Poslanec Růžička: Z vojenského hlediska v případě Ruska o taktice hovořit nelze. Zelenskyj je ale ve velmi obtížné pozici

Poslanec Růžička: Z vojenského hlediska v případě Ruska o taktice hovořit nelze. Zelenskyj je ale ve velmi obtížné pozici
Autor: foto: redakce|Popisek: Pavel Růžička (ANO)
31 / 03 / 2022, 14:00

Místopředsedy Výboru pro obranu a veterána několika misí AČR Pavla Růžičky (ANO) jsme se zeptali na jeho hodnocení současné válečné situace na Ukrajině. "Činnosti, které tam ruská armáda vytváří, snad ani vojensky popsat nelze," odpověděl s hořkým úsměvem s tím, že ale potenciál vést konflikt ještě dlouhou dobu Rusko zřejmě má, a řešení musí přinést diplomacie za jednacím stolem. S nepochopením sleduje politiku Německa nebo Maďarska a očekával by od nich výraznější zapojení a pomoc bojující Ukrajině.

  • Během 8. schůze Výboru pro obranu jste se zabývali válkou na Ukrajině, přítomen byl kromě náčelníka Generálního štábu generála Opaty také ředitel Vojenského zpravodajství. Jak hodnotíte aktuální vývoj konfliktu a možná východiska?

Projednávání tohoto bodu bylo uzavřené, takže samozřejmě nemohu v tomto ohledu sdělovat žádné podrobnosti. Ale mohu říci, že jak sleduji vývoj konfliktu, situace se vyvíjí přesně v souladu s tím, jak nás o ní Vojenské zpravodajství informuje průběžně a dlouhodobě. Z vojenského hlediska se v případě Ruska asi nedá vůbec hovořit o nějaké taktice. Činnosti, které tam ruská armáda vytváří, snad ani vojensky popsat nelze. Vypadá to nicméně tak, že Rusko má potenciál vést válku formou obléhání měst dlouhodobě, a to do doby, než se vyjednávacím týmům podaří nalézt oboustranně přijatelné diplomatické řešení. Zatím ovšem není zcela jasné, co by případná dohoda měla obsahovat.

  • Právě dnes (úterý, 29. března) probíhá další kolo mírových jednání v Turecku. V nedávném rozhovoru pro ruská média, který ruský cenzurní úřad nechtěl povolit k publikaci, ukrajinský prezident Zelenskyj připustil, že by byl ochoten s Ruskem jednat o budoucnosti Donbasu, Krymu a o ukrajinské neutralitě. Myslíte, že je v pozici, aby Rusům nabízel kompromis? Neoslabí se tím při vyjednávání?

Já si myslím, že pan prezident Zelenskyj má velmi obtížnou pozici. Zdá se mi věcně zřejmě nevyhnutelné a logické s podobnou nabídkou přijít, a to především s ohledem na zabránění dalších ztrát na životech. Ale současně je jisté, že takový postoj by v rámci Ukrajiny velmi obtížně obhajoval. Nálada na Ukrajině zřejmě takovým řešením není nakloněna, a jsou tam přirozeně i řekněme nacionalistické síly, a ne snad přímo extrémní, na jejichž postoj musí brát ohled. Prezident Zelenskyj to má vnitropoliticky velmi těžké.

  • Jak dnes vnímáte postoj západních zemí a především Německa ve vztahu k válce na Ukrajině?

Postoje Německa v této věci ve mně dlouhodobě vzbuzují určitý údiv. Německo, a to není nic nového, je závislé na importu ruského plynu, a jeho reakce jsou zřejmě především z tohoto důvodu pro mě málo čitelné a nepříliš důvěryhodné. A je tu třeba vidět určitý rozpor mezi reakcí spolkové vlády v Berlíně a celkových nálad obyvatelstva, které většinově stojí mnohem jednoznačněji na ukrajinské straně. Ale také třeba německého obranného průmyslu - Ukrajina se umí obracet na německé společnosti, které obratem její obranu podporují nad rámec německé oficiální, státní pomoci.

  • A podobně bych se mohl zeptat, jak vnímáte politiku Maďarska vůči Ukrajině? Maďarsko vyjádřilo připravenost vetovat případný zákaz dovozu ruských surovin do EU, zřízení bezletové zóny nebo vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Podobně jako v případě Německa. Já v Maďarsku nedávno byl na jednání V4 v Debrecínu, jednali jsme o české pomoci při ochraně vnější hranice EU a vyslání českých policistů, a Maďaři za to byli velmi vděční. Ale v souvislosti s válkou mi Maďarský postoj také nepřipadá zcela čitelný. Chápu, že Maďarsko hájí maďarské zájmy, jak prohlásil nedávno Obrán, tomu rozumím, ale Maďarsko je členem Severoatlantické aliance a EU, a očekával bych tedy určitou sounáležitost. A snad zřetelněji než v případě Německa, protože Maďarsko jako bývalá země východního bloku má podobnou zkušenost a historickou paměť, jako my, jako Slovensko, Polsko nebo Pobaltí. Na jednu stranu Maďarsko jako člen NATO požívá výhod, které poskytuje kolektivní obrana, a na druhou stranu je velmi zadobře s ruským agresorem.

  • Americký prezident Joe Biden v nedávném projevu ve Varšavě označil Putina za řezníka. Proti tomu se pak vymezil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého podobné emotivní výroky spíše ztěžují diplomatické řešení situace. Na čí stranu byste se v tomto postavil?

Asi bych se nepostavil na ničí stranu. Já tedy nejsem diplomat, diplomacii neumím. Co jsem se však ve svém životě naučil, je, že veškeré konflikty je třeba řešit s chladnou hlavou. A to bych doporučil všem zúčastněným stranám.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace