Poslanci výboru pro obranu se věnovali výcviku ukrajinských vojáků v ČR, zahraničním misím, nákupu granátů i koncepcím vrtulníkového letectva a dronů AČR

Poslanci výboru pro obranu se věnovali výcviku ukrajinských vojáků v ČR, zahraničním misím, nákupu granátů i koncepcím vrtulníkového letectva a dronů AČR
Autor fotografie: foto: redakce
23 / 11 / 2022, 11:00

Včerejší 19. schůze sněmovního výboru pro obranu slibovala zajímavý program. Poslanci se zabývali zahraničními misemi do roku 2024 a výcvikem ukrajinských vojáků v České republice, nákupem ručních útočných granátů, a na uzavřeném jednání také koncepcí vrtulníkového letectva, koncepcí a použitím bezpilotních prostředků AČR a pokračovali v projednávání situace na Ukrajině. Schůze se účastnila ministryně obrany Jana Černochová, náměstkové MO Jireš a Blažkovec, náčelník Generálního štábu generálmajor Řehka, velitel Velitelství pro operace generálporučíl Kopecký, náčelník vojenské policie plk. Foltýn, ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Beroun a další hosté.

Po schválení programu následovalo projednání druhého bodu, tedy návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států EU na území České republiky do roku 2023. Bod předkládá společně Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí. Vláda ho schválila 16. listopadu 2022.

Ukrajina

V létě 2022 iniciovala Evropská unie zřízení EUMAM UA. Návrh schválily členské země dne 17. října 2022 během zasedání Rady ministrů zahraničí členských států EU. "Prioritou předkládaného návrhu je pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi," řekla na úvod ministryně Černochová. Mise má působit především na území Polska a Německa a postupně podle aktuální potřeby a možností na území dalších států EU. Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie MO Jana Jireše může jít až o dvě desítky zemí.

Důraz bude kladen především na výcvik nových a mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluha zbraňových systémů a zvládání plánovacích procesů. Mise EUMAM UA je v plánu pro roky 2023 a 2024, poté bude vyhodnocena a bude pokračovat ve stejném, nebo upraveném formátu. Do roku 2024 má být v rámci mise vycvičeno až 15 tisíc ukrajinských vojáků.

MO navrhuje působení sil a prostředků rezortu v této asistenční misi v celkovém počtu do 55 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024. Půjde např. o vyslání výcvikových a podpůrných týmů a instruktorů na území členských států EU a jednotlivců ve velitelské struktuře mise.

S tím souvisí také návrh na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států EU na území České republiky. Mělo by jít o pobyt ukrajinských vojáků v počtu do 800 osob při pěti výcvikových cyklech do konce roku 2023, tedy celkem do 4000 osob. Podle velitele Velitelství pro operace generálporučíka Josefa Kopeckého by tento výcvik probíhal především ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá, kde by mělo být cvičeno až pět mechanizovaných praporů v počtu do 700 osob a 100 specialistů (chemické, ženijní a zdravotnické kurzy).

Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) upozornil již před jednáním výboru na potřebu chtít od ukrajinské strany bezpečností záruky týkající se výběru vojáků, kteří budou v ČR cvičeni:

Irák a Kuvajt

Dalšími místy, kde budou působit v následujícím období čeští vojáci jsou Irák, Kuvajt a Kosovo. V Iráku stále působí Islámský stát, který se sice podařilo vojensky porazit v roce 2017, ale bezpečnostní hrozbu představuje nadále, nekontroluje celistvé území, ale působí ve formě teroristických buněk. Aktivní je zejména v oblastech mezi iráckým Kurdistánem a středním Irákem. Země je dlouhodobě politicky nestabilní. Projevuje se zde mj. významný vliv Íránu. V Iráku působí nebojová mise NATO (NMI) zaměřená na výcvik, poradenství a budování schopností irácké armády a bezpečnostních sil. MO navrhuje zapojení, resp. pokračování nasazení, celkového počtu do 20 osob jednak v operaci Globální koalice pro boj s Da ́esh (Islámským státem) v Iráku a Kuvajtu, a jednak ve výcvikové misi NMI. V současné době v oblasti působí devět příslušníků AČR.

Kosovo

Napětí a nestabilita poznamenávají také kosovskou politickou scénu. V roce 2022 se situace na severu Kosova na přelomu července a srpna vyostřila, a to kvůli rozhodnutí kosovské vlády o zahájení výměny osobních dokladů a srbských registračních značek na kosovské a zavedení vstupního/výstupního dokumentu pro Srby k 1. srpnu 2022. Situace v Kosovu má vliv také na sílící nelegální migraci na území EU. Kosovo do určité míry také čelí problému se zahraničními bojovníky a radikalizací islámu vč. podpory radikalizace ze zahraničí, ovšem ne v takovém rozsahu, jak je tomu v případě řady států západní Evropy.

V roce 2005 byla v Kosovu zahájena operace Joint Enterprise, které se účastní příslušníci AČR v počtu do 8 osob v rámci velitelské struktury (podle usnesení parlamentu z července a září 2020). Do mise by mohlo být zapojeno 40 vojenských policistů, a to ve spolupráci s jednotkou italských karabiniérů. Jednotka v síle čety VP by působila v Kosovu od července 2023 do prosince 2024. Podle náčelníka Vojenské policie plk. Otakara Foltýna by byly jejím primárním úkolem stabilizační operace, mentoring místní policie a působila by jako záloha pro případy extrémních situací, které by místní policie vlastními prostředky nebyla schopna zvládnout. "Balkánská cesta z hlediska migrace, drog, zbraní a podobně přímo ohrožuje i Českou republiku. V tomto ohledu se nebude jednat pouze o vojenskou misi. Máme poměrně velmi úzkou spolupráci s Národní protidrogovou centrálou i s Policií České republiky," řekl Foltýn.

Konec mise v Mali

Ministryně obrany také informovala poslance, že rozhodla o ukončení působení sil AČR ve výcvikové misi EU ke konci letošního roku, a to s odkazem na stále složitější vývoj v této africké zemi. Další prodloužení existující mandátu nebude navrhovat.

Výbor pro obranu projednávaný bod následně jednomyslně schválil a postoupil plénu Sněmovny. Schválil také 4. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022.

Zástupci armády požádali o uzavření projednávání bodů věnovaných koncepci vrtulníkového letectva a koncepci a použití bezpilotních prostředků AČR, a jediným dalším veřejnosti přístupným bodem byl bod 5, tedy Informace AČR a MO o plánovaném nákupu ručních útočných granátů.

Pořízení moderních ručních granátů

V roce 2017 zadalo MO veřejnou zakázku na pořízení moderních útočných granátů. Zakázka byla zadána otevřenou soutěží v užším řízení. O účast se tehdy přihlásily čtyři české společnosti (MPI group, Česká zbrojovka, STV Group a D-Technik) a s nejnižší cenou uspěla společnost Česká zbrojovka (dnes Colt CZ Group), která dodala granáty vyrobené rakouskou společností Rheinmetall. Smlouva byla následně podle ministryně obrany řádně a včas plněna v letech 2018 až 2019, a to v celkové hodnotě 192,7 milionů Kč vč. dph. Vznikl ucelený systém výcviku vojsk, zabezpečení strategickým vojenským materiálem a byl vytvořen také unifikovaný systém udržitelnosti životního cyklu této munice na minimálně třicet let. "Což je vždy strašně důležité, a bohužel ne všude životní cyklus máme stanovený, a proto se někdy potýkáme s problémy, které pak řešíte zde na výboru," řekla ministryně Černochová.

AČR má podle ministryně s granáty dobré zkušenosti. V současné době disponuje cca 16 % stanovených zásob, a v roce 2021 vznesla požadavek na jejich doplnění. Součástí požadavku bylo převedení výroby na území České republiky a zvýšení podílu zapojení českého obranného průmyslu. Náměstek Koudelka doplnil, že v rámci spolupráce rakouského výrobce a české společnosti Explosia, která se stala významným dodavatelem výbušnin skupiny Rheinmetall Munition.

Aktuálně je v zadávacím řízení veřejná zakázka, jejímž předmětem je uzavření rámcové dohody na období 2023-2027, na jejímž základě budou realizovány dílčí objednávky dodávek útočných ručních granátů. Limit činí 500 milionů Kč vč. dph. Zakázka je zadána na základě obecné výjimky (podstatný bezpečnostní zájem) přímým oslovením společnosti CZ Export Praha s.r.o. ze skupiny Colt CZ Group, která je výrobcem granátů na základě realizace transferu výroby na území ČR, kde má být vyrobeno 60 % granátů. Rámcovou dohodu chce MO uzavřít v polovině ledna 2023.

Výbor vzal informaci na vědomí.

Zdroj: Výbor pro obranu; senat.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace