Proč Poláci nedetekovali ruský dron na svém území

Proč Poláci nedetekovali ruský dron na svém území
foto: Národní policie Ukrajiny / Public domain /Zničený Šáhid-136 na Ukrajině

S největší pravděpodobností ruský UAV Šáhid-136 dopadl na polské území 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Varšava o něm nevěděla.

Podle Reuters dopadl nedetekovaný bezpilotní vzdušný prostředek (UAV) na kukuřičné pole ve vesnici Osiny, ve východní Lublinské oblasti. Oblast se nachází 100 kilometrů od ukrajinských hranic a devadesát kilometrů od hranic s Běloruskem. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz označil akt za ruskou provokaci. To je ovšem jen málo pravděpodobné. Kreml používá k nočním útokům na ukrajinská města prakticky výhradně UAV Šáhid-136. Světové agentury se shodují, že šlo o tento dron. Stejným způsobem se ovšem může jednat o imitaci Gerbera, která je hůře vybavená a tím pádem náchylnější k poruše.

V Polsku spadl téměř jistě UAV Šáhid-136

 

Gerberu ovšem vylučuje informace Defence Express, který po výbuchu na poli píše o vyražených oknech ve vesnici. Gerbera nemá výbušnou hlavici. Jistotu asi dávají fotografie čtyřtaktního motoru MD550, který se používá na UAV Šáhid-136. Poláci nejprve celou situaci dementovali s tím, že radarové systémy v noci nezaznamenaly žádnou aktivitu v oblasti. Tím ovšem usvědčili sami sebe, že dron vůbec nedetekovali. Podobně jako v květnu 2023 střelu s plochou dráhou letu Ch-55. Celá situace vyvolala v Polsku velký poprask o schopnosti země se těmto útokům a narušením bránit. Jenže situace se v kontextu netýká jen Polska, ale celé Evropy.

Íránský Šáhid-136

Obtížná detekce dronů

 

Hned na začátek je nutné podotknout, že Poláci se stejně jako AČR zatím na specializovanou protidronovou ochranu příliš nesoustředí při své mohutné modernizaci armády. Aktuálně nedisponují žádným prostředkem detekce ami efektory přímo proti UAV. Podle WPtech polský generál Dariusz Malinowski řekl, že „Šáhid-136 navržen tak, aby byl velmi obtížně detekovatelný. Pravděpodobně letěl velmi nízko, aby se vyhnul našemu radarovému poli.” Fakt je ten, že konstrukce dronu je velmi kompaktní, navíc je Šáhid-136 potřen speciální černou barvou, takže v noci není vidět a navíc by nátěr měl pohlcovat radarové paprsky.

Pokud by se jednalo o ruskou provokaci, bylo by přirozené, že dron letěl nízko nad zemí. Ale jinak UAV Šáhid-136 nalétavají z velkých výšek a jestliže se jednalo o poruchu dronu, určitě u země nebyl. Polská PVO prostě nezafungovala. Není jí jednoduše dost. Varšava má k dispozici celkem 48 stíhacích letounů F-16, jihokorejských FA-50 a 11 starých MiG-29. Především ovšem mají Poláci k dispozici dva letouny včasné výstrahy Saab 340 AEW&C. To ovšem není vše. Na základně v Mińsku Mazowieckém se nachází pět německých Eurofighterů. Poláci disponují pozemními AESA radary ZDPSR Bystra a ZDPSR Soła. Dále TRS-15 Odra a NUR12-M, které by měly pokrýt všechna pásma sledování.

Skyranger 30 na IDET 2025

Problém Poláků s detekcí, Rusové mají stejný

 

V Polsku se otevřel problém, který bude řešit celý západ. Zaprvé veškeré vybavení Poláků není proti takto malému nepříteli v dostatečném počtu a především letadla nejsou neustále ve vzduchu. Varšava dokáže pokrýt detekci svých hranic proti větším cílům, ale drony jsou jiná káva. Navíc je otázka, kolik polských radarů vůbec drony dokáže spolehlivě zachytit. Stejný problém řeší Ukrajinci i Rusové. V tomto směru se starý německý Gepard jeví jako malý zázrak. Pokud navíc skutečně letěl Šáhid-136 nízko, je reálně zachytitelný jen na několik kilometrů. Tímto způsobem polskou hranici zatím není možné zajistit.

Pro pozemní radary je při nízko letícím objektu horizont maximálně dvanáct kilometrů. Třeba to je důvod, proč je tolik ceněná německá střela Taurus. Radarové vlny se odráží od stromů, budov kopců a dron se ztrácí v šumu. UAV Gerbera i Šáhid-136 jsou z plastu, to opět ztěžuje detekci. Drony jsou navíc pomalé, takže opět problém, lze si je snadno splést s interferencí. Potíží je mnoho. Řešením budou nakonec systémy typu Skyranger a především C-UAS systémy, které bude možné rozložit podél hranic ve větším počtu. Jsou relativně levné. Jenže zatím je skoro nikdo nemá. Druhou možností je velký počet letadel včasné výstrahy, u nás by je mohly zastoupit F-35, což je poloviční AWACS.

Tagy