Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
Security Magazín oslovil poslance sněmovního Výboru pro obranu Jiřího Horáka (KDU-ČSL) několika otázkami týkajícími se aktuálního vývoje situace v Rusku, údajné smrti Jevgenije Prigožina a důsledky, které z toho pro ruský režim mohou plynout: "Běžní Rusové podporují imperiální politiku současného režimu a momentálně nevidím žádnou relevantní sílu, která by to mohla změnit," říká v rozhovoru poslanec Horák s tím, že obyvatelstvo bylo 20 let manipulováno propagandou.
Nedlouho po svém "pochodu na Moskvu" byl šéf Wagnerovců, válčený zločinec Prigožin, pravděpodobně zabit při pádu svého letounu. Jakkoli to bude Rusko oficiálně vysvětlovat, není likvidace dříve blízkých spolupracovníků známkou otřásajících se základů putinovského režimu?
V Rusku je samozřejmě možné cokoliv, i když v tuto chvíli bych neřekl, že se jejich režim přímo otřásá. Nicméně jedno přísloví říká, že i pevný a nezničitelný režim zůstává stabilní jen do okamžiku jeho zhroucení. Každopádně likvidace dřívějších spolupracovníků a vraždy na objednávku jsou součástí totalitních režimů od nepaměti a Rusku v tomto není výjimkou. Takže v tomto bych neviděl nic nového, ale samozřejmě význam Prigožina a Wagnerovců byl v době konfliktu relativně vysoký, takže tento symptom ruské politiky je v současnosti více viditelný.
Spekuluje se o reakci minimálně části "sirotků", a také o tom, že měl Prigožin k dispozici archiv kompromitujících materiálů, které by nyní mohly být zveřejněny. Je na místě obávat se dalšího vyhrocení vnitropolitické situace v Rusku?
Momentálně opravdu nevíme, zda může dojít k dalšímu vyhrocení vnitropolitické situace v Rusku. Co se týče podpory obyvatelstva, tak ta je stále vysoká. 20 let byli ruští obyvatelé manipulováni propagandou, že hrozí nebezpečí ze Západu a že jsou ohroženi a oni tento narativ přijali již před řadou let. To, že v Rusku spolu bojují různé mocenské kliky a oligarchové je zjevné, ale nakolik to reálně ohrozí současný ruský režim bych si netroufnul predikovat.
Zajímavý je také osud Putinova mluvčího Peskova. Ten se na dlouhé týdny nezvykle odmlčel poté, kdy pro NYT řekl, že prezidentské volby v Rusku nejsou demokratické. Rusko ostentativně Západem pohrdá. Proč mu záleží na tom, abychom si podle něj mysleli, že je standardní demokracií?
Co se mluvčího Peskova týče, tak jeho výroky byly opravdu překvapivé, že tak otevřeně zpochybnil demokratičnost Ruska. Samozřejmě Rusko pohrdá Západem a dává mu otevřeně najevo svůj vztah k němu, ale myslím si, že se zároveň snaží vytvářet obraz standardní demokracie kvůli dalším partnerům, zejména z Jižní Ameriky, Indie nebo některým africkým zemím.
Vnímáte na ruské politické scéně, včetně mimoparlamentní a opoziční, nějakou nadějnou sílu, která by v budoucnu teoreticky mohla Rusko přivést zpět mezi civilizované země?
Podle dostupných průzkumů asi 80 % ruského obyvatelstva podporuje stávající režim. Možná to v reálu bude trochu míň, ale tak či tak má Putinův režim většinovou podporu ve své zemi. Může se to zdát neuvěřitelné, ale je to tak. Souvisí to samozřejmě s dlouhodobou propagandou, trvající přinejmenším poslední dvě dekády a v Rusech je stále zakořeněná jakási touha, aby byli vnímání jako světová supervelmoc nebo říše, na kterou by mohli být hrdí. Zkrátka běžní Rusové podporují imperiální politiku současného režimu a momentálně nevidím žádnou relevantní sílu, která by to mohla změnit. Je sice pravda, že některé skupiny obyvatelstva, zejména pak v Moskvě a Petrohradu, by si pravděpodobně přáli změnu režimu, jenomže Moskva a Petrohrad nejsou Rusko, ale spíše takové enklávy relativního blahobytu, na rozdíl od zbytku zbídačené a chudé země, kde ruská propaganda působí velmi účinně. Dokud bude Rusko hospodářsky a ekonomicky zaostalé, tak tu šanci na změnu nevidím jako moc reálnou. Jen pro zajímavost je průměrný důchod v Rusku kolem 5 tisíc a průměrná mzda asi 17 tisíc. korun. Bez započtení Moskvy a Petrohradu by byly dané hodnoty samozřejmě ještě nižší.
Ukrajinská letní ofenzíva dosud nezaznamenala zásadní průlom. Je na vině určitá pomalost Západu při dodávání vojenské techniky, munice a dalšího vybavení obráncům? A nehrozí nyní další ochabnutí západní vojenské pomoci?
Je pravda, že do ukrajinské ofenzívy se vkládaly větší naděje, než je realita. Ať chceme nebo ne, tak si musíme uvědomit, že Rusko má více než třikrát tolik obyvatel než Ukrajina a síla ruské armády je prostě větší. A i když jsou odhodlání a morálka ukrajinského obyvatelstva a armády velmi vysoké, a opravdu chtějí dobýt svá území zpátky, tak si nejsem jistý, zda jsou schopní porazit ruské síly. I když zásadní průlom v ruské obraně nemůžeme vyloučit. Pokud jde o západní pomoc, tak jako v každém konfliktu v historii, postupně ochabuje podpora veřejnosti, přichází jakási únava z války, a to se projevuje i na veřejném mínění. Z různými volbami v západních zemích se to může postupně promítat i ve vojenské podpoře.
V České republice dochází poslední dobou k případům fyzického násilí namířeného proti Ukrajincům, včetně nedávného brutálního útoku na ženy s dětmi. Mnozí to označují za důsledek extrémistických proruských narativů. Jak těmto případům předcházet? A byly by na místě exemplární tresty pro pachatele?
Jakékoliv fyzické napadání žen a dětí je naprosto neospravedlnitelné v každém případě a pokud si někdo vylévá své osobní nebo politické frustrace takovýmto způsobem, musí být následně exemplárně potrestaný.