na operaci a politickým, respektive psychologickým signálem. Bojovou činnost budou vždy muset realizovat palubní letouny, kdy v obou případech se jedná o F-35B, u lehkých letadlových lodí bez podpůrných palubních letounů, jež však mohou být nasazeny ve velmi krátké době z pozemních základen nebo nasazením svazu ,,velké/mateřské" letadlové lodi.
Uvedené plány výstavby námořních sil celkem jednoznačně definují zájem USA na dominantní přítomnosti v asijsko-pacifickém regionu.
Tentokrát to vypadá, že plán zmíněný může nabýt reálných obrysů. US Navy pak naznačuje sice váhavě, ale oproti minulosti zřetelněji svou vůli potenciálně nahradit některé z existujících jaderných letadlových lodí právě za ,,lehčí nosič". Vše se bude samozřejmě odvíjet od politické vůle. Tu ostatně naznačil dnes již bývalý americký prezident Donald Trump, jehož administrativa představila koncem roku 2020 plán budoucí stavby lodí v příštích 30 letech.
Trumpův plán počítá mimo jiné s větší finanční investicí do raketových fregat, malých obojživelných a podpůrných plavidel, stejně jako do ponorek. A co je důležité - v plánu jsou zahrnuté právě i lehké letadlové lodě jako alternativa k letadlovým lodím, byť tato podpora nevyznívá z dikce plánu tak silně. V kolonce předpokládaného počtu těchto plavidel v období 2022-2051 je uvedeno rozpětí 0-6.
Plán předpokládá několik možností. US Navy si může ponechat ve službě 11 letadlových lodí, nebo postupně zredukuje jejich počet na 8 v roce 2045. Pokud US Navy provede tuto redukci o tři letadlové lodě, měla by je nahradit 6 lehkými letadlovými loděmi. Ostatně takový poměr doporučil i kalifornský think-thank RAND ve své studii, podle něhož by měla US Navy zvážit nahrazení několika letadlových lodích lehkými letadlovými loděmi v poměru 1 letadlová loď za 2 lehké.
Zde však musíme vzít v potaz již zmíněné politické hledisko, protože může dojít k tomu, že nový americký prezident Joe Biden plán zruší, nebo provede větší či dílčí modifikace plánu, který nakonec nemusí s lehkými letadlovými loděmi vůbec počítat.
Pro US Navy by však pořizování lehkých letadlových lodí mělo řadu výhod, které svého času naznačil bývalý ministr obrany Mark Esper - nižší cena, jakož i nižší náklady na údržbu, větší flexibilita ve sporných oblastech. S nevýhodami je třeba počítat také, lehké letadlové lodě nebudou mít katapulty, nemohou z nich startovat například letouny včasné výstrahy nebo stroje pro vedení elektronického boje, měly by samozřejmě menší výtlak (cca 40 000 t).
Každopádně cestou lehké letadlové lodě se vydává americký spojenec Jižní Korea. Její projekt bude mít za cíl vybudovat lehkou letadlovou loď o výtlaku 30 000 tun, a ze které by mohly startovat letouny F-35B se schopností krátkého startu a kolmým přistáním (STOVL). Jižní Korea se rozhodla tímto projektem reagovat především na bezpečnostní hrozbu z KLDR, i na Čínu, která investuje do stavby nových letadlových lodí velké finanční částky, ale také na Japonsko, které chce k nelibosti Číny přestavět jeden či oba vrtulníkové torpédoborce Izumo na letadlové lodě, aby z nich mohly startovat letouny F-35B.
V roce 2022 má proběhnout hloubková analýza, a ta může naznačit, že čas definitivně dospěl konečně k tomu, že US Navy otevře možnost pořízení lehké letadlové lodě, ať už rekonfigurací již zmíněných vrtulníkových výsadkových lodí, nebo alternativně stavbou nových plavidel. Na každý pád by mohlo mít americké námořnictvo v budoucnu zajímavý mix složený z lehkých a ,,standardních" letadlových lodí a tím i rozloženější kapacity. Na rozhodný krok směrem k lehkým letadlovým lodím si však budeme ještě nějakou chvíli muset počkat.
Zdroj: USNI News