Poslanec Vích: Potřebujeme budovat armádu pro obranu vlastního území a k tomu moderní tanky. Lehká útočná vozidla nás nezachrání

Poslanec Vích: Potřebujeme budovat armádu pro obranu vlastního území a k tomu moderní tanky. Lehká útočná vozidla nás nezachrání
Autor: fb poslance Radovana Vícha|Popisek: Poslanec Radovan Vích (SPD)
14 / 12 / 2021, 14:00

Dalším z poslanců sněmovního Výboru pro obranu, kteří reagovali na naše otázky, je místopředseda výboru z minulého volebního období Radovan Vích (SPD). „Je potřeba zásadně předělat všechny strategické bezpečnostní dokumenty, protože bezpečnostní hrozby a rizika se v čase změnila,“ říká, s tím, že současný KVAČR 2030 odpovídá spíše potřebám expediční armády. Řešení problému pásových BVP vidí v modernizaci stávajících vozidel a souhlasí, že je třeba se začít zabývat otázkou pořízení moderních tanků.

  • Čemu se plánujete v následujícím období ze své perspektivy při práci ve Výboru pro obranu věnovat především, jaké jsou/budou Vaše priority?

Při ustavování vedení Sněmovny, výborů a komisí byl koalicí určen počet členů ve Výboru pro obranu na 16 a SPD zde tedy má pouhého jednoho poslance. Politické dohody o poměrném zastoupení ze strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP09) a Pirátů a STAN nebyly dodrženy a SPD nyní nemá ani pozici místopředsedy výboru, což v minulém volebním období bylo. Hnutí SPD tedy nemá svého poslance nejen ve vedení Výboru pro obranu, ale ani ve vedení např. Podvýboru pro akvizice. Navíc Poslanecká sněmovna schválila mou osobu jako předsedu Kontrolního výboru, kde se budou mj. projednávat kontrolní závěry NKÚ a plnění nápravných opatření na základě kontrolních zjištění NKÚ u všech ministerstev včetně ministerstva obrany. Tam tedy budou mé priority.

  • Jak jste vnímal uplynulá funkční období vlády z hlediska obranné problematiky a jak byste hodnotil práci odvedenou pod vedením ministrů Stropnického, Šlechtové a Metnara? Co se podařilo, co se podle Vašeho názoru nepodařilo?

Působení jmenovaných ministrů za ANO vnímám s velkými rozpaky. Bylo spojováno s nadějí, že se konečně začne průběžně armáda modernizovat, ale v konečném důsledku to bylo pouze neustálé zpochybňování jednotlivých strategických a významných projektů, jejich odsouvání v čase a předávání v mašličkách svým nástupcům, aby se následně zjistilo, že není připraveno nic. Armáda v tomto důsledku technicky a technologicky neustále stárne a stává se až na výjimky nebojeschopnou. Nákupy bez výběrového řízení jsou předražené. Za všechny jmenuji alespoň výběhové vrtulníky z USA a francouzská děla NATO. Pásová bojová vozidla pěchoty se také zatím nenakoupila. A vozidla pro chemiky, radary MADR, vozidla Titus a Toyoty Hilux nás nezachrání.

  • V polovině roku byla ukončena spojenecká mise v Afghánistánu. Spolu s tím, že má dnes málokdo za pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti mohla operace podobného měřítka opakovat, se hovoří o potřebě akcentovat ty schopnosti našich ozbrojených sil, které jsou důležité a využitelné v Evropě. Ve zkratce budovat spíše teritoriální armádu než armádu expediční. Souhlasíte s takovým přístupem?

Spojenecká mise v Afghánistánu skončila po dvaceti letech „vyvážení demokracie“ debaklem a nekoordinovaným úprkem, který se nyní označuje za „dílčí úspěch“. Strategie západu v přístupu řešení situace v Afghánistánu byla dlouhodobě špatná, a proto zde taktika v oblasti působení vojáků nemohla být ani úspěšná. Je potřeba budovat armádu pro obranu území vlastního státu, a nikoliv společnou evropskou armádu. K tomu by měly směřovat i nákupy výzbroje a techniky pro naše vojáky.

  • Požadavky armády na vyzbrojování je třeba přizpůsobovat nejen měnící se mezinárodní situaci a aktuálnosti různých hrozeb, ale přirozeně i ekonomickým možnostem státu. Řada předpokladů a záměrů Koncepce výstavby AČR 2030 z roku 2019 nebyla a není naplňována. Zejména předpokládaná úroveň financování. Spolu s tím pak dochází ke změnám v prioritách: například má být dána přednost nákupu lehkých útočných vozidel pro výsadkový pluk před samohybnými minomety pro mechanizované brigády. Bude vás zajímat aktualizace KVAČR 2030, proč dochází k těmto změnám, a zda jsou koncepční a odpovídají skutečným potřebám armády?

V první řadě je potřeba zásadně předělat všechny strategické bezpečnostní dokumenty, protože bezpečnostní hrozby a rizika se v čase změnila. Za všechny jmenujme migraci, terorismus, situaci na Ukrajině atp. Takže zejména bezpečnostní a obranná strategie ČR se musí změnit a samozřejmě je potřeba nově definovat i úkoly pro armádu. Následně aktualizovat a upravit Plán obrany ČR, a nakonec i KVAČR 2030. To ale tvrdím již dlouho. Lehká útočná vozidla a výsadkový pluk nás nezachrání, stejně jako další dopravní letoun CASA. Současný KVAČR 2030 dlouhodobě odpovídá výstavbě sil určených pro zahraniční operace. Neodpovídá ale plnění úkolů pro obranu České republiky ani rozvojem schopností armády tyto úkoly plnit. Nově nastupující vládní garnitura již avizovala akcent na prohlubování transatlantických vazeb v rámci NATO a EU. To ale neodpovídá skutečným potřebám armády. Navíc chybí a budou čím dále více chybět zdroje – lidské, finanční a materiální. Je to nekoncepčnost.

