foto: Australská armáda, Public domain/Bushmaster
Druhým významným bodem programu 36. schůze výboru pro obranu bylo pořízení obrněných vozidel pro ženijní vojsko AČR, zařazený na žádost ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Shrneme-li to: „není nic rozhodnuto, ale australský Bushmaster s volantem vpravo nesnese konkurenci.“
Ministryně obrany v úvodním slovu zopakovala, co Ministerstvo obrany nedávno publikovalo v tiskové zprávě, kterou se pokusilo uvést na pravou míru některá tvrzení, jež zazněla v médiích. Hlavním sdělením je, že v připravované zakázce dosud údajně nebylo nic rozhodnuto, je v předakviziční fázi. Cílem projektu je nahradit dosluhující nepancéřovaná vozidla ženijního vojska moderními prostředky pancéřovanými. Ministryně uvedla, že v rámci průzkumu trhu z 2018 bylo posuzováno několik řešení, včetně výrobků českých firem – a jako nejvhodnější a požadavky AČR splňující byla označena vozidla Bushmaster australského výrobce Thales.
„Byly zde splněny požadavky týkající se mj. hmotnosti, využití v rámci spojeneckých ozbrojených sil, nebo bojové nasazení v operacích. Právě splněním posledních dvou kritérií, tj. zavedením a bojovými zkušenostmi, se chce armáda vyhnout často vleklým potížím, které jsou spojeny s vývojem a následným zaváděním nových vozidel,“ uvedla ministryně. Se stejným výsledkem jako průzkum trhu byla v letech 2020–2021 zpracována ve VTÚ studie proveditelnosti (ministryně obrany chybně uvedla, že byla zadána v roce 2021). Poté se podle ministryně začala zpracovávat specifikace, což je podle ní krok předcházející rozhodnutí o způsobu zadání zakázky. Nákup měl být odložen kvůli nedostatku peněz ještě v době funkčního období ministra Metnara, a potřebné finance jsou podle ministryně k dispozici až nyní díky navýšení rozpočtu obrany na 2 % HDP.
„Abychom měli k dispozici nejnovější údaje, například o ceně, nebo o dostupnosti vozidel, probíhá nyní aktualizace průzkumu trhu, a za tímto účelem jsme oslovili státní podnik VOP CZ. Po dokončení aktualizace průzkumu trhu bude rozhodnuto o nejlepším a nejefektivnějším způsobu pořízení, a to jak z hlediska požadovaných kritérií a potřeb AČR, tak z hlediska ceny a míry zapojení českého obranného průmyslu,“ řekla Jana Černochová s tím, že konečné rozhodnutí by mělo padnout ještě letos. Pozornost nevěnovala tomu, že VOP CZ uzavřel loni na jaře memorandum s výrobcem vozidel Bushmaster, a jeho aktualizaci průzkumu trhu nelze považovat za nezávislou. Debaty o dodavateli jsou v tuto chvíli podle ministryně obrany „jen spekulace“, a to navzdory tomu, že i další vyjádření zástupců rezortu v průběhu projednávání bodu se nesly v duchu vysvětlování, proč je australské vozidlo Bushmaster s volantem vpravo jediným řešením, resp. proč nevadí, že je vyráběno na druhé straně planety.
Generál Řehka doplnil, že Bushmaster jako vhodné řešení vyšlo v roce 2018 v době jeho předchůdce ve funkci náčelníka generálního štábu Aleše Opaty, což později „potvrdila další studie“. Zdůraznil, že požadavkem bylo, aby šlo o platformu hotovou, vyvinutou a operačně ověřenou a aby nebylo třeba něco dovyvíjet. „Uvidíme po aktualizaci, jak to vyjde,“ pokračoval Řehka s tím, že pro armádu je důležité, aby s vozidla přišla schopnost dobrého životního cyklu, udržovat věci v provozu, nahrazovat ztráty. Pokud takovou nabídku dá armádě český výrobce, náčelník generálního štábu bude podle svých slov „extrémně rád“. A uzavřel: „Pro mě největší neštěstí je to, co bývalo dřív, to zadání, ale vyplývalo to ze situace, která byla, že se kupovaly kolikrát sofistikované věci v málo kusech, a pak tady visíme na tom, že čekáme na náhradní díly z druhého koutu zeměkoule, máme tady vysoké procento neprovozuschopnosti techniky. To si při přípravě na konflikt nemůžeme dovolit. Jsme-li něco schopni koupit doma, je to výhoda.“
Poslanec Janulík: Kupovat něco z druhého konce světa je neobhajitelné
Předseda výboru Lubomír Metnar (ANO) v rámci obecné rozpravy uvedl, že si diskuse v počátcích projektu matně vybavuje. Požadavky byly definovány podle podmínek mise v Afghánistánu, a zeptal se, jestli armáda již zná technické parametry, které bude požadovat. A zmínil tři české výrobce, kteří mohou nabídnout čtyři možná domácí řešení: Gerlach od Zetoru, Patriot a TITUS od CSG a MARS od SVOS. Poslanec Miloslav Janulík (ANO) uvedl, že pořizovat techniku z druhého konce světa je před voliči neobhajitelné. Zpravodaje projednávaného bodu, místopředsedu výboru Jana Hofmanna (ODS), zajímalo, zda se do výběru budou promítat kromě zmíněných zkušeností z Afghánistánu také zkušenosti z Ukrajiny, a pokud by byl pořízen Bushmaster z Austrálie, pak jakým způsobem bude na našem území fungovat servis. Místopředseda Pavel Růžička (ANO) se zeptal, zda hmotnost vozidla má být do 20 tun, nebo nad 20 tun.
Ministryně obrany odpověděla, že i jiné akvizice byly provedeny z „jiného konce světa mimo Evropu“ a připomněla vrtulníky: „Pokud v Evropě není konkurenceschopnější nabídka, která by splnila všechny parametry, které vojáci chtějí, tak nám nic jiného nezbývá.“ A uvedla, že „s vozidly MARS máme dobré úmysly i z hlediska jiného akvizičního projektu. Myslíme si, že je skvělé, že tato vozidla získala licenční spolupráci se švédskou společností Saab.“ Narazila tím na otázku mobilních prostředků PVO pro obranu manévrujících jednotek – osazení systému RBS-70 na vozidla MARS. Ta nebyla předmětem diskuse, a celkem logicky tedy nepřišlo na otázku, proč je v případě tohoto prostředku vhodné pořízení zcela nové platformy bez bojových zkušeností, zatímco v případě ženijních vozidel na takových požadavcích armáda kategoricky trvá – a v důsledku zřejmě v blízké budoucnosti rozšíří počet kolových platforem o dvě dosud v armádě nezavedené.
Příměr k vrtulníkům odmítl Lubomír Metnar i poslanec Josef Bělica (ANO) s tím, že víceúčelové vrtulníky žádná domácí společnost nevyrábí, a již jen v tomto ohledu jde tedy o nesrovnatelné příklady. Poslance Bělicu zajímala role prvního náměstka Šulce v celém procesu pořízení ženijních vozidel, tedy jestli se do něj bude zapojovat. Ministryně odpověděla: „Pan náměstek Šulc je náměstek ministryně obrany, který má dané pravomoci spojené s touto jeho pozicí. Takže tam, kde on má nějakým způsobem k tomuto tématu pravomoc cokoli říkat, tak říká, a říkat bude dál.“
Náčelník generálního štábu uvedl, že technické parametry budou dávat dohromady až na základě aktualizace průzkumu trhu, s tím, že některá ze zmíněných vozidel dosud nebyla na trhu. Zkušenosti z Ukrajiny zmínil v případě jiného projektu – vozidla MARS jako prostředku mobilní PVO: „Armáda si vyloženě o něj řekla, že chce tohle vozidlo a žádné jiné za jiným účelem.“ Změnu využití systému RBS-70 označil za příklad vyhodnocení zkušeností z Ukrajiny. K tématu ženijních vozidel uvedl, že v době, kdy vznikaly požadavky, byla armáda zaměřená na C-IED (obrana proti nástražným zařízením), EOD (pyrotechnická služba) a asymetrické hrozby v Afghánistánu – „dnes požadavky na ženijní vojsko celkově jsou jiné... chystáme se na jiné prostředí, i proto je třeba aktualizovat ty věci.“
Hlavní rozdíl mezi tím, v jaké situaci byla armáda v době svého nasazení v Afghánistánu, a konfliktem vysoké intenzity v Evropě, je podle gen. Řehky ten, že operační tempo určovali v Afghánistánu spojenci, a když se čehokoli nedostávalo, například náhradních dílů, mohli svůj postup upravit. V konfliktu vysoké intenzity operační tempo nemusí být zcela v našich rukách – a nefunkční technika nebo nedostatek munice znamená problém. Dal tím za pravdu argumentu poslance Janulíka. Dodal ale, že vozidlo Bushmaster mají také další spojenci, a v Evropě údajně jsou opravárenské kapacity (disponuje jimi nizozemská a v omezené míře britská armáda, pozn. red.).
Černochová: Kdyby Šulc neexistoval, tak byste si ho asi museli vymyslet
Slovo si vzala ještě ministryně obrany: "Já jsem se chtěla vrátit ještě k tomu napadání pana náměstka Šulce neustále na tomto výboru panem Bělicou nebo panem Růžičkou, oni se v tom střídají. Tady bych možná měla a chtěla zopakovat tu svoji úvodní řeč. Že to zadání probíhalo v roce 2018. A to zadání probíhalo vašim ministrem obrany, resp. za éry pana ministra Metnara, takže vaše útočení na pana náměstka už mi opravu přijde komické, protože vy, když teda nemáte už co říct, a slyšíte tady jasné argumenty, tak se vždycky rozhodnete tady dát jako nějakou bombu do éteru a vytáhnete Šulce. Kdyby Šulc neexistoval, tak byste si ho asi museli vymyslet, kolegové. Takže tady znova opakuji, že zadání bylo v roce 2018, pan náměstek Šulc přišel na rezort v lednu 2022. Tečka."
Lubomír Metnar odpověděl, že studie proveditelnosti byla zadána v říjnu 2020 a dokončena po volbách: „Bylo to již plně ve vaší kompetenci, já už jsem to neřešil.“ Poslanec Bělica řekl: „Paní ministryně, pan náměstek Šulc je vaše odpovědnost, to nikdo nepopírá. Vy tam máte člověka, který za mě je nedůvěryhodný, já si to můžu myslet. Budu o tom mluvit. Pokud člověk, který přišel ze zbrojařského průmyslu, se aktivně účastní těchto akvizičních projektů, důvěru to nebudí a je to vaše odpovědnost.“
Zřetelně rozčílená ministryně obrany odpověděla: „Můžete útočit na pana Šulce, přestože tady není, je to vaše právo poslance, ale právo pana Šulce je také se bránit právní cestou těmto útokům. Nevím, do jaké míry je vám známa informace, že pan náměstek Šulc je držitelem bezpečnostní prověrky NBÚ na stupeň T, takže pokud máte nějaké pochybnosti, tak vás tímto vyzývám a žádám, abyste se obrátil na orgány činné v trestním řízení, případně abyste tedy oslovil, pokud máte nějaké důkazy, NBÚ, a řekl jim ty informace, které vy máte. A neříkal je tady neustále s imunitou poslance, za kterou se schováváte. Na půdě Poslanecké sněmovny. Obraťte se na orgány činné v trestním řízení, nechť ony rozhodnou, a přestaňte tady neustále někoho špinit!“ Poslanec Bělica zopakoval, že náměstek Šulc je pro něj nedůvěryhodný, „já si to myslet můžu, říkat to můžu, vy si ho hajte, vždyť to je v pořádku.“
Plukovník Richter: potřebám českých ženistů rozumějí jedině Australané
Jednání výboru byl přítomen také náčelník ženijního vojska plk. František Richter, který rozvedl některá sdělení náčelníka generálního štábu. Pořizovaní vozidla mají být využitelná v městských aglomeracích, musejí být vybavena odpovídajícími upínacími zařízeními, a musejí být převozitelná vzduchem, letounem C-130 Hercules, čímž je daná maximální hmotnost do 20 tun. Hovořil o tom, že žádné jiné vozidlo nebylo prověřeno tak, jako typ Bushmaster. Dokonce řekl, že si je vědom, že v médiích se objevil TITUS v ženijní úpravě představený na IDETu 2021. „Když se na to podíváte selským rozumem, tak to zařízení je použitelné maximálně na nástrahy nebo na miny, které jsou na zpevněných komunikacích...“ – což je tedy možná jen otázka osazeného vybavení, nástrojů a přístrojů, nabízí se řečnická otázka.
„Všechny ostatní platformy, jako ten Gerlach, nebo Patriot, oni jsou skvělí – ale, už jsem to říkal, prostě jsou neověření.“ Zmínil kapacitu 12–14 převážených osob u vozidla TITUS, zatímco ženijní družstvo má nejvýše 9 osob. Jakoby armáda neuměla prostor efektivně využít. A jakoby se z dávných dob vracela ozvěna diskusí o tom, že česká BVP musejí být schopná převážet právě 8 vojáků, a že 6 je málo – nyní tedy je jedním z problémů českých ženistů možný nadbytečný prostor ve vozidle TITUS. Celkově řeč plk. Richtera zněla jako obhajoba rozhodnutí pro vozidla Bushmaster, o němž ale byli od začátku poslanci přesvědčováni, že dosud nepadlo.
Tagy