Poslanec Krejza - máme-li mít francouzská děla, musíme z nich střílet českou munici. Tečka

S blížícím se koncem funkčního období vlády jsme se s několika otázkami obrátili na člena Výboru pro obranu, poslance Karla Krejzu (ODS). Zajímalo nás jeho hodnocení probíhajících největších modernizačních projektů, které pro Armádu České republiky zajišťuje Ministerstvo obrany, a v první řadě tendr na pásová BVP, nákup samohybných děl CAESAR a protiletadlových kompletů SPYDER. Podle poslance Krejzy je důležité děla a protiletadlové systémy co nejdříve podepsat - ovšem se splněním nepřekročitelných podmínek, které se týkají české účasti na projektech a především české munice pro francouzská děla. Tendr na BVP naopak dlouhodobě kritizuje a hovoří o zásadní změně přístupu.

• Blíží se konec funkčního období vlády a již víme, že do termínu řádných voleb určitě nebude podepsána smlouva na dodání pásových BVP. Jak obecně hodnotíte akvizice Ministerstva obrany v uplynulém období?

Podíváme-li se na ty největší nákupy, těžko se najde někdo, kdo by chtěl ministerstvo chválit. Na vše bylo zdánlivě dost času. Chtěl bych také podtrhnout, že po celou dobu svého funkčního období mělo ministerstvo v našem Výboru pro obranu v otázkách obecného směrování a především rozpočtových věcech velkou podporu. Nedokázali toho využít. Kromě dalšího odkladu BVP, který skončí kdovíjak a kdovíkdy, zbývají dvě velké prioritní akvizice - dělo CAESAR z Francie a rakety SPYDER z Izraele. Tohle prostě musí ministr dotáhnout do konce, jinak bude konečně hodnocení opravdu velice rozpačité.

• Máte informace o tom, v jakém stavu jednání jsou? Stihne se to podepsat?

V přímém přenosu ani nás jako poslance Výboru pro obranu nikdo o vývoji neinformuje, a není to ani ničí povinnost. Vnímám, že jde o velmi nesnadná vyjednávání. A to z obou stran. Rozumím, a asi každý rozumíme, francouzské nebo izraelské pozici. Chtějí nám prodat pokročilé výrobky, za co nejvyšší cenu a za co pro sebe nejvýhodnějších podmínek. Cena je přitom jen polovina problému - ministerstvo tady zřejmě ke své škodě, a ke škodě Armády České republiky, která ty systémy pro plnění svých úkolů opravdu potřebuje, podcenilo přípravu. A nevidíme to poprvé. Připomínám loňský problém se systémem VERA NG a dalšími náhle velmi výrazně zdraženými nákupy. V jednom případě máme přijmout jako vysvětlení, že se pracovalo se starými cenami, v jiném případě, kdy se zjevně pracuje také se starými cenami, dělá ministerstvo, že je překvapené.

• A další polovina problému?

Samozřejmě podmínky týkající se licencí, provozu, servisu té techniky. To jsou věci, na které není v prvním plánu nikdy moc dobře vidět, ale v celkovém součtu za dobu životnosti těch systémů představují finanční náklady v řádu násobků pořizovací ceny, které na druhou stranu v uvozovkách rozumí každý. Účast českých firem na těchto strategických zakázkách je mnohem zásadnější otázkou než jednorázově vyplacená miliarda sem nebo tam. Neříkám, že na ceně nezáleží. Dobrý hospodář a obchodník si umí spočítat, jakou hodnotu pro něj zboží má. Ale protože jde o výzbroj pro AČR, a tedy pro systémy, na nichž budeme závislí v době krize, musíme být schopni je doma plně servisovat, a také si pro ně například vyrábět munici.

• Ano, o munici pro děla CAESAR se mluví od začátku. V čem je hlavní problém?

