Předseda ÚOHS o pokutě v kauze armádních vrtulníků: Ministerstvo se dopustilo jednoho z nejzávažnějších přestupků

Předseda ÚOHS o pokutě v kauze armádních vrtulníků: Ministerstvo se dopustilo jednoho z nejzávažnějších přestupků
Autor: Ministerstvo obrany|Popisek: Vrtulníky Venom a Viper
16 / 04 / 2021, 14:45

Úřad pro hospodářskou soutěž udělil Ministerstvu obrany pokutu 550 milionů korun za chyby při nákupu víceúčelových a bitevních vrtulníků Venom a Viper. Po rozkladu podaném ministerstvem ji potvrdil. "Pro uložení symbolické pokuty nebyly žádné důvody, neboť ministerstvo se dopustilo jednoho z nejzávažnějších přestupků, navíc v zadávání zakázek chybuje opakovaně," říká v rozhovoru pro Security Magazín předseda ÚOHS Petr Mlsna. Kromě konkrétní kauzy vrtulníků nás zajímala také jeho vize přístupu úřadu k veřejným zakázkám v budoucnu.

  • ÚOHS po Vaším vedením vydal snad svoji historicky nejvyšší pokutu v oblasti veřejných zakázek. Jde o kauzu Ministerstva obrany, které uzavřelo s vládou Spojených států amerických smlouvu na dodávku víceúčelových vrtulníků, aniž by předtím vypořádalo připomínky italské firmy Leonardo, která byla dalším uchazečem o tuto dodávku. Prvostupňové rozhodnutí jste 7.4.2021 rovněž potvrdil i Vy v druhém stupni. Co vedlo ÚOHS k uložení takto rekordní pokuty, Ministerstvo obrany mělo za to, že měla být uložena jen symbolická pokuta?

Pokuta za přestupek při zadávání veřejných zakázek se vždy odvíjí od hodnoty zakázky. V daném případě se jednalo o mnohamiliardovou zakázku a výše pokuty tomu tedy odpovídá. Pro uložení symbolické pokuty nebyly žádné důvody, neboť ministerstvo se dopustilo jednoho z nejzávažnějších přestupků, navíc v zadávání zakázek chybuje opakovaně.

  • Co toto rozhodnutí znamená pro Ministerstvo obrany, kromě povinnosti zaplatit uloženou pokutu? Mělo by ministerstvo z tohoto rozhodnutí vyvodit nějaká systémová nebo personální opatření?

Pro Úřad je případ vydáním pravomocného rozhodnutí o pokutě skončen. Je na zadavateli, zda nějakým způsobem postihne osoby, které byly za tuto zakázku odpovědné. Do těchto otázek nemůže Úřad nijak zasahovat.

  • Očekáváte napadení tohoto rozhodnutí ve správním soudnictví? Je možné očekávat, že by celou věc šetřila i Evropská komise?

Opět je pouze na zadavateli, zda proti našemu rozhodnutí podá žalobu ke správnímu soudu. My jsme samozřejmě připraveni rozhodnutí před soudem obhájit. Domnívám se, že pochybení ministerstva je v daném případě naprosto jednoznačné, neboť jednalo v přímém rozporu s tím, co požaduje zákon, když uzavřelo smlouvu, aniž by řádně vypořádalo podané námitky.

  • Oproti prvostupňovému rozhodnutí došlo k menšímu pozměnění výroku. Co k tomuto vedlo?

Jednalo se o pouhou technikálii, když v prvostupňovém rozhodnutí bylo uvedeno, že přestupkem bylo uzavření smlouvy před rozhodnutím o námitkách. Toto jsem ve svém rozhodnutí zpřesnil a uvedl jsem, že k přestupku došlo uzavřením smlouvy před doručením rozhodnutí o námitkách stěžovateli, což lépe odpovídá dikci zákona.

  • Jak z hlediska veřejných zakázek vnímáte široké uplatňování výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k armádním akvizicím?

Hlavním účelem pravidel stanovených v zákoně o zadávání veřejných zakázek je zajistit co nejširší hospodářskou soutěž o veřejné zakázky. Je žádoucí, aby zadavatelé tuto soutěž umožňovali a pro její případná omezení vždy měli objektivní důvody. V některých oblastech zákon předpokládá možnost využití výjimek, nicméně to neznamená, že zadavatel bude zákon při využití výjimky zcela ignorovat. Určité povinnosti, třeba právě vyřízení námitek, na něj dopadají, i pokud postupuje podle výjimky.

  • Jaké máte do budoucna vize s úřadem v oblasti veřejných zakázek? Můžete je našim čtenářům stručně nastínit?

Jedním z prvních kroků po mém nástupu do čela Úřadu byla obměna rozkladových komisí. Kandidáty na nové členy jsem si nechal navrhnout od řady institucí z oblasti veřejné správy, akademické sféry, profesních sdružení i nevládních organizací. Všichni členové rozkladových komisí musí splňovat poměrně náročná profesní i kvalifikační kritéria. Věřím, že jsem tímto postupem přispěl ke zvýšení transparentnosti činnosti Úřadu v očích veřejnosti. Přímo v oblasti veřejných zakázek chci především zrychlit rozhodování, protože veřejný investor i dodavatelé se musí dozvědět výsledek řízení v přiměřeném čase, kdy to pro ně ještě má smysl. A to bez ohledu na to, zda ten výsledek je pro ně pozitivní či negativní. V tomto směru jsme již zkrátili dobu na tzv. předání spisu mezi instancemi a v kratších intervalech zasedají také rozkladové komise. Dále se více věnujeme metodické činnosti pro zadavatele, již v březnu jsme uskutečnili metodický den týkající se vymezení předmětu plnění zakázky a další metodické dny chystáme. Velkým tématem pro letošní rok je samozřejmě odpovědné zadávání, kterému se budeme v rámci metodických dnů věnovat.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace