Autor fotografie: fb profil poslance Petra Lišky|Popisek: Petr Liška, STAN
Po včerejší 29. schůzi výboru pro obranu jsme požádali jeho člena, poslance za hnutí STAN Petra Lišku, o rozhovor k probíraným tématům. „O vztazích mezi ministryní obrany a náčelníkem GŠ jsme mohli dosud jen číst v médiích, což nemůže být pro vyhodnocení reality jediný zdroj (...) s informacemi podanými na výboru pro obranu jsem spokojený,“ odpověděl na otázku, zda má otázku vztahů mezi ministryní obrany Černochovou a generálem Řehkou za uzavřenou. Zajímal nás také jeho pohled na akvizici BVP a podané námitky ze strany společnosti GDELS nebo otázka bezpilotních prostředků.
Prvním bodem programu 29. schůze výboru bylo vyjasnění vztahů mezi náčelníkem generálního štábu a ministryní obrany. Uspokojily vás podané informace a máte věc za uzavřenou?
O vztazích mezi ministryní obrany a náčelníkem GŠ jsme mohli dosud jen číst v médiích, což nemůže být pro vyhodnocení reality jediný zdroj. Proto jsem stál o jejich vyjádření. Samozřejmě lze očekávat, že se vrcholní manažeři mohou rozcházet ve svých názorech, ale musí dokázat ten nesoulad vyřešit. Z tohoto pohledu jsem s informacemi podanými na výboru pro obranu spokojený, protože bylo deklarováno, že ve strategických pohledech na vývoj armády a přístupu resortu se oba shodují a případné jiné názory na dílčí témata jsou schopní komunikovat a najít oboustranný kompromis.
Měl jste možnost seznámit se s písemnou informací o stavu zakázky BVP, kterou MO poskytlo výboru pro obranu? Jak situaci tohoto akvizičního projektu hodnotíte?
S písemnou zprávou o vývoji jednání k zakázce na pořízení BVP jsem měl možnost se seznámit. Myslím, že se vývoj této akvizice vyvíjí správným směrem.
V uplynulém týdnu se objevila informace, že společnost GDELS, účastník původního tendru na BVP, podala námitky proti podepsané smlouvě, a očekává se, že se obrátí také na ÚOHS. Vnímáte to jako riziko pro celý projekt?
O informaci, že společnost GDELS, má v plánu podat námitky a obrátit se na ÚOHS, jsem informován z médií. Věřím, že MO ČR má k dalšímu postupu tohoto tendru dostatek silných právních argumentů, které rizika eliminují. V každém případě je žádoucí u jakýchkoli tendrů, natož těch strategických, postupovat vždy tak, aby nevznikaly žádné zbytečné pochybnosti a spekulace.
Paní ministryně uvedla, že napříště se bude MO snažit pořizovat techniku nikoli v počtu nezbytně nutném, ale také s ohledem na potřebu disponovat rezervami. Souhlasíte s tímto přístupem?
S pořizováním rezerv souhlasím, pokud nelze zajistit průběžný kompletní servis pořízené techniky v případě ztrát a poškození. Samozřejmě v době míru a bezpečí je možné uvažovat úsporněji a tyto rezervy netvořit. Nyní jsme ale v období, kdy se rizika konfliktu navyšují a rychlost doplňování či obnovy případně poškozené techniky, může být klíčová pro zajištění schopnosti zajistit naší účinnou obranu. Naštěstí jsme součástí NATO a tak se i tato otázka může řešit rozložením rizik mezi jednotlivé členy aliance, na základě strategických dohod a plánů.
Na uzavřeném jednání byla diskutována informace o pořízení bezpilotních prostředků, kde byl nedávno významně změněn přístup armády, která předřazuje s odkazem na zkušenosti z Ukrajiny taktickým prostředkům pořízení většího množství menších dronů. Dozvěděli jste se, v jakém časovém horizontu se k projektu pořízení taktických dronů chce armáda vrátit a zda zůstane u původního rozhodnutí zavést do výzbroje typ Heron 1?
Postup a odůvodnění změny v pořizování bezpilotních prostředků pro AČR byl jedním z projednávaných bodů jednání výboru pro obranu a dozvěděli jsme se vše potřebné. Informace byly podávány v režimovém omezení, proto nemohu více upřesnit.