foto: SA-35.com / Public domain /SA-35
Polský průmysl disponuje zbraněmi proti dronům jako je ruská Gerbera. Jedná se o ZU-23-4, C-UAS z Tarnowa nebo C-RAM SA-35. Jen armáda je nemá.
Polsko řeší nedávný útok ruských imitací Šáhid-136 Gerbera. Klíčem jsou pouze čtyři sestřelené drony z celkového počtu asi dvaceti kusů. Reálně to ovšem není jen problém Polska, ale celého NATO. Kdyby aktuálně Rusko vrhlo své drony proti jakémukoliv členskému státu Aliance, ten by proti nim neměl šanci. Varšavě nezbylo nic jiného než použít na F-35 a F-16 AIM-120 AMRAAM za deset milionů korun proti plastovým dronům v ceně několika tisíc dolarů. Drony budou vyžadovat specifické technologie protivzdušné obrany (PVO). Těmi disponuje NATO i Polsko, ale prakticky ne fyzicky. Polské systémy ZU-23-2, C-UAS z Tarnowa nebo C-RAM SA-35 by vyřešily mnohé.
Polský C-RAM SA-35 vypadá velmi zajímavě
Především C-RAM systém SA-35 od polské společnosti PIT Radwar vypadá velmi zajímavě. V zásadě se jedná o velmi podobný systém jako je Skynex od Rheinmetallu. Skynex je sesterskou zbraní Skyrangeru, který bude ještě letos dodáván na Ukrajinu. Věž s 35mm kanónem je posazena na polském vozidle Jelz. Systém pálí airburst programovatelné granáty se submunicí. Zřejmě wolframovou. V zásadě se jedná o evoluci německých Gepardů, které jsou vysoce úspěšné na Ukrajině. Věž váží 3,3 tuny. Tedy přesně mezi Skyranger 30 a Skyranger 35. Disponuje optoelektronickým systémem ZGS-35 od PIT Radwar. Nevýhodu je absence radaru.
C-UAS z Tarnowa jako specialista proti dronům
V každém případě je SA-35 určený přímo proti dronům. Je napojen na polský řídící systém TOPAZ, takže v případě detekce třeba ze strany F-35, může tento efektor přijmout pokyn k palbě, zaměření a UAV zničit. SA-35 ovšem zdaleka není jediný takový systém řešený v Polsku, byť tady se ještě stále jedná o vývoj. Varšava disponuje C-UAS systémem z Tarnowa. V zásadě se jedná o špičkový PVO systém, kterým Poláci disponují již delší dobu. Klasické C-UAS dokonce s radarovým doprovodem, minigunem o ráži 12,7 mm s kadencí 3,6 tisíce výstřelů. Samotný efektor váží podle WPtech jen 1 100 kilogramů. Jedná se o VSHORAD, tedy systém velmi krátkého dosahu. V zásadě jsou primárním určením opět drony.
Modulární ZSU-23-4
Polsko dokonce disponuje lokalizovanou výrobou původně sovětského systému PVO ZSU-23-4. Disponibilní stroje byly odeslány zřejmě na Ukrajinu, ale průmysl má modernizované verze dokonce s radary. V rámci vývoje byl ze ZSU-23-4 udělán modulární systém i s radarem a může disponovat původními 25mm kanóny nebo raketami SHORAD. Exportní verze Kobra má dokonce šest rychlopalných děl v rámci jedné baterie. Poláci ZSU-23-4 udělali i v námořní verzi. Není jasné, jaká munice je k dispozici, ale v zásadě se jedná o C-RAM systém vhodný proti dronům.
Právě efektory jsou to, co Polsku aktuálně chybí. Lokalizaci ruských Gerber zřejmě provedly americké Patrioty. Případně ji mohly provést F-16 nebo F-35. Poláci mají k dispozici pozemní protivzdušné radary, ale jejich účinnost je omezená a je zde i otázka, zda jsou relativně malé a plastové Gerbery vůbec schopné detekovat. Aktuálně se nad Polskem pohybuje AWACS Boeing E-3 Sentry NATO, který dokáže pokrýt větší část východní hranice země. ZU-23-2, C-UAS z Tarnowa nebo C-RAM SA-35 mají jednu velkou výhodu. Jako efektory mají výrazně levnější munici. AMRAAM v žádném případě nejsou řešení.
Nejen polská armáda je v úzkých
Pokud budeme reálně hovořit o Rusku jako hlavním bezpečnostním riziku Evropy tak, jak dnes experti hovoří, je PVO v podobě C-RAM a C-UAS systémů naprosto nezbytná. Opravdu paradoxní je, že nikdo ji nemá. Nemá ji AČR a aktuálně třeba ani Bundeswehr, který až teď objednal 600 Skyrangerů na podvozcích Boxer. Rusko si s Gerberami perfektně ověřilo, že z hlediska bezpilotních vzdušných systémů (UAV) je západ zatím zcela bezbranný. Nejen polská armáda nic nemá. Moskva to věděla, vědí to všichni odborníci, ale až teď se s tím začne něco dělat. Trochu pozdě v situaci, kdy na Ukrajině už vše dost dlouho rozhodují drony.
Tagy