  • Nejsledovanější zakázkou je již déle než dva roky tendr na pásová BVP, 210 vozidel za 52 miliard. Jde o ekonomicky i jinak nesmírně náročný projekt, který opakovaně naráží na problémy, kvůli kterým jsme zažili již mnohé odklady. Aktuálně je pozastaven, protože žádný z uchazečů nebyl ve své finální nabídce schopen vyhovět požadavkům AČR. Dlouho se hovoří také o potřebě parametry zakázky, vzniklé v roce 2017 v době optimistických očekávání, revidovat. Jednou z variant je úspora díky převedení části specializovaných vozidel na kolovou platformu. Jaké řešení pro tuto zakázku vnímáte jako vhodné?

Kolová platforma pro případný boj v naší kotlině navíc s velkými vodními toky to nezachrání. Potřebujeme pásová bojová vozidla se schopnostmi tyto vodní toky v podstatě kdekoliv překonávat. Jako řešení se nabízí modernizace stávajících 180 kusů BVP. Touto cestou se rozhodlo jít třeba Slovensko a Polsko. Jednak by se dala práce našim podnikům, a to by v době pocovidové bylo rozhodně lepší, než dát 52 miliard korun za nová BVP,a to nejspíše do Německa. O výhodách stávajících BVP se také moc nehovoří. Jednoduchost, technická odolnost, průchodnost těžkým terénem, a díky nízké hmotnosti i možnost plavby. Je ale potřeba vyřešit pancéřování a proti minovou ochranu, Pro případná nová 50tunová BVP je v první řadě potřeba vybudovat silniční infrastrukturu, aby mohla jezdit díky své hmotnosti přes všechny mosty, kterých je jenom ve středních Čechách více než 1200.

  • Problém nevyhovujících finálních nabídek lze řešit například výzvou uchazečům, aby své nabídky doplnili. Mají však podle Vašeho názoru úředníci MO vyčkat příchodu nového ministra a nečinit nějaké další nevratné či zbytečné kroky?

Jsem přesvědčen, že transparentní výběrové řízení by mělo být z více uchazečů než ze tří. Ale jak jsem již zmínil. Stávající BVP jsou za oficiální hranicí životnosti od roku 2015. Čelíme astronomickým schodkům státních rozpočtů, masivním nárustům cen energií, surovin, oceli, rostoucí inflaci a kovidové krizi. Je potřeba šetřit. Některé projekty je proto potřeba přehodnotit, některé posunout v čase a některé zcela opustit. Nový ministr obrany by tohle vše měl vzít v úvahu a rozhodnout. Podle mě je v současné době nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější cestou provézt již výše zmíněnou modernizaci stávajících BVP.

  • Souhlasíte s budoucí ministryní obrany Janou Černochovou, že schopnosti tzv. brigádního úkolového uskupení těžkého typu se neopírají jen o BVP, ale že je třeba se začít zabývat také otázkou hlavních bitevních tanků?

Ano, s tím lze souhlasit. Neřekl bych hlavních bitevních tanků, ale modernizovaných anebo moderních tanků, které jsou schopny plnit úkoly při obraně našeho státu v rámci bojové sestavy mechanizovaných brigád.

  • Tématem, které se skloňuje nejen v souvislosti s pandemií koronaviru, je strategická soběstačnost České republiky. V oblasti obrany jde pak o podporu českého obranného průmyslu a s tím také jeho exportních možností. Jaká řešení a jaké nástroje podpory v této oblasti považujete za optimální?

Koronavirová krize jasně ukázala, že potravinová soběstačnost a energetická bezpečnost jsou pro Českou republiku nezbytné. Je také potřeba aktualizovat jednotlivé krizové plány, včetně Pandemického plánu. Navíc chybí také dostatečné zásoby zdravotnického materiálu, kovů a PHM ve Správě státních hmotných rezerv. O podpoře našeho obranného průmyslu se dlouhodobě více hovoří, než se ve skutečnosti koná. Všechny uzavřené strategické a významné projekty uzavírané ze strany MO by proto měly být podmíněny zapojením domácího zbrojního průmyslu po celou dobu životního cyklu ve výši minimálně 40 %.

  • Máte důvěru ve zkušenosti a odbornost budoucí ministryně obrany Jany Černochové?

Nechci hodnotit odbornost budoucí ministryně obrany Jany Černochové, navíc když ještě ani jmenovaná ministryní není. Je poslankyní a starostkou MČ Praha 2. Na ministerstvu obrany nikdy nepracovala a v armádě nikdy nesloužila. Posty ministra obrany nejsou ale pro vlády za posledních třicet let prioritou. Není to již 200tisícová armáda, která měla schopnosti se rozvinout na trojnásobné počty a k tomu měla dostatek financí, osob, výzbroje, techniky a materiálu. Dnes je to pouhých 20 tisíc vojáků, přičemž dvě třetiny jsou určeny pro vlastní podporu a zabezpečení. Jen pro srovnání, třeba mladoboleslavská škodovka má 35 tisíc zaměstnanců. Pokud mohli být ministři obrany v minulosti doktoři, příležitostní zpěváci a herci, tak je evidentní, že zřejmě ani této vládě na odbornosti nezáleží a ministerstvo se přidělí v rámci koalice tomu, kdo si o něho řekne anebokdo se na to cítí stát se ministrem. 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace