Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Poslanec Radovan Vích (SPD)
Security Magazín po dnešní velmi krátké schůzi sněmovního Výboru pro obranu oslovil poslance Radovana Vícha (SPD), který v minulém období zastával funkci místopředsedy výboru, a položil mu několik otázek týkajících se aktuální situace v rusko-ukrajinském konfliktu. Důvody zhoršené situace spatřuje ve vnitřní politice Ukrajiny, obává se, že pokud Česká republika Ukrajinu podpoří vývozem zbraní či munice, mohlo by to vést k další eskalaci, a radí inspirovat se opatrným přístupem Německa, za jehož politikou vnímá především zájem o spuštění plynovodu Nord Stream 2 a obecně obavy o dodávky plynu z Ruska.
video: youtube
- Kde spatřujete kořeny současné eskalace situace na Ukrajině, na rusko-ukrajinské hranici?
Já si myslím, že ten důvod je jasný. Jde v podstatě o odpoutání vnitrostátní politické krize, kdy většina občanů Ukrajiny cítí, že země je zmítána oligarchy a korupčníky, a současný prezident chce odpoutat pozornost tím, že se snaží nějakým způsobem eskalovat napětí mezi Ruskem a zbytkem světa. Základní příčiny problému, který zde v současné době je, vidím právě v tom.
- Aktuálně zaznělo v médiích, ústy ministryně obrany Jany Černochové, že je Česká republika připravena Ukrajinu podpořit exportem zbraní nebo munice, pokud Ukrajina požádá a řekne přesně, co chce; paní ministryně to chce koordinovat se státy V4, jak byste takový přístup hodnotil?
Jsem přesvědčen o tom, že by to vedlo pouze k další eskalaci napětí. My samozřejmě podporujeme náš domácí zbrojní průmysl. A samozřejmě jsme i pro spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, to je bez debat. Na druhou stranu bychom měli vyvážet zbraně pro potřebu domácího zbrojního průmyslu a nikoli do nestabilních zemí. A já jsem přesvědčen o tom, že kdybychom tam dováželi zbraně, mohlo by to vést k další eskalaci napětí.
- Mezi evropskými státy sledujeme možná trochu odlišný přístup k té probíhající krizi. Zejména mám na mysli přístup Velké Británie, která již na Ukrajinu zbraně vyváží, a přístup Německa, které je možná opatrné. Jak hodnotíte tento rozpor?
Já si myslím, že v tomto případě bychom si měli brát z Německa příklad. Zrovna včera proběhlo jednání na nejvyšší úrovni mezi Německem a Ukrajinou. Víme, že Německo vždy bylo opatrné ve vztahu k Rusku a k Ukrajině. Bavíme se o tom, že jsou zde i stigmata jako důsledek rozpoutání druhé světové války. To je jedna věc. A z druhé strany jde o pragmatismus, protože se jedná v podstatě i o Nord Stream 2, který měl být už dávno spuštěn a v současné době tomu tak není. Němci si uvědomují, že mohou mít energetické problémy v dodávkách plynu pro Německo. Myslím, že podobným způsobem bychom měli postupovat i my.
Kromě vnitropolitické situace Ukrajiny označil Radovan Vích za příčinu konfliktu také přibližování NATO k hranicícm Ruska a uvedl: "Kroky Ruska ve formě přesunů vojsk podél hranic s Ukrajinou na vlastním území jsou proto také do jisté míry oprávněné, navíc řada Rusů žijících na Ukrajině by také byla raději součástí Ruska. Zastávám také názor, že NATO nesmí působit na Ukrajině a tím dále stupňovat napětí v oblasti. Je potřeba i nadále vést dialog s Ruskem na různých úrovních, jako třeba Německo, a spolupracovat na zmírnění napětí, a to i s ohledem na zajištění dodávky energií a nerostných surovin pro ČR. Ukrajina by si o své budoucnosti měla rozhodnout sama bez vnějších vlivů. Tento případný válečný konflikt může být vleklý a Česká republika by se prostřednictvím NATO neměla do tohoto aktu nechat zatáhnout."