Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: 18. schůze Výboru pro obranu
Na dnešní 18. schůzi sněmovního Výboru pro obranu byly na programu pouze dva body, ale velmi významné. Poslanci projednali návrh zákona o státním rozpočtu v kapitole 308 – Národní bezpečnostní úřad, a v kapitole 307 – Ministerstvo obrany. Za NBÚ se jednání účastnil ředitel úřadu genmjr. Jiří Lang a náměstkyně Zdeňka Jůzlová. Obranný rozpočet přišla uvést osobně ministryně obrany Jana Černochová (ODS), rozpočet podrobně prezentovala náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Blanka Cupáková, přítomen byl 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, a generální štáb reprezentoval zástupce náčelníka GŠ generálporučík Miroslav Hlaváč. Přítomen jednání výboru byl také místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Výdaje v kapitole věnované Národnímu bezpečnostnímu úřadu jsou pro rok 2023 navrhovány ve výši 332,3 milionů korun, z toho na platy a odvody má jít 71 %. Navýšení platů o přibližně 9,7 milionu pro celkových 262 systematizovaných míst v rámci NBÚ bylo schváleno vládou v srpnu 2022. Ostatní výdaje představují výdaje investiční ve výši 27,3 milionu a výdaje provozní ve výši 70,3 milionu. Tyto běžné výdaje jsou ve srovnání s předchozím rokem navýšeny o 30 %, a to především kvůli vyšším nákladům na energie. NBÚ přitom podle náměstkyně Jůzlové nakupuje elektřinu i plyn prostřednictvím burzy a předpokládá, že vysoutěžená cena v obou případech bude nižší než cena zastropovaná. Mezi významné investiční projekty patří technologický upgrade informačního systému CEFEUS. Přítomní poslanci výboru návrh jednomyslně schválili a postoupili plénu Sněmovny.
Úvodní slovo k bodu věnovanému kapitole 307, tedy rozpočtu Ministerstva obrany, měla ministryně obrany Jana Černochová, která napřed seznámila poslance s průběhem své nedávné návštěvy Ukrajiny a jednáním s ukrajinskou vládou. Zmínila průmyslovou spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti výroby zbraní ve formě společného výrobního podniku. Jednala o organizaci 80. výročí bitvy u Sokolova (8.-9. března 1943), kde má být ustaven památník. Diskutovala možnost spolupráce na parlamentní úrovni, a o konkrétních obrysech spolupráce mezi českou a ukrajinskou armádou v oblasti výcviku ukrajinských vojáků. Půjde o společné výcvikové mise, ukrajinská armáda má zájem o základní výcvik a o výcvik ve specializovaných oblastech ženijního vojska, medevac, apod.
Návrh obranného rozpočtu pak představila jako rozpočet s výrazně rostoucí tendencí. Celkové výdaje jsou plánovány ve výši 111,8 miliard korun, což představuje 1,52 % HDP, z toho pro AČR je určeno 80,3 miliardy, tj. 71,8 % celkové sumy. Meziročně jde o nárůst ve výši 22,7 miliardy (25,4 %). Ve střednědobém výhledu pak jsou plánovány výdaje v objemu 130 miliard korun (1,7 % HDP) a pro rok 2025 pak 155 miliard korun (1,9 % HPD - při stanovování částky MO vycházelo ze původní makroekonomické predikce a výdaje na obranu dosahovaly 2 % HDP). Obrana zůstává prioritou vlády a ve zhoršeném bezpečnostním prostředí je kladen důraz především na rychlé pořizování materiálu potřebného ke zvýšení schopností ozbrojených sil. Ministryně konkrétně zmínila, že ve Švédsku již je po volbách ustavena nová vláda a jednání o pořízení BVP pokračují s cílem dosáhnout dohody do konce letošního roku.
Předložený rozpočet a střednědobý výhled označila za výrazně proinvestiční, investiční výdaje dosahují podílu 35,2 %, a rozhodující část (89 %) je plánována k naplnění Koncepce výstavy AČR 2030. Na hlavní druhy vojenské techniky má jít minimálně 20 % obranného rozpočtu. Návrh podle slov ministryně naplňuje základní předpoklady pro naplnění potřeb rezortu Ministerstva obrany. Personální náklady činí 19,4 miliardy a pro rok 2023 MO plánuje zvýšení počtu příslušníků ozbrojených sil o 1100 osob. Další prostředky pak jsou alokovány do oblasti vojenského školství (2,1 miliardy), nemovité infrastruktury (8,9 miliardy), zahraniční operace (2,1 miliardy), na vědu, výzkum a inovace (0,4 miliardy), atd.
Plánované počty vojáků AČR jsou 28134 mužů a žen, z toho 11171 u pozemních sil, 5078 u vzdušných sil, 423 u teritoriálních sil, 271 u kybernetických sil a 11191 ostatní. V armádě slouží 3650 žen (13 % stavu), a cílový počet vojáků v Aktivní záloze pro rok 2023 je 4500. Dále v rezortu MO pracuje 8292 civilních zaměstnanců, 7102 občanských zaměstnanců a 1190 zaměstnanců pod státní službou.
Nejvýznamnějšími víceletými investičními projekty AČR jsou v oblasti pozemních sil akvizice pásových BVP v celkové hodnotě 51,7 miliardy (4,4 miliardy pro rok 2023), samohybných děl CAESAR za 8,5 miliardy (1,2 miliardy v roce 2023), kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích TITUS v celkové hodnotě 5,8 miliardy (2 miliardy v roce 2023) a lehkých útočných vozidel v celkové hodnotě 5,6 miliardy (0,4 miliardy v roce 2023). V oblasti vzdušných sil pak jde o pokračování v projektech MADR za 3,5 miliardy (0,03 miliardy v roce 2023), SHORAD - SPYDER za 13,7 miliardy (1,2 miliardy v roce 2023), víceúčelových vrtulníků systému H-1 za 17,6 miliardy (6,7 miliardy v roce 2023), taktických dronů za 2,7 miliardy (0,8 miliardy v roce 2023) a pronájmu Gripenů C/D za 19,3 miliardy (1,9 miliardy v roce 2023).
Poslanci ocenili podrobnou prezentaci přednesenou náměstkyní pro řízení sekce ekonomické Blankou Cupákovou, která mj. připomněla, že zálohami v rámci akvizičních projektů si Česká republika dnes především kupuje pořadí "ve frontě" – v prostředí mimořádně zvýšené poptávky po vojenské technice v důsledku zhoršené bezpečnostní situace.
Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) ve své zpravodajské zprávě konstatoval, že vláda pokračuje v nastoupeném tempu růstu obranných výdajů s cílem dosáhnout 2 % HPD v roce 2025. Uvedl, že za významné považuje to, aby v budoucnu při silně proinvestičních rozpočtech (v roce 2024 mají investiční výdaje dosáhnout 40 % a v roce 2025 44 % celkových výdajů obranného rozpočtu) ministerstvo nezapomínalo na zajištění provozuschopnosti techniky, a připomněl dřívější problémy v tomto ohledu, které byly složitě napravovány. Poslanci výboru po rozpravě, kdy pokládali otázky týkající se spíše orientace v obsáhlém materiálu, návrh státního rozpočtu v kapitole 307 schválili a postoupili plénu Sněmovny, která bude zákonu o státním rozpočtu věnovat v nejbližších dnech.
Pro SM okomentoval návrh poslanec Lubomír Wenzl (ANO): "Pokud jde o představený návrh rozpočtu ministerstva obrany, jsem rád, a zmínil to i pan zpravodaj, že rezort pokračuje v trendu růstu finančních prostředků. Velmi důležité samozřejmě bude, aby byly dobře a efektivně využité. Jako velmi pozitivní hodnotím, že se dostáváme na úroveň 1,52 % podílu obranných výdajů na HDP. A nejde jen o procenta. Rozpočet roste o 22,7 miliardy korun, což je ohromné množství peněz, a je dobře, že obrana skutečně je prioritou vlády."
"Jsem ráda, že si to uvědomuje celá vláda a má obranu naší vlasti jako prioritu. Chci proto poděkovat všem svým vládním kolegům, že v této oblasti máme shodu a že směřujeme k výdajům na obranu ve výši dvou procent HDP, jak plyne z našeho členství v NATO, které je základním pilířem naší bezpečnosti. Dlužíme toho hodně. Dlužíme zejména armádě, která nám pomohla vždy, když to bylo potřeba. Méně jsme tu totiž my byli pro armádu, které se krátil rozpočet. Dlužíme i všem občanům naší země, kteří vnímají armádu jako jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v naší zemi a mají právo na to se cítit naprosto bezpečně před jakýmkoli agresorem a dalšími ohroženími," píše ministryně obrany Jana Černochová v úvodu obrázkové prezentace návrhu rozpočtu, pro kterou ministerstvo nalezlo inspiraci ve Francii.
Příští schůze Výboru pro obranu je naplánována na 22. listopadu. Mezi tématy bude koncepce vrtulníkového letectva a koncepce bezpilotních prostředků AČR.
Zdroj: 18. schůze výboru pro obranu, Ministerstvo obrany