Poslanec Růžička: na pásových BVP můžeme ušetřit 10 miliard. Stačí část převést na kolovou platformu

Česká televize si k summitu Severoatlantické aliance přizvala do studia dva členy sněmovního Výboru pro obranu, Pavla Růžičku (ANO) a Pavla Žáčka (ODS). Oba se podle očekávání a oproti třetímu účastníkovi diskuse, komunistovi Luzarovi, shodli na významu NATO pro Českou republiku a na potřebě rozvíjet schopnosti v rámci kolektivní obrany. Za hlavní hrozby označili agresivitu Ruské federace a Čínské lidové republiky, i nejistou situaci v době post-covidové. Ocenili podporu členských států NATO vůči ČR v kauze Vrbětice, a došlo i na diskusi o obranném rozpočtu, který má podle plánů vlády v následujících letech růst výrazně pomaleji, než bylo původně oznámeno. Pavel Růžička nabídl způsob, jakým lze ušetřit až deset miliard korun.

Podle poslance Růžičky je NATO dnes ve velice dobré kondici. Podle jeho názoru za posledních deset let je i na příkladu Armády České republiky vidět obrovský kus odvedené práce a prohloubených zkušeností ze zahraničních misí. V tomto ohledu jsme podle jeho názoru minimálně rovnocenným partnerem okolním státům Aliance. A existují oblasti, v nichž naši vojáci excelují. Pavel Žáček označil za klíčové sdělení amerického prezidenta Bidena o tom, že NATO je mimořádně důležité a že článek 5  o kolektivní bezpečnosti je nedotknutelný. Aliance je podle jeho slov schopná reagovat na všechny výzvy dnešního světa. Musí být schopné se jasně vymezit vůči agresi Ruské federace, a mnohem více než v minulosti musí vnímat vývoj situace v Čínské lidové republice.

Vyjádření členů NATO ve věci podpory České republiky návazně na kauzu ve Vrběticích považuje Pavel Růžička za silné a vítá ho. A silný český postoj v tomto případě připisuje právě možnosti spolehnout se na své spojence v Alianci. Podle poslance Žáčka téma útoku ve Vrběticích rezonuje v rámci NATO mnohem silněji než v EU, což přisuzuje dobré práci našeho velvyslance při NATO Jakuba Landovského.

Tématem rozhovoru bylo také financování obrany. Česká republika informovala své spojence o tom, že v dříve oznámeném termínu, do roku 2024, nesplní závazek dosáhnout v této oblasti výdajů ve výši 2 % HDP. Podle poslance Růžičky je to důsledek nečekané pandemické situace a obrovského nárůstu státních výdajů. Na námitku, že covid zasáhl všechny členské státy, a dvě třetiny z nich závazek nezpochybňují, poslanec odpověděl, že od roku 2014 proběhl 100% nárůst rozpočtu Ministerstva obrany, a z hlediska tempa růstu obranného rozpočtu zaujímá Česká republika sedmou příčku mezi státy NATO. Že má obrana v následujících dvou letech podle záměru vlády přijít o až 10 miliard korun vnímá jako důsledek potřeby vyvážit priority rozpočtu.

V oblasti obrany nabízí Pavel Růžička rovnou i řešení, kde prostředky ušetřit, aniž by to schopnosti armády zásadně omezilo: redukci zakázky na pásová BVP: "Změním koncepci BVP, nechám 130 pásů, zbytek dám na kolovou platformu, a ušetřím 10 miliard." Armáda si s tím nepochybně podle jeho slov dokáže poradit. Reagoval tím na fakt, že v penzu 210 vozidel je celkem sedm variant, z nichž pásový podvozek nezpochybnitelně musí v rámci těžké brigády mít bojové vozidlo a vozidla určená pro jejich přímou podporu či velení. Další varianty (zejména průzkumné, ženijní a zdravotnické) však mohou velmi dobře fungovat i na kolovém podvozku.

Podle Pavla Žáčka je třeba obranné výdaje na úroveň 2 % HDP zvýšit. Svět po covidové krizi nebude bezpečnější, zopakoval hrozbu agrese Ruské federace a další, a je třeba se k tomu podle jeho slov postavit čelem.

V obecné rovině jde o ukázku problému, který s sebou paušální požadavek na 2% výdaje na obranu nese. Je to ukazatel, který má zajistit ozbrojeným silám kýžený stabilní finanční rámec, ve kterém mohou plánovat rozvoj svých schopností, jejichž cílem je odstrašení nebo v horším případě potřební případného nepřítele. Neméně zásadní než míra výdajů je ovšem efektivita jejich vynaložení. Pokud skutečně lze ušetřit 10 miliard korun na projektu pásových BVP, je třeba o tom vést vážnou diskusi. Na druhou stranu je zřejmé, že přes zmíněný nárůst obranného rozpočtu je armáda stále v hlubokém dlouhodobém vnitřním deficitu, a prostředky uvolněné díky přenastavení akvizice pásových BVP může a umí efektivně vynaložit v řadě jiných oblastí.