Poslanec Liška: Preferuji budování teritoriální armády, ohrožení se přiblížilo na dosah našich hranic

Poslanec Liška: Preferuji budování teritoriální armády, ohrožení se přiblížilo na dosah našich hranic
Autor: fb profil poslance a starosty Petra Lišky|Popisek: Petr Liška (STAN)
16 / 12 / 2021, 14:00

Jedním z nových členů Výboru pro obranu je také poslanec Petr Liška (STAN), starosta Malých Žernoseků na Litoměřicku, který studoval na Vojenské akademii v Brně, a má také desetiletou zkušenost vojáka z povolání. Hodnotí vstřícně výsledky práce odcházejícího ministra obrany Metnara, kterému se podařilo nastartovat modernizaci AČR a udržovat dobrou pověst českých ozbrojených sil v rámci NATO. Problémem je nedosažení závazku financování.

  • Čemu se plánujete v následujícím období ze své perspektivy při práci ve Výboru pro obranu věnovat především, jaké jsou/budou Vaše priority?

Svoji účast na pozici člena výboru pro obranu vnímám trochu jako návrat ke kořenům mojí profesní kariéry, kterou jsem v armádě začínal, byť ne jako voják bojových jednotek, ale stavebního vojska. Jako průměrně vnímavý občan však armádu vnímám zejména nyní jako důležitý prvek naší bezpečnosti, a tak mě samozřejmě zajímá oblast modernizace armády a její přezbrojení především směrem k zajištění ochrany našich hranic a jako součást mezinárodních složek NATO.

  • Jak jste vnímal uplynulá funkční období vlády z hlediska obranné problematiky a jak byste hodnotil práci odvedenou pod vedením ministrů Stropnického, Šlechtové a Metnara? Co se podařilo, co se podle Vašeho názoru nepodařilo?

Politickou práci dosavadního i předchozích ministrů obrany nechci nijak výrazně hodnotit, nicméně je pro mě poměrně důležité jak jsou dosavadní ministři vnímáni vojáky a třeba k ministru Metnarovi mám poměrně dobrou odezvu. Co se povedlo - nastartovat modernizaci vybavení armády a udržovat dobrou pověst a spolehlivost našich armádních složek v mezinárodních závazcích v rámci NATO. Co se nedaří dlouhodobě je směřovat k naplňování závazků našeho státu směřovat do resortu obrany požadovaný podíl HDP.

  • V polovině roku byla ukončena spojenecká mise v Afghánistánu. Spolu s tím, že má dnes málokdo za pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti mohla operace podobného měřítka opakovat, se hovoří o potřebě akcentovat ty schopnosti našich ozbrojených sil, které jsou důležité a využitelné v Evropě. Ve zkratce budovat spíše teritoriální armádu než armádu expediční. Souhlasíte s takovým přístupem?

Preferuji budování teritoriální armády, protože naše ohrožení se už víceméně přiblížilo na dosah našich hranic resp. hranic EU. Nicméně podíl expedičních a speciálních jednotek musí zůstat zachován k plnění záchranných misí a závazků v rámci NATO.

  • Požadavky armády na vyzbrojování je třeba přizpůsobovat nejen měnící se mezinárodní situaci a aktuálnosti různých hrozeb, ale přirozeně i ekonomickým možnostem státu. Řada předpokladů a záměrů Koncepce výstavby AČR 2030 z roku 2019 nebyla a není naplňována. Zejména předpokládaná úroveň financování. Spolu s tím pak dochází ke změnám v prioritách: například má být dána přednost nákupu lehkých útočných vozidel pro výsadkový pluk před samohybnými minomety pro mechanizované brigády. Bude vás zajímat aktualizace KVAČR 2030, proč dochází k těmto změnám, a zda jsou koncepční a odpovídají skutečným potřebám armády?

Vyzbrojování musí být realizováno v souladu s prioritami a strategií dle KVAČR 2030, ale na druhou stranu si umím představit v odůvodněných případech upřednostnit jiný postup bude-li odůvodněný a potřebný s ohledem na vývoj aktuální situace, se kterou nemusel zpracovatel KVAČR před lety počítat.

  • Nejsledovanější zakázkou je již déle než dva roky tendr na pásová BVP, 210 vozidel za 52 miliard. Jde o ekonomicky i jinak nesmírně náročný projekt, který opakovaně naráží na problémy, kvůli kterým jsme zažili již mnohé odklady. Aktuálně je pozastaven, protože žádný z uchazečů nebyl ve své finální nabídce schopen vyhovět požadavkům AČR. Dlouho se hovoří také o potřebě parametry zakázky, vzniklé v roce 2017 v době optimistických očekávání, revidovat. Jednou z variant je úspora díky převedení části specializovaných vozidel na kolovou platformu. Jaké řešení pro tuto zakázku vnímáte jako vhodné?

Nákup BVP je klíčovou investicí pro zajištění účinné obrany státu. Nevím, jak byly nastaveny parametry tendru, a tedy proč nebyl nikdo z potenciálních uchazečů schopen podmínky splnit. Je potřeba tendr oživit a co nejdříve realizovat, a to v takové podobě, kdy nakoupíme opravdu moderní systémy, které snesou srovnání i za 20-30 let. Jestli bude část kolová nebo jen pásová musí říci vojáci a odborníci, nikoli politici. Nákup levnější v čase nebude, a tak nakoupit dnes méně BVP a postupně je dokupovat nemusí být levnější než nakoupit najednou a splácet. Proti tomu jde do plusu míra investic do našeho průmyslu, která s nákupem přijde, a také je potřeba vzít v potaz i okolnost, že část investice jsou náklady na servis, který se rozloží nákladově v čase. Asi to není odpověď, která by se dala vměstnat do pár řádek, a také je pravdou, že jsem čerstvým poslancem, který dosud neměl přístup k detailním informacím o tendru a že se tedy musím s podmínkami teprve seznámit.

  • Souhlasíte s budoucí ministryní obrany Janou Černochovou, že schopnosti tzv. brigádního úkolového uskupení těžkého typu se neopírají jen o BVP, ale že je třeba se začít zabývat také otázkou hlavních bitevních tanků?

BVP jsou účinnou zbraní, jejíž užitné vlastnosti se násobí v kombinaci s dalšími zbraňovými systémy, a tak nemám důvod si myslet, že kombinace třeba s tanky je chybnou cestou. Ale očekávám k tomu nějakou diskusi s odborníky v oboru, kteří odůvodní proč kombinovat BVP s těmi nebo jinými systémy. Tanky, pokud se jedná o moderní systémy, jsou BVP nahraditelné jen do určité míry, a také záleží na tom jaké BVP budou pořízeny a jak budou vyzbrojeny.

  • Tématem, které se skloňuje nejen v souvislosti s pandemií koronaviru, je strategická soběstačnost České republiky. V oblasti obrany jde pak o podporu českého obranného průmyslu a s tím také jeho exportních možností. Jaká řešení a jaké nástroje podpory v této oblasti považujete za optimální?

Standardní úkoly státu v podobě podpory vývozu, společných projektů s jinými výrobci, podpora výzkumu a vývoje nových technologií a při nákupech nové techniky podmínit její nákup realizací výroby a servisu na našem území.

  • Máte důvěru ve zkušenosti a odbornost budoucí ministryně obrany Jany Černochové?

Nemám důvod si myslet opak. Jsem si ale vědom toho, že ministr je především politik a nikoli armádní odborník. Úloha politika je jiná než úloha náčelníka armády.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace