Pokuta za nákup vrtulníků - Výbor pro obranu vyzval ministerstvo ke zpracování nezávislého externího auditu

24. 06. 202111:00

Pokuta za nákup vrtulníků - Výbor pro obranu vyzval ministerstvo ke zpracování nezávislého externího auditu

foto: Ministerstvo obrany /Venom a Viper

Prvním bodem programu včerejší schůze Výboru pro obranu bylo udělení více než půlmiliardové pokuty Ministerstvu obrany za pochybení při akvizici víceúčelových vrtulníků. Pokutu udělil a potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za to, že MO podle jeho výkladu podepsalo smlouvu s vládou USA o dodávkách vrtulníků Venom a Viper v prosinci 2019 dříve, než vypořádalo námitky italské společnosti Leonardo. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) a náměstek pro akvizice Lubor Koudelka poslancům zopakovali základní argumenty ministerstva a uvedli, že začátkem června podalo ministerstvo ve věci žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) připomněla složitý vývoj celé akvizice a výbor přijal usnesení, jímž vyzval Ministerstvo obrany k zadání nezávislého externího auditu, který by posoudil možná pochybení.

Rozhodnutí o pokutě pro Ministerstvo obrany potvrdil nový předseda ÚOHS Petr Mlsna na začátku dubna. Ministr Metnar před poslanci znovu zopakoval stanovisko MO, že postup při akvizici byl správný. Náměstek Koudelka ministrova slova doplnil argumenty, že společnost Leonardo nemohla podle výkladu MO námitky v rámci řízení podávat, protože nebyla ministerstvem oslovena. A nabízený vrtulník AW139M nesplňoval požadavky Armády České republiky. Žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu chce ministerstvo dosáhnout vrácení věci na ÚOHS a zrušení nebo alespoň podstatné snížení udělené pokuty. Podání námitky ze strany společnosti Leonardo označil za účelové, její podání nemohlo změnit výsledek řízení, a přesto ÚOHS uložil pokutu ve výši, která z přestupku činí exemplární případ. Detaily žaloby sdělovat v této fázi zástupci ministerstva nechtěli.

Rozpravu zahájila předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová, která připomněla dlouhý a složitý vývoj celého akvizičního procesu a citovala z dopisu na jednání v roli poslankyně a členky výboru přítomné bývalé ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) z 30. dubna 2018. Podle tohoto dopisu se původně předpokládalo zadání zakázky v režimu vláda-vláda, ale "protože jediným dodavatelem by v takovém případě mohla být vláda USA, rozhodl se zadavatel realizovat zakázku formou obecné výjimky, která nezohledňuje povahu subjektů, ale povahu pořizovaného vojenského materiálu." Oslovena tedy mohla být vláda suverénního státu, veřejnoprávní subjekt i soukromoprávní subjekt. Současně ministryně obrany tehdy poslance informovala, že je předpokládáno oslovení nejen vlády USA, ale řady firem, mezi nimi firmy Leonardo.

A připomněla také odpovědi Ministerstva obrany na otázky poslance Ivana Gabala z 24. ledna 2017, který požádal o doložení bojových schopností vybraných vrtulníků zvažovaných pro akvizici. Podle odpovědi ministerstvo hodnotilo asi 250 parametrů, přičemž jako nejúspěšnější byl hodnocen právě stroj AW139M, který uspěl s bezmála 40 %, UH-1Y, který nakonec pořízen bude, se umístil na druhém místě s bezmála 35 %, následovaly stroj od Airbusu a známý Blackhawk. Aktuální komunikace MO/AČR je jednoznačná: AW139M nevyhovoval. Před pár lety byl naopak posouzen jako nejlepší. Předsedkyni výboru zajímalo, v jakém okamžiku byli jednotliví potenciální dodavatelé vyrozuměni, že s nimi nadále není počítáno. Na tuto otázku odpověď ovšem včera nezazněla.

Ministr Metnar odpověděl, že celá zakázka, která byla vedena dlouho a byla zatížena i trestním řízením byla po jeho nástupu do funkce v červnu 2018 revidována a bylo rozhodnuto o novém postupu formou vláda-vláda, a že předchozí procesní formy s jejím průběhem nelze směšovat. Poslanec Karel Krejza (ODS) pak ocitoval paragraf 241 zákona o zadávání veřejných zakázek. Z něj vyplývá, a to uvedl i ÚOHS, že "zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně umožňuje podat námitky proti postupu zadavatele mimo zadávací řízení. Tyto námitky mohou podat i dodavatelé, kteří nesplňují podmínky nastavené postupem mimo zadávací řízení, ale tvrdí, že by mohli veřejnou zakázku plnit v případě odlišného postupu."

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je ovšem právním výkladem ministerstva, že Leonardo nemohlo námitku podávat a nebylo účastno řízení. Jde podle něj o odlišné právní názory, a rozhodnout, který je platný, musí nezávislý soud, přičemž jde o první takto významnou kauzu svého druhu. Pikantní na této věci je, že smlouva a také nevypořádání námitek společnosti Leonardo spadá do funkčního období tehdejšího náměstka pro akvizice Filipa Říhy, který dnes vede investiční a právní sekci ministerstva, a nepochybně se podílí i na formulaci právního názoru MO v této věci, tedy hodnotí svůj vlastní výkon. Jak předsedkyně výboru pro obranu avizovala, navrhla do usnesení, které bylo následně přijato, výzvu ministerstvu ke zpracování nezávislého externího auditu, který posoudí možná pochybení. O akvizici se kromě českého ÚOHS zajímá také Evropská komise.