Pokročilý cvičný proudový letoun AIDC T-5 Brave Eagle poprvé zalétán

20. 07. 202013:00

Pokročilý cvičný proudový letoun AIDC T-5 Brave Eagle poprvé zalétán

foto: defpost.com / Taiwan’s Ministry of National Defense/AIDC T-5 Brave Eagle při svém premiérovém letu

10. června došlo k prvnímu letu nového cvičného proudového letounu T-5 Brave Eagle. Ve výzbroji tchajwanského letectva má nahradit cvičné letouny T-3 a taktéž stíhací F-5.

AIDC T-5 Brave Eagle představuje nadzvukový cvičný proudový letoun. K jeho oficiálnímu představení došlo vloni 24. září. Ve výzbroji tchajwanského letectva má nahradit v první řadě typ AIDC AT-3. Ten poprvé vzlétl v roce 1980 a mezi lety 1984 až 1989 probíhala výroba. I nejnovější stroje jsou tak minimálně přes tři desítky let staré.

Nový T-5 konstrukčně vychází ze stíhacího letounu F-CK-1 od stejného výrobce AIDC (Aerospace Industrial Development Corporation). I když jsou si tedy podobní v mnoha směrech, 80 % komponentů bylo vyvinuto nově. A není divu vzhledem k tomu, že od ukončené sériové výroby uběhlo dvacet let a od té doby vznikla řada nových technologií, materiálů a postupů ve výrobě. Krom toho je cvičný Brave Eagle upraven pro lepší stabilitu a ovladatelnost ve výcviku.

idf

AIDC F-CK-1, ze kterého T-5 Brave Eagle vychází (autor O8447 CC BY 3.0)

O výzbroji nového T-5 prozatím nemáme žádné bližší informace. Některé zdroje uvádějí, že jí bude pochopitelně možné nést na vnějších závěsnících po vzorovém typu. V úvahu tedy připadají tři na křídlo s tím, že ty bližší k trupu by snad mohly mít vyšší nosnost pro nesení ne jedné, ale případně více lehčích pum. O možnosti závěsníku pod trupem využitelného například pro nesení externí přídavné nádrže také nevíme.

Taiwanský institut NCSIST (National Chung-Shan Institute of Science and Technology) každopádně pro T-5 vyvíjí radar typu AESA (Active electronically scanned array). Doposud přitom není jasné, jakým způsobem se bude případně lišit cvičná od lehké stíhací varianty, kterou některé zdroje zmiňují. Ostatně krom již zmíněného cvičného typu T-3 má dojít i k nahrazení stíhacích letounů Northrop F-5.

Jak na tom bude T-5 z hlediska výkonů také ještě není úplně jisté. Pohon má sice opět zajišťovat hned dvojice pohonných jednotek Honeywell/ITEC F124 o maximálním tahu 28 kN, ale objevují se informace, že bez možnosti přídavného spalování. Pohonná jednotka ze stejné rodiny Honeywell/ITEC F125-70 použitá na F-CK-1 přitom dokáže vytvořit tah 27 kN bez a 42 kN s přídavným spalováním. A rozdíl mezi 54, respektive 56 kN a 84 kN už by přeci jen byl zvláště při nesení výzbroje a bojové misi hodně znát. Na druhou stranu právě F-5E Tiger II má dvojici pohonných jednotek General Electric J85-GE-21, z nichž každá generuje tah 16 kN a 22 kN s přídavným spalováním.

Podle už dřívějších plánů se počítá se zahájením sériové výroby T-5 Brave Eaglu už na příští rok. Přičemž tchajwanské letectvo má už do roku 2026 převzít celkem 66 strojů. To je sice ambiciózní plán, ale i vzhledem k historickým zkušenostem klidně reálný. O exportu samotného letounu se zdá prozatím ani neuvažuje. Krom nemalé konkurence by bylo třeba brát v potaz i nutnosti dovolování se ve Spojených státech, které samy udělovaly povolení pro pohonné jednotky. Využití vlastních technologií pro budoucí obchodní aktivity však vyloučené není.

Z vojenského výcvikového hlediska je obvyklý postup základní letoun (vrtulový), podzvukový proudový letoun a pak nadzvukový proudový letoun. Šetření na akvizicích však vede k tomu, že mnoho vynikajících pilotů v počátku nezvládne přechod z vrtule na nadzvuk a jsou vyloučeni z kurzu. i zde je nutnotno velmi pečlivě sledovat koncepci výcviku, kdy jsou piloti připravováni pro bojové mise tím nejtěžším, avšak stupňovaným procesem. Těžko posadit pilota L-13 Blaník najednou do bombardéru B-52, pokud budou parafrázovány některé praktiky. Je nutno sledovat stupňovaný výcvik, vylučování některých pro určité schopnosti a ponechání těch nejlepších pro nejtěžší úkoly. Snad se to tchaj-wanskému letectvu podaří.

Požadavky na moderní cvičné letouny obecně narůstají. Švédsko vyvíjí letoun společně s USA, Tchaj-wan vyvíjí vlastní letoun a ČR též má co nabídnout. Teď je doba se prosadit. Samozřejmě, státy, jež investovaly nemalé finance do vlastního vývoje, nekoupí cizí letoun a nebudou nabízet vlastní k prodeji. Ale i tak je možno vytipovat další země, kde velmi brzy vznikne požadavek na nový cvičný letoun, a zde bude hrát roli schopnost nabídnout proudový letoun létající rychlostmi jako vrtulový až po téměř hranici nadzvuku. Už bylo výše zmíněno, že některá letectva ztrácejí vynikající piloty kvůli jejich menší adaptabilitě přejít parafrázovaně z trabanta do porsche - chybí jim mezistupeň k získání návyků. Také USAF má zkušenosti s tím, že vynikající pilot na podzvuku je nepoužitelný při nadzvukových rychlostech, protože zvrací. Proto, pokud již je investováno do daného člověka, je vhodné učinit vše pro to, aby jeho maximální schopnosti vrátili zemi investici do něj vloženou. Přeskočení určitého stupně výcviku a vyloučení kadeta určitě touto cestou není.

Autor: Michal Polák