Poslanec Růžička: nákup BVP bude řešit až nová vláda - nesvazujme jí ruce, hrozí další zdržení

O problémech největšího zbrojního tendru v samostatné historii České republiky se diskutuje roky. Odklady, zdržení, změny v zadání, nejasnosti. Akvizice doklopýtala do cílové rovinky v době doznívající pandemie a jen pár měsíců před sněmovními volbami. Ministerstvo obrany v procesu sveřepě pokračuje, ale z jeho vlastního harmonogramu jednoznačně vyplývá, že letos smlouva podepsaná nebude, i kdyby byl vítězný uchazeč skutečně vybrán. Mezi kritiky průběhu tendru patří také vládní poslanec Pavel Růžička (ANO), mj. člen Výboru pro obranu. Položili jsme mu několik otázek na toto téma.

• Věříte, že tato vláda dotáhne nákup pásových BVP do letošních sněmovních voleb?

To mám za dnes už prakticky vyloučené. Celou dobu od vyhlášení tendru na jaře 2019 bylo na všechno zdánlivě dost času, ale problémy se vršily a lhůty se sčítaly. Těch odkladů jsme viděli poměrně dost. Důvody byly vždy po ruce, a jednotlivě mohly znít přesvědčivě nebo přijatelně, ale výsledný součet je vůči armádě velice nefér. Naposledy vysvětlovalo ministerstvo obrany zdržení chybějícími prostředky v rozpočtu, které byly vráceny po mnoha urgencích až nedávno. A samozřejmě COVID-19. Zatímco velké firmy jedou i v pandemii na plný výkon, pro nás byl problém uspořádat zkoušky tří vozidel.

Na březnovém výboru jsme odmítli ministerský harmonogram finalizace celého projektu jako nereálný. A to jsme si tehdy někteří představovali, že výzva k podání finálních nabídek je na spadnutí. Že bude odeslána uchazečům ještě v březnu, nejpozději v dubnu. Máme pomalu polovinu května a teprve včera vláda přijala informaci o změnách v projektu a výzvy mají být odeslány v řádu dnů. Toto zdržení nemá s COVIDem nic společného.

• Na výboru jste se opřel do státního podniku VOP CZ, který má hrát v zakázce klíčovou roli. Nevěříte mu. Proč?

VOP CZ je ministerstvem obrany řízený státní podnik, který se dlouhodobě zabývá převážně nevojenskými zakázkami. Kromě toho podle mých informací nepříliš úspěšně a míra reklamací ze strany nespokojených zákazníků je poměrně značná. Dovedu pochopit, že ministerstvo obrany chce mít strategický státní podnik, nad nímž bude mít plnou kontrolu, a který bude řešit strategické zakázky. Takové podniky mají i jiné státy. Problém je, že takový podnik tady dávno ale neexistuje a VOP CZ dávno není, čím kdysi býval. Odešli z něj kvalifikovaní a zkušení pracovníci. Je v hluboké ztrátě. Jeho vybavení, jak jsme viděli, je na úrovni 80. let. Ve srovnání s moderními fabrikami, jaké jsme viděli třeba v Kopřivnici, jej nelze v žádném ohledu srovnat.

A tento podnik se má z vůle MO starat o nejmodernější a technologiemi našlapaná bojová vozidla. Mám podezření, že tímto krokem ministerstvo jen zajišťuje přežití svého podniku. Projekt nákupu a především údržby 210 BVP ale podle mého dalece přesahuje možnosti VOP CZ, a armádě to přinese nejistotu a problémy, jaké jsme viděli v minulosti s Pandury například. Jedna věc je, že má stát nad podnikem kontrolu. Jiná věc je, jak je podnik motivován odvádět špičkové výkony. U VOP CZ o tom nejsem přesvědčen, a považuji podmínku jeho vysokého zapojení do tendru za koncepční chybu.

• S požadavkem vytvořit státní či polostátní podnik, který by BVP přímo vyráběl, přišel z kraje roku také ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Vláda jej nepodpořila a tendr běží tak, jak je nastaven. Jak se to podle vás bude dál vyvíjet?

Jak jsem řekl, do řádného termínu voleb v říjnu letošního roku nebude akvizice dokončena a smlouva podepsána. Nastanou protiběžné tlaky. Z jedné strany se krátí termín, který pro přezbrojení tzv. těžké brigády máme. Závazek vůči NATO postavit ji k 1. lednu 2026 platí, a nikdo z nás by určitě neviděl rád, abychom se museli omlouvat či vymlouvat na mezinárodní úrovni. Stačí, že se vymlouváme doma. Na druhou stranu tady budou objektivní ekonomické dopady pandemie. Schodek rozpočtu, pomalu se rozbíhající ekonomika.

Považuji za obecně správné, že MO již loni upravilo harmonogram dodávek a financování. Rozložení plateb na delší dobu je potřeba. Ale dnes jsme jako Česká republika v ještě horší situaci než loni na jaře, a podle mého názoru bude třeba tento obrovský projekt změnit mnohem radikálnějším způsobem. Armáda to neuslyší ráda a já jí plně rozumím. Nikdo obeznámený s jejím stavem a potřebami nezpochybňuje, že stará BVP je nutné nahradit. A byl bych moc rád, kdyby to MO dokázalo stihnout v původních termínech. Ale bohužel nestihlo. Nová vláda bude postavena do situace, kdy buď bude pokračovat v celém zdlouhavém procesu a přijme všechny dosavadní kroky za své. A je mj. třeba počítat s rizikem, že se neúspěšní uchazeči budou odvolávat. Anebo přijde s vlastním řešením.

Osobně si myslím, že nová vláda bude muset znovu zvážit všechny parametry zakázky. Od počtu vozidel, přes náklady, po samotnou formu nákupu. A z tohoto důvodu si současně myslím, že by naše dnešní ministerstvo obrany nemělo podnikat kroky, které novému ministrovi svážou ruce. Ne proto, že bych si myslel, že nový ministr bude lepší. Ale proto, že jeho případná a mnou očekávaná neochota navázat na současný tendr ohrozí přezbrojení dalším odkladem. Letos to ministerstvo obrany již nestihne, to mám za jisté. Pojďme tedy nové vládě vytvořit co nejférovější podmínky, aby se s problémem, který současné ministerstvo nedokázalo od jara 2019 vyřešit, popasovala co nejrychleji a efektivně.