Pořízení nových tanků pro AČR by mělo přinést příležitosti pro český průmysl

Pořízení nových tanků pro AČR by mělo přinést příležitosti pro český průmysl
Autor: Stribrohorak, CC BY-SA 3.0|Popisek: T-72M4 CZ
28 / 02 / 2022, 16:00

Ministerstvo obrany a Armáda České republiky řeší a budou řešit v tomto desetiletí řadu modernizačních projektů. Některé už jsou v chodu, na další se čeká. Jedním z nejdéle odkládaných je modernizace tankové techniky. Pořízení nových tanků je však jen začátek – armáda bude potřebovat i nová podpůrná, logistická či ženijní vozidla a další techniku. Nákup nových tanků i podpůrných prostředků by měl přinést příležitosti pro český průmysl i benefity pro ekonomiku státu.

Armáda dnes disponuje třiceti tanky T-72M4 CZ a dalšími zhruba osmi desítkami zcela zastaralých tanků T-72M1, jež jsou z valné části ve skladech. Letité tanky T-72M4 CZ čekají na opravy a určitá vylepšení, T-72M1 nemají už dnes žádnou bojovou hodnotu, armáda tedy nutně potřebuje zcela nové tanky. Moderní tank je klíčový projekt pro vyzbrojení 7. mechanizované brigády, který je z pohledu palebné síly jednotky významnější než pořízení nových BVP. Právě tanky totiž představují nejsilnější zbraňový systém určený pro přímý boj. Tuto roli můžou jen stěží zastat tanky T-72, byť modernizované, se kterými jsou tristní zkušenosti z konfliktů na Ukrajině i v Náhorním Karabachu. Tank má naprosto nevyhovující koncepci uložení munice v prostoru posádky a výsledkem zásahu je většinou katastrofický výbuch s následkem destrukce stroje a smrti posádky. Při něm zpravidla silou výbuchu odlétne věž.

Trend diskuse o vyzbrojování české armády se bohužel soustředí pouze na projekt BVP. Přitom je 7. mechanizovaná brigáda komplexní útvar, který k úspěšnému nasazení potřebuje kromě tanků i ochranu proti dronům či schopnost elektronického boje. Tanky jsou ve výzbroji 7. mechanizované brigády nezastupitelné, zatímco BVP paradoxně zastupitelná mohou být. Místo pásových podvozků lze teoreticky řadu verzí obrněných vozidel umístit na kolové podvozky, aniž by tím palebná síla brigády jakkoliv utrpěla. Vyznavačem kolových podvozků je v Evropě například francouzská armáda, ale trendem jsou i v ozbrojených silách USA. Brigáda postavená na osmikolových vozidlech Stryker není považována za méně efektivní než brigáda postavená na pásových vozidlech Bradley.

Český průmysl má dostatečné kapacity

Vývoj a výroba tanků má v Česku tradici už z meziválečné doby, ovšem přenesením produkce do slovenských podniků po druhé světové válce nastala situace, kdy po rozdělení Československa veškeré výrobní kapacity zůstaly za hranicemi České republiky, v tuzemsku zůstaly jen opravárenské podniky. Projekty tanků T-72M3 CZ a T-72M4 CZ z devadesátých let se do určité míry dají považovat za obnovení vývoje tanků a jejich výroby v Česku, šlo však v konečném důsledku o sice nákladné, ale malé a lokálně izolované záležitosti.

Za posledních 30 let tak český průmysl nevyprodukoval nic významnějšího v oblasti tankové techniky jak pro českou armádu, tak pro zahraniční zákazníky (a to Československo vždy patřilo k velkým exportérům obrněné techniky). Navíc se nezapojil ani do žádného mezinárodního projektu v rámci spolupráce se zahraničními partnery. K tomu se musí připočítat fakt, že těchto příležitosti je čím dál méně, protože typů tanků, které jsou ve výrobě, je jen několik.

Přitom český průmysl, po desetiletích stagnace, dnes má kapacity a schopnosti, které jsou předpokladem pro zapojení místních firem do výroby i servisu a upgradů moderních tanků. Můžeme jmenovat státní podnik VOP CZ nebo firmy Excalibur Army či Tatra Defence Vehicle. Co se týče průmyslové a ekonomické spolupráce, nejsilnějším partnerem pro Česko je přirozeně sousední Německo. A právě německá společnost Krauss-Maffei Wegmann (KMW) je vlastně dnes již jediným výrobcem tanků v Evropské unii. Proto je logické, že tank Leopard 2 by mohl být pro českou armádu hlavním favoritem pro přezbrojení tankového vojska a dlouho očekávaný přechod 7. mechanizované brigády na pásovou techniku odpovídající požadavkům NATO.

Leopard 2 - jediný moderní evropský tank ve výrobě

Tank Leopard v nejmodernější variantě 2A7 je tankem z novovýroby, nejde tedy o modernizační projekt používaných tanků, jako je tomu u ostatních evropských typů tanků. Navíc jde o v boji osvědčenou platformu. Důležitou skutečností je také to, že tanky Leopard 2 má ve výzbroji většina armád NATO, z českého pohledu je také zajímavé, že slouží téměř u všech sousedů, v Německu, Rakousku i Polsku. K tomu připočtěme Maďarsko, které tento typ tanku také objednalo a bude provozovat nově vyrobené tanky v nejmodernější verzi. Rovněž Slovensko v současné době hledá náhradu za své zastaralé sovětské tanky a jedním z kandidátů je samozřejmě i Leopard 2.

Kořeny vývoje tanků Leopard 2 sahají sice do 70. let minulého století, ale vývoj se nezastavil a díky nadčasovosti konstrukce patří i dnes na absolutní technologickou i výkonnostní špičku. Aktuální varianta Leopardu 2 s přídomkem A7 vychází ze zkušeností, které s Leopardy 2 předchozích variant získaly ozbrojené síly různých zemí při nasazení v bojových operacích posledních let. Došlo k posílení odolnosti i výkonu tanku, stejně tak k vylepšení elektronických a zaměřovacích systémů.

Na rozdíl od minulosti české Ministerstvo obrany u nejnovějších vyzbrojovacích programů požaduje konkrétní zapojení českého průmyslu do modernizačních projektů, což je jen dobře. Takový požadavek by měl zaznít i při pořizování nových tanků pro AČR. Argumentace, že armáda bude poptávat jen několik desítek strojů, mluví se až o 60 kusech pro dva mechanizované prapory, takže podmínka zapojení českých podniků do výroby u producentů neobstojí, není na místě. Příkladem může být nyní Norsko, které plánuje pořízení několika desítek nových tanků a požaduje zapojení norských firem do jejich výroby a dodávek některých komponentů. A právě u Leopardu 2 byla tato podmínka v minulosti ze strany KMW splněna v řadě případů.

České podniky mají schopnosti i kapacity podílet se na výrobě tanků pro AČR, ale mají také zkušenosti se spoluprací s partnery ze zemí EU a NATO. Navíc jsou schopny české armádě poskytovat i servisní služby a podílet se na modernizacích tanků v budoucnu. Příkladem může být projekt Pandur II CZ. V rámci něj naprostou většinu vozidel Pandur II CZ provozovaných v AČR vyrobily české firmy, a dokonce i vyvíjely speciální verze, a to ve spolupráci s rakouskými partnery. Co se týče Leopardu 2, ten se vyrábí v sousedním Německu, tedy i v tomto případě by podpora výrobce nebyla zatížena velkými vzdálenostmi a český průmysl má navíc na německý tradiční vazby.

LEOBEN – unikátní program podpory

Pořízení nových tanků ale samo o sobě nestačí. Armáda samozřejmě bude potřebovat také zcela nový systém údržby, servisního zázemí a kapacity pro budoucí modernizace. Jedním z důvodů, proč se Leopard 2 stal tak rozšířeným tankem, je systém podpory zvaný LEOBEN (Leopard-benutzende Staaten). KMW v jeho rámci sdružuje státy mající ve výzbroji stoje rodiny Leopard. Dnes k nim patří například Německo, Rakousko, Dánsko, Finsko, Řecko, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Kanada, Turecko a další.

Program LEOBEN umožňuje sdílení zkušeností z provozu tanků, sdílení logistiky a přináší ekonomické úspory. Státy skupiny LEOBEN spolu úzce spolupracují při výzkumu a vývoji, modernizacích tanků, opravách, poskytování náhradních dílů nebo zajišťování munice tak, aby provoz tanků Leopard byl co nejekonomičtější. Celý systém zahrnuje i pracovní skupiny s danými kompetencemi. Jde o pracovní skupinu pro logistickou spolupráci, společné pořizování náhradních dílů, plánování údržby a zajišťování munice, dále funguje pracovní skupina pro servis a údržbu tanků, která se zabývá také technickými modifikacemi, analýzami slabých stránek a vylepšováním a konečně pracovní skupina pro modernizace bojových systémů i společnou politiku výzkumu a vývoje.

Díky programu LEOBEN se můžou uživatelé leopardů spolehnout na strategickou spolupráci zlevňující provoz tanků. Program tedy znamená efektivní vynakládání finančních prostředků na provoz tanků a potřebnou logistiku po celou dobu jejich životnosti, včetně upgradů a vylepšení. Navíc na ně nemá vliv počet provozovaných tanků v jednotlivých armádách. Náklady na provoz jednoho tanku tak budou srovnatelné jak u německé či polské armády se stovkami tanků, tak i u české, pokud by si pořídila několik desítek strojů.

Podpůrná vozidla budou také potřeba

Nové tanky ale budou znamenat výzvu nejen pro armádní zabezpečovací a logistickou podporu, ale i pro ženijní jednotky atd. To jsou další oblasti, které by znamenaly příležitost pro uplatnění českého průmyslu v modernizačních projektech české armády, stimuly pro českou ekonomiku, a tedy i návratnost vynaložených prostředků na novou techniku do státní pokladny. Pro přepravu tanků může automobilka Tatra Trucks nabídnout různé tahače na podvozku modelové řady Tatra Force. Automobily této modelové řady armáda již řadu let průběžně nakupuje, a to v různých provedeních a modifikacích. Pro vozy jsou dispozici jsou různé pohonné jednotky české i zahraniční provenience v různých výkonnostních úrovních, automobilka dokonce pracuje i na vlastním výkonném přímo vzduchem chlazeném dvanáctiválcovém motoru pro vojenské aplikace.

Nové tanky, ať armáda pořídí jakýkoliv západní typ, budou mnohem těžší než T-72, proto nebudou stačit dosud používané podvalníky. Jedna z možností náhrady se objevila na loňském veletrhu IDET. Šternberská Excalibur Army (EA) na něm představila trailer Demarko ST 775-20W s nosností až 70 tun. Nová tanková technika samozřejmě bude vyžadovat i nová ženijní vozidla. I v této oblasti mají české podniky co nabídnout. Excalibur Army již před časem představila mostní vozidlo AM-70 EX, jehož mostovka je dimenzována na tanky, jako je Leopard 2. Excalibur Army navíc právě s německými partnery připravila i pontonový systém IRB na podvozku Tatra Force, který svou nosností opět vyhovuje standardním tankům NATO. Tyto příklady ukazují, že český průmysl může české armádě i státu nabídnout dostatečné kapacity pro modernizaci tankového vojska i pro efektivní provoz této náročné techniky a její údržbu po celou dobu životnosti.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace