Autor fotografie: Shimin Gu, CC BY-SA 4.0|Popisek: JF-17
Čína nabízí víceúčelové bojové letouny JF-17 Argentině, ta projevila o stroje zájem. Nákup ale jistý není, Argentina zatím pečlivě ,,mapuje pole".
Argentinské letectvo sice patřilo dlouhá léta k premiantům ve vzdušné oblasti v regionu, nicméně vzhledem k dlouhodobě špatné hospodářské situaci má nyní k dispozici převážně zastaralé letouny. V roce 2015 Argentina postupně vyřazovala i z ekonomických důvodů zbývající francouzské letouny Dassault Mirage, ale i konflikt o Falklandy ukázal, že nejde o nosič, ale výzbroj. Toto identifikuje nejen, že by Argentina nemohla něco pořídit, ale politicky jsou pro ni především z Británie či v součinnosti s Británií poskytované technologie nedostupné.
Nicméně zmíněné kroky způsobily, že Argentina přišla o schopnost operačního nasazení nadzvukových letounů. O to horší je, že analýza z minulého roku ukázala na jeden zásadní a současně varující fakt. Počet operačně nasaditelných bojových letounů v argentinské výzbroji se v podstatě limitně blíží k nule.
V prvé řadě je třeba říct, že Argentina, stejně jako Brazílie měla zájem o JAS-39 E/F, ale vzhledem k výše uvedenému konfliktu a vlastnictví technolgií/duševního vlastnictví Británie toto Švédsku nedovolila.
Argentina má k dispozici lehký bitevník IA 58 Pucará, jehož první let se uskutečnil již v roce 1969 (!), a jichž je ve službě 32, a potom novější cvičný a lehký bojový letoun IA-63 Pampa. I když je země zadlužená a výrazným způsobem do ekonomiky ,,promluvila" epidemie Covidu-19, Argentina dlouhodobě hledá náhradu za své obstarožní letouny, nicméně má ztížený přístup k západním ,,řešením".
Španělská šance promarněna
Argentina se rozhodla rozhlédnout se po nových letounech ve Španělsku, s nímž navázala jednání v roce 2013. Španělsko tehdy vyřazovalo jednomotorové stíhací letouny Mirage F-1, nicméně Argentina v té době svou šanci na pořízení 16 letounů prováhala, i když se zdálo, že jednání jsou na dobré cestě. Nicméně nezapomínejme, že Mirage F-1 je francouzský, a i tak by Španělsko muselo mít povolení k prodeji třetí straně. Otázkou je, zda by byly zmíněné letouny opravdu adekvátní a tedy modernější náhradou, protože se jedná o stroj, jehož první let proběhl již v roce 1966. Na druhé straně by byl pro Argentinu cenově dostupnější.
Ale vezměme též v úvahu, kdy byly vyrobeny první F-16, A-10 nebo MiG-29 a kam se posunuly nyní, tedy jaká verze by byla k dispozici.
Chopí se Čína šance?
Svou šanci tak po ,,španělském intermezzu" vycítila na tomto poli Čína a byla ochotna poskytnout Argentině adekvátní náhradu za její letouny v rámci širší spolupráce. Již zhruba před 7 lety byla zvažována možnost akvizice letounů JF-17 Thunder, nicméně tenkrát ke vzájemné dohodě nedošlo. Jednání se obnovila až nedávno a o to více se snaží Čína lobbovat za letoun JF-17, který vznikl v kooperaci s Pákistánem, a současně svou snahu bere jako širší záměr si postupně budovat dobrou výchozí pozici na celém jihoamerickém trhu. Pokud by se Číně podařilo ,,protlačit" letoun argentinským vzdušným silám, vzrostl by o JF-17 potenciálně zájem i u dalších zemí v regionu.
JF-17 není v kategorii letounů 5. generace ani stealth, ale jistě je modernější než cokoliv Argentina má nyní k dispozici, a zároveň nečelí ani americkým, ani britským sankcím.
A právě zmíněný JF-17 by mohl splňovat argentinské představy o náhradě svých dýchavičných strojů modernějšími nadzvukovými letouny. První let JF-17 proběhl v roce 2003 a zařazen do služby byl o čtyři roky později. Vzniklo zatím několik verzí letounu - Block I, Block II, Block III a dvoumístná verze JF-17B. Co se týče Blocku III, o nějž by mohla mít Argentina právě zájem. 15. prosince 2019 proběhl první let prototypu této varianty a pákistánské námořnictvo rozhodlo, že v letech 2020–2024 do služby zařadí 50 těchto strojů.
Otázka je, jestli se přiblížila dohoda o možné akvizici čínského nebo čínsko-pákistánského letounu, tedy kde a jak bude letoun vyráběn, kdo uplatní licence a zda bude předána i technologie. V únoru informovaly argentinské zdroje, že se v březnu do Číny chystá delegace vojenského letectva, která bude potenciálně jednat o nákupu 12 letounů JF-17. Otázka je, jestli zůstane u tohoto počtu, v různých zdrojích se objevuje číslo 14. Může to být samozřejmě také méně než 12.
Rusko také ve hře?
V ochotě pomoci se angažovalo v tomto směru rovněž Rusko, které v roce 2021 nabídlo víceúčelový stíhací letoun MiG-35, ještě předtím oslovilo Argentinu nabídkou proudových stíhacích strojů MiG-29. Měla padnout i nabídka na potenciální nákup víceúčelových bojových letounů Su-30.
Právě stroje MiG-29 (a nyní modernizované na MiG-35) byly ve hře zhruba před čtyřmi roky, měly podle zástupce šéfa ruské Federální služby pro vojenskou a technickou spolupráci Anatolije Punčuka přesně splňovat takové parametry, jako Argentina potřebovala. Argentina si nechala čas na rozmyšlenou, ale na ruskou nabídku zatím pozitivně nereflektovala.
Pro obnovu argentinských nadzvukových schopností a tedy pořízení náhrady za svou obstarožní vzdušnou výzbroj bude nicméně klíčová ekonomická situace, která se nevyvíjí vůbec pozitivním směrem, jak už jsme zmínili jinde, příslovečně balancuje nad propastí. Míra inflace v Argentině činila v dubnu 2022 58%, v roce 2020 činil propad ekonomiky 9,9%. Vzhledem ke svým finančním závazkům, které se vážou k půjčkám, zůstavá velkou neznámou, zda si může v této situaci dovolit v podstatě jakýkoliv větší nákup nadzvukových letounů, které by měly moderní parametry. Potenciálne akvizici nových letounů by znamenala ještě větší zásah do již tak zadlužené argentinské ekonomiky, a též zřejmě další zadlužení, půjčky a splátky.
Argentina tak bude muset volit mezi v delším časovém horizontu nutností obnovy suverenity ve svém vzdušném prostoru a dalším výraznějším finančním ,,zásekem" do svého rozpočtu. Pokud by se jihoamerický stát nakonec přiklonil k Číně, ta by ji mohla na oplátku nabídnout širší vojensko-politickou spolupráci, například možnost výroby letounů přímo v Argentině, z čehož by mohly návazně vzniknout pro argentinskou ekonomiku pozitivní ekonomické stimuly. Nicméně zatím je to předčasná otázka a je na Argentině, jakému řešení dá nakonec přednost.
Na závěr jen dodejme, že zatím nelze předpokládat vojenský konflikt mezi jihoamerickými státy, spíše boj s narkomafiemi. Ale moderní výzbroj je symbolem státní suverenity a ,,nikdy se neříká nikdy". Uvidíme, zda se toto heslo naplní i v případě Argentiny.
Závěrem dodejme, že Argentina může jednat s USA, EU, Čínou, Ruskem nebo Izraelem a Indií. Všude se však vyskytují technologické a politické háčky. Nadzvukové letecvo je jednoznačně demonstrací národní dominance a nezávislosti, pokud je udržitelné, musí být identifikován klíčový protivník a tím pádem i způsob zásobení a u tak velkých zemí i rozmístění letišť. Ale v jižní Americe momentálně dominantní je likvidace drogových kartelů a všech druhů jejich přepravy narkotik, po zemi, po vodě i po vzduchu, a zde supersoniky nejsou prioritou, spíše, radary, senzory, vrtulníky a pomalé letouny, pobřežní stráž, spolupráce a změna ekonomiky. Argentina se zřejmě nechystá do nadzvukové války, ale když budou mít tyto letouny sousední státy, tak to bude impuls pro Argentinu je mít také.
Zdroj: eurasiantimes.com