Popisek: Pavel Růžička
Poslanec Pavel Růžička poskytl Security magazínu rozhovor na několik aktuálních témat. Kromě vyhodnocení závěrů NKÚ zanalyzoval i modernizaci tanků T-72 či modernizaci těžké obrněné brigády.
- Pane poslanče, příští týden proběhne jednání Výboru pro obranu, kde se mimo jiné budou projednávat kontrolní závěry NKÚ. Vy jste zpravodajem tohoto bodu. Moje první otázka míří na servis vojenské techniky. NKÚ to v některých bodech kritizuje. Je všechno nastavené správně?
Je potřeba si uvědomit, že s nákupem vojenské techniky výdaje nekončí. Je to jako s osobním autem, když provádíte pravidelný servis a kontroly, jsou to sice výdaje, ale v důsledku se to jednoznačně vyplatí. V minulosti se moc nemyslelo na to, že pravidelný servis je základ správného fungování techniky. Za mě je teďka prioritou dotažení smlouvy na servis Pandurů. Je to naše nejmodernější pozemní technika a musíme se o ní starat, aby měla co nejdelší životnost.Problém ale vidím i jinde. Na Univerzitě obrany není adekvátní obor, který by dostatečně školil inženýrské postupy. Absolventi jsou tak sice fyzicky zdatní, ale neumí metodicky vést své podřízené, aby uměli například vyčistit kanón, provést běžnou údržbu a hlavně opravu. Je třeba se zamyslet, jak toto řešit.
- NKÚ si posvítilo i na modernizaci sovětských tanků T-72. Upozorňuje na to, že velká část je jich neprovozuschopná, jsou nedostupné náhradní díly, což komplikuje opravy. Jak vnímáte tyto závěry?
Tanky T-72 jsou dědictvím 90. let, kdy se vyvinula drahá modernizace, která se pak aplikovala jen tři desítky kusů. Jsou to v podstatě unikáty, kde s nedostatkem náhradních dílů bohužel nic neuděláme. Nicméně na těchto starých tancích určitě nestojí budoucnost české armády. Souhlasím tady s generálem Opatou, že modernizovat desítky let starou techniku není cesta, kterou máme jít. Primární je nákup tanků nových.
- Otevřme další téma. Hodně se dneska hovoří o podílu českého průmyslu na zbrojních zakázkách jako šanci, jak povzbudit domácí ekonomiku. Jaký na to máte názor?
Podíl českého průmyslu je a musí být základní požadavek ministerstva při zadávání zakázek. Armádní nákupy musí dát lidem práci. Musíme být nejpřísnější v tom, aby to firmy za žádnou cenu neobcházeli a maximum výroby se přeneslo do ČR. Je to i strategicky důležité, v případě konfliktů musíme být vojenský co nejvíce soběstační. Pokud hovoříme o konkrétních projektech, tak třeba u BVP bych si dokázal představit větší podíl, než nynějších 40 procent, čím víc tím lépe. Pokud jde třeba o předchozí otázku modernizace T-72, ta musí také probíhat u nás. Žádné přeprodávání do zahraničí.
- Ministerstvo oznámilo, že chce koupit nová děla Ceasar z Francie. Má to být součást modernizace těžké brigády. Je zrovna toto tou správnou prioritou?
Jednoznačnou prioritou je modernizace těžké obrněné brigády. To musí mít přednost před ostatními armádními projekty. Zavázali jsme se vůči NATO, že do roku 2026 budeme mít komplet přezbrojeno a z tohoto plánu nesmíme ustupovat. Znamená to do roku 2026 mít náhradu na staré BVP-2, nakoupit nové tanky a samozřejmě také dělostřelectvo. Tím na desítky let vyřešíme naši celou těžkou pozemní techniku.