foto: redakce/Kulatý stůl, 26. března 2024
V úterý 26. března proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl pořádaný poslancem Karlem Krejzou pod záštitou předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce (oba ODS) na téma Přístup bank a státu k otázce financování obranného průmyslu za účelem realizace projektů a rozvoje výrobních kapacit v ČR.
Hosty kulatého stolu byli první náměstek ministryně obrany František Šulc, náměstek ministra financí Marek Mora, generální ředitel UniCredit Bank Jakub Dusílek, předseda Sekce obranného průmyslu HK Lubomír Kovařík, ředitel Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký, Generální ředitel EGAP David Havlíček a bývalý guvernér ČNB a expremiér Jiří Rusnok.
Karel Krejza na úvod řekl: "Dnes je stále problém se zajištěním dostatečně velkého financování pro firmy obranného průmyslu za účelem realizace potřebných zbrojních projektů i pro nutný rozvoj výrobních kapacit. Rozhodl jsem se proto pomocí kulatého stolu přimět relevantní aktéry k diskusi o konkrétních krocích, které povedou ke zlepšení. Mým cílem je dávat důrazné impulsy pro reálné zlepšení situace a podpořit ministerstvo financí v odvážnějších změnách v legislativě."
Daniel Koštoval, moderátor kulatého stolu, bývalý náměstek ministra obrany, řekl: "Věnuji se dané problematice v rámci Pražského centra transatlantických vztahů. V lednu proběhla úvodní diskuse. Uvítal jsem nabídku pana poslance Krejzy moderovat kulatý stůl na parlamentní půdě, který by pomohl zlepšit situaci. Konkrétní návrhy na zlepšení a věcná diskuse jen potvrzují smysluplnost a potřebnost setkání iniciované a zorganizované panem poslancem Krejzou".
První náměstek ministryně obrany František Šulc uvedl, že válka na Ukrajině ukazuje, že obranný průmysl zajišťuje samu existenci státu. Popsal aktivity, které realizuje vláda v tomto směru, setkání ministryně obrany se zástupci průmyslu i finančního sektoru. Evropská unie podle jeho názoru udělala z obranného průmyslu „cosi špinavého“, ale ruská agrese proti Ukrajině je pro všechny krutým budíčkem. Reakce na válku však byla v Evropě pomalá, což dnes sledujeme zejména při nedostatku materiálu a munice. Dřívější zbrojní velmoci již podle Šulce nejsou velmoci a obranný průmysl nemá dostatečné kapacity, aby uspokojil poptávku na trhu. Chybí kapitál.
Řekl, že podpora obrannému průmyslu ze strany státu vytváří pro firmy určitý závazek, kterého si jsou a musejí být vědomé. Stát podle něj nemůže podporovat obranný průmysl, který je postavený především na exportu, sám, ale mají se více zapojit také banky. A konkrétně navrhl uvažovat o vytvoření spolupráce státu s bankami – stát shromažďuje o firmách obranného průmyslu množství informací, jejichž sdílení s bankami by možná mohlo usnadnit rozhodování a financování urychlit.
Náměstek ministra financí Marek Mora, jehož jméno se mj. objevilo v souvislosti s nominacemi na post eurokomisaře, připomněl, že banky, které jsou aktivní na poli inovací i na poli společenské odpovědnosti, jdou často nad rámec předpisů a legislativy, protože to od nich chtějí jejich akcionáři. Současně řekl, že ale Evropská komise soukromým investicím do obranného průmyslu nebrání; ale jde v tomto směru o soukromoprávní vztahy mezi společnostmi a nelze jim nic nařizovat.
Stát dává podle náměstka Mory jasný signál bankám, že udržitelnost investic do obrany je dlouhodobější, zejména vynakládáním 2 % HDP na obranu – ale přímých nástrojů dalších moc k dispozici nemá. Připomněl také novou strategii zbrojního průmyslu, kterou vydala Evropská komise, a která je vůči obrannému průmyslu pozitivnější. Vytváří podmínky pro společné zadávání veřejných zakázek s cílem, aby do roku 2030 členské státy EU vydávaly až 40 % prostředků na investice na společné projekty.
Generální ředitel UniCredit Bank Jakub Dusílek na úvod svého příspěvku uvedl, že bankovní sektor snaží zorientovat v situaci. Zdůraznil, že bankovní sektor rozhodně má důvěru ke státu, protože drží polovinu státního dluhu. Za nekomfortní situaci pro akcionáře, kterou zmínil i náměstek Mora, označil vliv nevládních organizací na evropské úrovni. Aktivisté a nevládní organizace mají schopnost akcionáře vylekat, „dělat jim peklo“. Obecně se pak podle jeho názoru v diskusi o financování obranného průmyslu prostřednictvím bank směšují tři oblasti: standardní přístup bank (vyhodnocení efektivity, návratnosti, rizik projektu), aplikace opatření proti výnosům z trestné činnosti, a konečně pak různá omezení v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. V oblasti investičního financování (rozvoj kapacit) je podle jeho názoru překážek málo, problematičtější je provozní profinancování projektů, a to podle koncového uživatele. Současně není problémem, pokud koncovým uživatelem produktu má být Armáda České republiky nebo jiná armáda NATO.
Podle předsedy Sekce obranného průmyslu HK Lubomíra Kovaříka došlo k revizi vydávání licencí, a žádný stát dnes nevydá licenci, která by byla v rozporu s uvalenými sankcemi. Cílem podle něj je v první řadě to, aby banky měly o svých klientech lepší přehled. Společnosti aktivní v obranném průmyslu mají podle něj problém především v oblasti víceletého financování. Ředitel Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký navázal s tím, že regulace bankovního sektoru je velmi přísná, ale netýká se obchodních modelů. Klíčové musí být tržní hledisko, obchodní rozhodnutí; ne ideologické. Bankovní sektor je podle jeho slov v ČR ve velmi dobré kondici. NRB a ČEB mají nízké limity na jednu transakci (1 mld, resp. 2 mld), a je třeba provést fůzi, aby byl tento kapitán navýšen.
Generální ředitel EGAP (Exportní Garanční a Pojišťovací Společnost a.s.) David Havlíček představil svou společnost a uvedl, že za loňský rok pojistili projekty za 70 miliard korun, z toho přibližně třetinu pro obranný sektor – pojišťují především projekty směřující do rizikovějších zemí, delší projekty. Na závěr úvodního kola příspěvků pak promluvil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který řekl, že problémem je propsání záměrů do reálné praxe. Geopoliticky napjatá situace v důsledku ruské zahraniční politiky trvá od roku 2014, ale politickou vůli se nedaří propsat do legislativy. Důsledkem toho mj. je nedostatečný kapitán NRB, ČEB nebo EGAPu. Vyslovil pochopení pro banky, které se zdráhají zbrojní projekty financovat: „soukromé firmy mají své zájmy. Nežijeme v zemi typu Rusko.“ Reputační ztráta je pro banky jako veřejně obchodované společnosti horší než riziko, že prodělají na úvěru.
Tato reputační ztráta v kontextu například ideologického-pacifistického světonázoru je zřejmě pochopitelná; otázkou, kterou by si tyto banky ale měly také položit, je, zda neochota financovat projekty obranného průmyslu, které mají zřejmou vazbu na probíhající konflikt na Ukrajině, pro ně rovněž dnes nenese reputační rizika.
Zdroj: Přístup bank a státu k otázce financování obranného průmyslu za účelem realizace projektů a rozvoje výrobních kapacit v ČR
Tagy