Zcela obecně jde opět o to, že pozice prodávajícího, jeho zájem, je čitelný a zřejmý. Vyrábí dělo. Aby z něj bylo možné efektivně a bezpečně střílet, z tohoto konkrétního typu zbraně, vyhrazuje si logicky a správně právo používanou munici certifikovat. Je to stejné jako u jakéhokoli jiného výrobku. Ve hře je záruka, spolehlivost, a je to zcela pochopitelné. Na druhou stranu se nesmíme, a zejména opakuji v otázkách obrany, dostat do nějaké závislosti na zahraničním výrobci, protože v době krize nebudeme mít nad dodávkami plnou kontrolu. A problém je v tom, že není zřejmě jednoduché vyjednat podmínky, za nichž Francouzi naši v České republice vyráběnou munici budou ochotni certifikovat. Já jim rozumím, bojí se, aby pak levnější a přitom technicky zcela shodná česká munice nebyla na světovém trhu konkurencí pro jejich vlastní munici. Náš zájem je ale jasný. Máme-li mít francouzská děla, a armáda je chce, musíme z nich střílet českou munici. Tečka.

• V jednom z dřívějších rozhovorů jste uvedl, že v případě BVP by stávající vláda neměla činit nevratná rozhodnutí, ale v případě děl nebo protiletadlových raket naopak podpis smlouvy do voleb podporujete, v čem spočívá ten rozdíl?

To jsou zcela neporovnatelné projekty. U těch přímých nákupů, tedy v režimu vláda-vláda, kde se kupuje dělo nebo rakety, které si armáda ze svých důvodů vybrala a nějak specifikovala, co od nich přesně očekává, se vedou složitá jednání o podmínkách, ale v principu je to nastavené dobře. Zadrhlo se to na možná špatné přípravě, špatné nebo nedostatečné komunikaci s dodavateli, možná se specifikace nějak vyvinula, což by mě u armády nepřekvapilo. Což nemyslím špatně - technologický vývoj jde kupředu, zkušenosti s nasazením těch systémů se vyvíjejí, a je třeba na to reagovat.

A toto nelze říct o tendru na pásová BVP. Ten se od začátku podivně vleče. Pracujeme se zadáním, které vzniklo někdy kdysi za zcela jiné ekonomické situace. Pamatujeme si velkou změnu v přístupu při vyhlášení tendru na jaře 2019, v jehož důsledku pak musel odstoupit jeden z uchazečů, a podle mnohých favorit soutěže. Ale především, proč říkám, že se nesmí dělat závazné kroky - ten složitý problematický proces s sebou nese riziko sporů a arbitráží. Pokud z voleb, a já v to doufám, vzejde jiná vláda, musí mít možnost a právo ten proces přezkoumat a případně přehodnotit. Leckdo se přitom již dnes obává, že nestihneme termín roku 2026, do kdy jsme ta vozidla slíbili poskytnout Alianci. Já se spíš obávám, že ho nestihneme, bude-li se v tom nešťastném tendru pokračovat. Nic neměním na svém názoru, že tu zakázku je třeba změnit, redukovat, přizpůsobit možnostem, a to při zachování všech podstatných armádních požadavků.

• Máte na mysli převedení některých variant BVP z pásové na kolovou platformu, jak se o tom mluví a nedávno to zmínil také váš kolega z výboru Pavel Růžička?

Například, je to jedna z řady variant k diskusi. Je třeba se o těch možnostech zodpovědně bavit, a ne dělat, že co se nalinkovalo do tabulek někdy v roce 2019, je dnes posvátná kráva. Jak jsem řekl, armáda se přizpůsobuje vývoji, musí, umí to. Jsem si jistý, že si dokáže poradit i s tímto problémem. Je to ostatně v jejím zájmu. Vidíme již dnes návrhy na neblahé změny v jejím financování ve výhledu příštích let. Bude-li sveřepě trvat na výdajích, které si naplánovala před dvěma lety, může se snadno dostat do problémů v jiných oblastech. A místo rozvoje schopností a modernizace přijde stagnace, nebo regrese. Využijme toho, že ministerstvo již oficiálně přiznalo, že tendr k podpisu nedotáhne, a věnujme se alternativním možnostem. Ostatně jsme k tomu ministra jako výbor vyzvali již loni na podzim.