Potopit letadlovou loď? Brnkačka II.

Potopit letadlovou loď? Brnkačka II.

Úvaha sepsaná před týdnem vzbudila určitou pozornost. Jak by také ne, jde o atraktivní téma. Potápění amerických letadlových lodí. V reakcích se objevují odkazy na úspěchy ponorek, které při cvičeních letadlové lodě i část jejich doprovodu "potopily", aniž by byly detekovány či napadeny. Současně vyšel "jako na objednávku" na businessinsider.com článek o tom, že U.S. Navy přiznává neúspěch projektu zbraně pro ochranu letadlových lodí proti starodávné hrozbě - torpédům. Projekt v hodnotě 760 milionů dolarů. Předem opakujeme: nikdo soudný netvrdí, že letadlovou loď nejde zničit nebo vyřadit poškozením z boje. Nejsou nezranitelné. Je to „jen“ obtížné, a nese to s sebou cenu v podobě odvetné reakce.

Příklad ponorek Saphire (Francie) a Gotland (Švédsko) by bylo celkem snadné odbít poukazem na fakt, že jejich úspěchy byly součástí cvičení. Cílem cvičení je mj. ověřit, co nefunguje. Aby mohl být problém napraven, jakkoli, jak se ukazuje, to není snadné. Gotland je sice ponorka dieselová, ale ne ledajaká, a v žádném případě zastaralá. Do služby vstoupila v roce 1996. K jejím přednostem patří velmi tichý motor Stirling AIP, který je schopen ji s využitím kapalného kyslíku pohánět pod hladinou rychlostí pěti uzlů po dobu až dvou týdnů. Nebo dobíjet baterie. S těmi pak může ponorka pod hladinou vyvinout rychlost 20 uzlů. Systém je tišší než jaderné ponorky s jejich potřebou chladit reaktor.

V roce 2005 se jí během cvičení podařilo "potopit" CVN-76 Ronald Reagan (a kromě ní několik jaderných ponorek). Provedla několik útoků, a aniž by ji doprovodné lodě či letouny byly schopné detektovat, zmizela. Kromě tichého pohonu se vyznačuje řadou prvků, jejichž cílem je skrýt ji před pátracími systémy protivníka. V první řadě nese 27 elektromagnetů, pomocí kterých přizpůsobuje svou magnetickou signaturu okolí.

Hned o rok později se uprostřed svazu vedeného CV-63 Kitty Hawk během cvičení u Okinawy vynořila čínská dieselová ponorka Typ 039 (v kódu NATO „Song“).  

Úspěch Gotlandu zopakovala, a spíše překonala, o deset let později francouzská ponorka Saphire. Ta má na rozdíl od Gotlandu jaderný pohon, a může tedy operovat kdekoli ve světovém oceánu; Gotland je konstruován pro mělké vody Baltského moře. "Obětí" Saphiru se v roce 2015 během cvičení u Floridy stala CVN-71 Theodore Roosevelt, kromě ní také raketový křižník třídy Ticonderoga (USS Normandy), torpérodobrec třídy Arleigh Burke a jaderná ponorka třídy Los Angeles. Ponorka pronikla bez detekce obranným kruhem protiponorkových fregat, nebyla zjištěna ani ze vzduchu žádným z patrolujících letounů; a když obdržela rozkaz k "palbě", zapsala se do dějin. Věc měla dohru v podobě diplomatického odstranění zprávy o jejím úspěchu z webu francouzského ministerstva obrany.

Saphire je ponorkou třídy Rubis, vstoupil do služby v roce 1983. Aby se protiponorkový personál U.S. Navy cítil ještě hůře, jde o třídu, kterou koncem 80. let nevybrala pro své námořnictvo Kanada: podle Kanaďanů byly ponorky Rubis příliš hlučné a pomalé. Současně je ovšem třeba podotknout: neznáme podmínky cvičení, a není přirozeně jisté, že by torpédo F17 s náloží 250 kg potopilo torpédoborec, natož jadernou letadlovou loď.

A ani čínský úspěch nezůstal osamocený: v roce 2015 se u Japonska za Gotlandem před deseti lety „potopeným“ Ronaldem Reaganem objevila v dobré pozici pro útok čínská jaderná ponorka.

A nyní tedy námořnictvo oznámilo, že protitorpédový systém neuspěl v testech a bude z pěti letadlových lodí odstraněn. Podle zprávy publikované právě před týdnem byl systém testován pět let; dosáhl určitých úspěchů při detekci a ničení vystřelených torpéd, ale nikoli v dostatečné či požadované míře, a ukázal se patrně nespolehlivým. Businessinsider na základě toho konstatuje, že je tím americké námořnictvo ponecháno bez prakticky jakékoli protitorpédové ochrany, a to v situaci, kdy ruské a především čínské ponorkové loďstvo sílí. Jako kdyby snad byla kdykoli v dějinách moderní námořní války obrana proti torpédům snadná, natož obrana technologická.

Podle některých autorů protiponorkové schopnosti U.S. Navy s koncem studené války dramaticky poklesly a priority byly dlouhou dobu spatřovány v jiných oblastech. Výše zmíněná a mnohá další cvičení, o nichž se nepíše, protože při nich „nebyly letadlové lodě potopeny“, přinesly zkušenosti; projekt protitorpédové ochrany patrně neuspěl a vývoj se bude ubírat jiným směrem. Ponorky jsou z definice mimořádně nebezpečnou zbraní. Potopit letadlovou loď ovšem brnkačka nebude nikdy.

Tagy