Poslanec Horák: David potřebuje svůj prak, Kyjev zbraně. Členství Ukrajiny v EU by její pozici významně posílilo

Poslanec Horák: David potřebuje svůj prak, Kyjev zbraně. Členství Ukrajiny v EU by její pozici významně posílilo
Autor fotografie: Fb profil poslance Jiřího Horáka|Popisek: Jiří Horák, poslanec KDU-ČSL, starosta Bučovic
04 / 04 / 2022, 11:00

Po 8. schůzi Výboru pro obranu, kde byla jedním z bodů programu také ministryní Janou Černochovou (ODS) uvedená informace k vývoji na Ukrajině, jsme položili několik otázek týkající se aktuálního vývoje situace na Ukrajině poslanci KDU-ČSL Jiřímu Horákovi. "Není vyloučeno, že okupace a anexe Krymu a Donbasu Ruskem bude brána za hotovou věc, fait accompli, aniž by to prezident Zelenskyj nyní mohl s ohledem na situaci a náladu obyvatelstva vyslovit," naznačil možný směr probíhajících jednání.

  • Dnes byl na programu Výboru pro obranu představen během uzavřeného jednání aktuální vývoj situace na Ukrajině, který uvedla ministryně obrany Jana Černochová a přítomen byl také ředitel Vojenského zpravodajství generál Beroun. Jak hodnotíte současnou situaci a možná východiska konfliktu?

Z vojenského hlediska to vypadá tak, že konflikt zřejmě bude do jisté míry stagnovat. Lze přitom předpokládat, že Ukrajina ztratí Mariupol. Ruské síly ovšem nebudou schopny postoupit dále a okupovat další ukrajinské území. Na některých místech se snad podaří ukrajinské armádě Rusy z již obsazeného území vytlačit. Nicméně obecně bych očekával, že pozice obou stran se příliš nezmění.

  • Právě dnes probíhá v Turecku další kolo jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle posledního vyjádření prezidenta Zelenského pro některá ruská média je Ukrajina ochotná jednat jednak o své neutralitě, jednat o budoucnosti Donbasu a dokonce Krymu. Stále však má na svém území i nedaleko Kyjeva invazní ruskou armádu. Neoslabuje takto sdělenou ochotou k ústupkům svou vyjednávací pozici?

To vyjednávání bude velice zajímavé sledovat. Všichni si přejeme, aby došlo k nějakému co nejbližšímu mírovému řešení. Nicméně v tuto chvíli ani jedna ze stran nedosáhla takových výsledků, aby mohla být úplně spokojena. Je jasné, že Zelenskyj se vzdá členství v NATO. A to zvláště proto, že se nezdá, že by NATO jevilo o členství Ukrajiny zájem. Nemá tedy pro něj význam bojovat za něco, čeho by stejně ani v nějakém střednědobém výhledu nedosáhl. Lze přitom předpokládat, že by toto následně mohl Putin v Rusku předkládat jako jeden ze svých úspěchů.

Otázka Krymu a Donbasu je samozřejmě mnohem problematičtější. Ukrajina se opakovaně vyjadřovala, že anexi Ruskem neuzná. Pokud jsem ale dobře v uplynulých dnech situaci sledoval, pak Zelenskyj se vyjádřil v tom smyslu, že by jednání o statusu Donbasu mohlo probíhat dále odděleně od jednání o příměří. Kdybych si měl tipnout, ač jde přirozeně o velmi nejistou prognózu, řekl bych, že dojde k nějaké konkrétní dohodě, co se týče nečlenství Ukrajiny v NATO a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. A problematika Donbasu a Krymu bude možná odsunuta s tím, že se bude řešit později. To by dalo oběma stranám možnost dosáhnout mírového řešení, aniž by žádná neztratila tvář ve věci definitivního územního uspořádání. Přičemž není vyloučeno, že okupace a anexe oněch oblastí Ruskem bude brána za hotovou věc, fait accompli, aniž by to prezident Zelenskyj nyní mohl s ohledem na situaci a náladu obyvatelstva vyslovit. Vývoj je ale komplikovaný a nelze s jistotou říci, čeho ještě budeme svědky.

  • Členství v NATO je jedna věc, ale na stole je také žádost Ukrajiny o členství v Evropské unii.

To je zajímavé. Z dosavadních rozhovorů vyplývá, že v této věci ustoupilo Rusko. Jak se to nyní tedy jeví, Ukrajina by přislíbila, že se nestane členem NATO, ale zároveň by jí Rusko v uvozovkách umožnilo členství v EU. Nedělejme si však iluze. I kdyby to bylo součástí ukrajinsko-ruské dohody, nemusí se jednat o rychlý vstup. Různých překážek je v cestě hodně. Česká republika a Polsko nebo pobaltské státy by to podpořily, ale ostatní státy se k této otázce budou patrně stavět rezervovaně.

  • EU není primárně vojenskou či obrannou aliancí, nicméně případný útok proti členu Evropské unie přijaté smlouvy přirozeně řeší.

Ano, a pro Rusko by tím nastala určitě i jakási psychologická bariéra. Pozice Ukrajiny by tím nepochybně byla významně posílena.

  • Mluvčí německého prezidenta vyjádřila již v polovině února pochopení pro obavu Ruska ze silnějšího NATO podobně, jako Ukrajina vyjadřuje obavy ze silnějšího Ruska. Jak na vás působí německý postoj k probíhající válce?

Německé postoje považuji za velmi vypočítavé a sobecké. Jde jim v podstatě čistě o vlastní zájem. Považuji Němce do jisté míry za pokrytce. Dlouhodobě mluví o lidských právech a jejich humanistická agenda je velmi silná. A my dnes sledujeme, jak je ničen evropský stát v otevřeném konfliktu, v němž je zřejmý agresor, a je zřejmá oběť, a Německo není schopné se za tu oběť plně postavit. To mám za velké pokrytectví.

  • SPD jako jediná česká strana zastoupená ve Sněmovně neustále odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu. Není to tak, že když přestane bojovat Rusko, nebude válka, a když přestane bojovat Ukrajina, nebude Ukrajina?

Ano. Já to považuji z jejich strany za velice zvláštní postoj. A nevím, jestli to mám chápat tak, že by bylo podle SPD ideální, kdyby Ukrajina neměla zbraně vůbec, a Rusko ji co nejdříve dobylo? Je to boj Davida s Goliášem. A David potřebuje svůj prak.

  • Česká republika bude tedy pokračovat v pomoci Ukrajině i dodávkami vojenského materiálu a zbraní?

Věřím, že bude.

Tagy článku

-->