foto: Se souhlasem Jiřího Horáka/Jiří Horák (KDU-ČSL)
Security Magazín nabízí rozhovor s poslancem Výboru pro obranu Jiřím Horákem (KDU-ČSL). Tématem jsou priority obrany, výdaje na obranu i role obranného průmyslu.
Blíží se čtvrté výročí zahájení ruské války na Ukrajině. Jak vnímáte debaty o tom, zda Rusko je, nebo není agresorem, a jak vnímáte poslední kroky vlády Andreje Babiše ve věci podpory Ukrajiny?
Debata o tom, zda je Rusko agresorem, je zcela falešná. Rusko zahájilo nevyprovokovanou vojenskou agresi proti suverénnímu státu, což je fakt potvrzený mezinárodním právem, OSN i našimi spojenci. Zpochybňování této reality buď vědomě, nebo z neznalosti nahrává ruské propagandě.
Pokud jde o kroky nové vlády, vítám deklarované pokračování muniční iniciativy. Určité rozpaky ve mně ale vyvolal postup premiéra na evropské úrovni, kde se Česká republika v některých otázkách ocitla blíže pozicím Slovenska a Maďarska. Uvidíme, jak bude vláda svou politiku vůči Ukrajině dlouhodobě naplňovat. Pro mě je klíčová jasná prozápadní orientace a předvídatelnost.
V jakém stavu koaliční vláda Petra Fialy předala podle Vašeho mínění rezort obrany vládě Andreje Babiše?
Ve stavu, kdy Česká republika přestala být takzvaným černým pasažérem v NATO. Ve stavu, kdy plníme své alianční závazky, jsme vnímáni jako spolehlivý a předvídatelný partner a kdy se po letech podařilo nastartovat systematickou modernizaci armády. Zároveň se začalo dařit zlepšovat nábory a celkovou atraktivitu vojenské služby. To jsou věci, na které by měla navazovat nová vláda.
Jak bylo avizováno již v předvolební kampani, ministr obrany nyní zadal přepracování plánu auditu zakázek na rok 2026. Obáváte se možného zrušení již podepsaných klíčových kontraktů?
Těžko předjímat, s jakými konkrétními závěry ministr obrany přijde a jak silné budou politické tlaky na revizi jednotlivých zakázek. U klíčových strategických projektů, jako jsou letouny F-35, bojová vozidla pěchoty nebo tanky Leopard, ale očekávám kontinuitu. Zpochybnění či rušení těchto kontraktů by zásadním způsobem narušilo modernizaci Armády ČR i důvěryhodnost České republiky vůči spojencům.
KDU-ČSL tradičně kladla velký důraz na plnění 2 % HDP na obranu a na dlouhodobou modernizaci armády. Vnímáte v programovém prohlášení současné vlády a v prvních prohlášeních ministra Zůny vůli tento závazek rámcově dodržet?
Programové prohlášení vlády je v oblasti obrany poměrně obecné a neobsahuje jasné časové či rozpočtové závazky. Přesto předpokládám, že vláda zachová výdaje na obranu minimálně na úrovni 2 % HDP. Jakýkoli odklon by byl velmi špatným signálem vůči našim partnerům v NATO.
Je podle Vás stále představitelný růst výdajů na obranu, a to až k 5 % HDP do roku 2035?
Nemám rád zjednodušené tvrzení, že by obranné výdaje měly vzrůst na 5 % HDP. V rámci NATO se diskutuje o cíli 3,5 % HDP na přímé vojenské výdaje, přičemž zbytek mají tvořit související investice – například do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti či zdravotní připravenosti. Tyto navazující výdaje se již dnes pohybují kolem 1,2 až 1,3 % HDP. Je tedy důležité vést debatu věcně a rozlišovat, o jakých typech výdajů mluvíme.
Kromě odstoupení od již podepsaných kontraktů může dojít k přehodnocení připravovaných projektů. Má-li se nově stát prioritou PVO, zřejmě bude třeba v nějakém ohledu ustoupit. Ale v čem?
Záleží především na celkové výši obranného rozpočtu. Pokud by vláda pokračovala v postupném navyšování výdajů, jak bylo plánováno dříve, není nutné stavět protivzdušnou obranu proti ostatním klíčovým projektům. PVO je bezpochyby priorita, ale neměla by být řešena na úkor již rozběhnuté modernizace, pokud k tomu není rozpočtový tlak.
Ministr obrany také hovoří o záměru zapojit obranný průmysl do bezpečnostního systému státu. Má v tomto ohledu Vaši podporu?
Ano, pokud půjde o systémové, transparentní a dlouhodobě udržitelné zapojení. Silný domácí obranný průmysl je důležitou součástí bezpečnosti státu, zvyšuje naši odolnost a snižuje závislost na externích dodavatelích.
V oblasti obranného průmyslu v České republice probíhá stále zřetelněji proces konsolidace až „monopolizace“, kdy velké holdingy skupují a integrují své subdodavatele; je to na jednu stranu přirozené, na druhou stranu takový trend omezuje inovace a konkurenci. Měl by rezort podporovat startupy i vstup společností, které se dosud soustředily na civilní výrobu, a mají o to zájem, do obranného průmyslu, a určitým způsobem ho tak „demonopolizovat“?
Stát by měl vytvářet prostředí, které podporuje inovace, technologický rozvoj a vstup nových subjektů do obranného průmyslu. Konsolidace velkých hráčů je přirozený proces, ale neměla by vést k potlačení konkurence. Podpora startupů, duálního využití technologií a zapojení firem z civilního sektoru může zvýšit inovační potenciál celého odvětví a dlouhodobě posílit obranyschopnost České republiky.
Jak vnímáte otázku náborů do armády, aktivních záloh, a debatu kolem obnovení prezenční služby? Ministr obrany to odmítá s tím, že dosud nebyl plně využit potenciál profesionální armády.
Souhlasím s ministrem obrany v tom, že Česká republika zatím plně nevyužila potenciál profesionální armády a aktivních záloh. Prioritou by mělo být zlepšení podmínek služby, stabilizace personálu, kvalitní výcvik a motivace k dlouhodobému setrvání v armádě.
Tagy