Plán vývoje evropské stíhačky další generace: Příští rok studie, v roce 2025 první let

Plán vývoje evropské stíhačky další generace: Příští rok studie, v roce 2025 první let
03 / 01 / 2019, 14:30

Záměr společného vývoje stíhacího letounu další generace potvrdila Francie s Německem už v červnu. Před nedávnem francouzská ministryně obrany Florence Parly upřesnila, že na studii jeho architektury a designu se má začít společně pracovat už v polovině tohoto roku

Připomeňme, že vývoj stíhacího letounu další generace NGF (Next Generation Fighter) spadá pod širší program FCAS (Future Combat Air System). V jeho rámci mají být vyvinuty také nové bezpilotní letouny, nové zbraňové systémy a dojít by mělo také na modernizaci některých současných stíhacích letounů pro budoucí bojiště. Vzhledem ke zveřejněným modelům a vizualizacím se předpokládá vývoj dvoumotorového stealth letounu, který se generačně bude řadit minimálně do 5,5. generace. Krom toho už jsou známy některé požadavky.

Francouzské požadavky

Francie má v první řadě požadovat letoun schopný nést střely s jadernou hlavicí, což není žádným překvapením. Jedná se o dlouhodobou schopnost francouzského letectva, které o ní nehodlá přijít ani v budoucnu. Donedávna plnily tuto roli stíhací letouny Mirage 2000N, nyní po nich pomyslnou štafetu přebírají víceúčelové stíhací letouny Dassault Rafale B (//www.securitymagazin.cz/defence/konec-jadernych-mirage-2000n-1404061071.html). V budoucnu by pak roli nosiče jaderných hlavic měl převzít právě letoun nyní zkráceně označovaný jako NGF.

související: Stíhací letouny 5. generace a jejich zařazení

Ačkoliv implementace střely s jadernou hlavicí není jednoduchou a vůbec levnou záležitostí, nemusí znamenat zásadní úpravy konstrukce letounu. To už ale neplatí pro požadovanou schopnost operovat z palub letadlových lodí. S tím už souvisí nutnost pevnějšího podvozku a řada úprav nutných k takovému provozu, což nelze vyřešit softwarem nebo specializovaným blokem s elektronikou. Jak francouzské letectvo, tak námořnictvo se přitom snaží využívat výhradně stíhacích letounů domácí výroby a proto alespoň prozatím není myslitelné se takového požadavku vzdát ve prospěch pořízení cizího palubního letounu.

V hlavní roli Francie a Německo

Ostatně požadavek na schopnost operovat z palub letadlových lodí se v minulosti stal jedním z důvodů, proč Francie odešla z vývoje společného evropského stíhacího letounu Eurofighter Typhoon a na místo toho vyvinula Dassault Rafale. I protentokrát by to měl být francouzský Dassault, kdo se má především starat o konstrukci vlastního letounu, zatímco Airbus má mít na starost především vývoj dalších systémů včetně jakéhosi „propojení digitálního bojiště“.

nepřehlédněte: VIDEO: Konec „jaderných“ Mirage 2000N

Vývoj proudových motorů mají společně zajistit francouzská Safran a německá MTU Aero Engines, které spolu už spolupracují na turbovrtulových motorech pro nákladní letouny A400M Atlas.

Není na vývoj brzy?

Přesto všechno ale někteří správně pokládají otázku, zda na vývoj ještě není brzy. Sám německý generál Gerald Funke se nechal slyšet v tom smyslu, že snad nikdo nemůže předpovědět specifikace letounu v roce 2040, kdy mají být dodány první stroje oběma letectvům. Vývoj současného evropského letounu Eurofighter Typhoon započal v roce 1985, v roce 1994 došlo na první let a v roce převzalo německé letectvo první sériové stroje. Francouzský Dassault Rafale uskutečnil svůj první let už v roce 1986 a koncem roku obdrželo francouzské námořnictvo první stroje. Ze zkušeností tedy vyplývá, že doba mezi prvním zkušebním letem prototypu se pohybuje řádově kolem 15 let až 20 let.  

psali jsme: psali jsme: F-35 může zničit program ruského Su-57 bez jediného výstřelu

Dalším nepodstatným důvodem, proč začínat je know-how. Přeci jen už je to nějaký čas, co francouzští a němečtí konstruktéři samostatně pracovali na zbrusu novém nadzvukovém stíhacím letounu. V současnosti obě země spíše postupně vylepšují své stroje, což intenzivní vývojové práce nemůže nahradit.

Chce-li tedy Francie s Německem nový stíhací letoun, pak opravdu musí směřovat první let do poloviny 20. let ať už technologie budou jakékoliv.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace