Předseda výboru Metnar: nákup děl CAESAR byl úspěchem. Akvizice mezivládní dohodou jsou transparentní a legitimní. U soutěže na LÚV nelze vyloučit komplikace

Předseda výboru Metnar: nákup děl CAESAR byl úspěchem. Akvizice mezivládní dohodou jsou transparentní a legitimní. U soutěže na LÚV nelze vyloučit komplikace
Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Lubomír Metnar (ANO)
27 / 10 / 2022, 14:00

Požádali jsme exministra obrany a předsedu sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO) o komentář k akvizici samohybných děl CAESAR ve světle nedávné reportáže České televize o navýšení pořizovací ceny. "Cena, za kterou se děla nakupovala, a rozdíl oproti ceně původně plánované, byly velmi detailně vysvětleny a zdůvodněny," říká v rozhovoru Lubomír Metnar s tím, že cenu ověřil znalec a akvizici garantovala francouzská vláda. Obecně se vyslovuje pro využití přímých nákupů formou mezivládní dohody u strategických akvizic a označuje je za legitimní a transparentní. V případě zakázky na lehká útočná vozidla, která byla vyhlášena formou veřejné soutěže, pak nejen s ohledem na počet možných dodavatelů nevylučuje možné komplikace.

  • Česká televize se v poslední době věnovala nákupu samohybných děl CAESAR a po roce připomíná informaci o navýšení ceny ze 6 na 8,5 miliardy korun. Přes toto navýšení, které není v žádném ohledu novou informací a má své vysvětlené důvody, považujete výběr a nákup těchto zbraní ze svého pohledu za úspěch?

Já považuji tuto akvizici, nákup děl CAESAR, za úspěch jednoznačně. A to nejen s ohledem na zhoršenou mezinárodní bezpečnostní situaci, které jsme dnes účastni, a která potřebu disponovat systémy tohoto druhu umocňuje. Cena, za kterou se děla nakupovala, a rozdíl oproti ceně původně plánované, byly velmi detailně vysvětleny a zdůvodněny. Nejen, že do nákupu zasáhly důsledky pandemie covidu, ale cena práce na trhu, ceny vstupních materiálů, inflace, i požadovaná konfigurace.

Tento nákup považuji za úspěch, a to i s ohledem na to, co vidíme nyní na Ukrajině. Vidíme, že dělostřelecké systémy a systémy protivzdušné obrany jsou v konfliktu, kterého jsme přímými svědky, nejdůležitějšími. Myslím si tedy, že je dobře, že AČR bude disponovat moderním systémem, který potřebuje, na jehož výrobě se významným způsobem podílí český obranný průmysl. Kupní cena byla ověřena znalcem, a byla velmi detailně probírána. Nákup byl garantován ze strany vlády Francouzské republiky, výrobcem francouzská státní společnost NEXTER. A i v mediální rovině bylo toto téma velmi přítomné. Smyslu té poslední reportáže naší veřejnoprávní televize tedy nerozumím.

  • V době Vašeho působení na ministerstvu byla dotažena k podpisu řada velkých projektů, a to díky způsobu, na kterém panuje všeobecná shoda, tedy formou mezivládní dohody nebo přímého oslovení dodavatele, jako v případě CAESARů, systému PVO, radarů MADR a dalších. Úspěšné dokončení velkých projektů stejným způsobem jsme viděli také na Slovensku či v Maďarsku. K nákupům G2G se přihlásila při různých příležitostech jako k efektivnímu způsobu akvizice stávající ministryně Jana Černochová. Souhlasíte s tímto přístupem a mělo by se jej MO držet v případě velkých zakázek i v budoucnu?

Chci říci, že je vždy velmi důležité posuzovat strategické akvizice projekt od projektu. Tedy zjišťovat, kde způsob nákupu ve formátu vláda-vláda lze použít. Tento způsob nákupu vychází nejen z evropské legislativní normy, ale i z našeho zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde o zcela legitimní a transparentní způsob zadání. Odpovídají-li všechny parametry, studie proveditelnosti, marketingové průzkumy, pak si myslím, že jde o způsob, který pořízení techniky zajistí zdaleka nejefektivněji. Jde o techniku, kterou potřebuje a požaduje armáda, definuje ji ve svých specifikacích. Příprava strategických projektů vždy trvá řadu let. Akvizice G2G jsou rozhodně dobrou cestou a nevyužívá ji jen Česká republika. V Evropě je celá řada zemí, která touto cestou jde také.

Musíme si uvědomit, že z hlediska administrativně-byrokratického přístupu a složitosti našeho právního řádu je zde celá řada komplikací, s nimiž jsem měl ostatně možnost se osobně setkat. Způsob provedení armádních akvizic musí odpovídat evropským směrnicím. V tomto složitém prostředí nevidím vůbec nic špatného na přímém nákupu. Opakuji: jde o transparentní a legitimní způsob pořizování vojenské techniky.

Nákup formou vláda-vláda eliminuje některá rizika, která hrozí, pokud se daná komodita soutěží v tendru. Není přitom úplně pravdou, že soutěží dosáhneme vždy lepší ceny. V některých případech lepší ceny dosáhnout lze, parametry zakázky to umožňují, tam veřejnou soutěž použijme. Ale kde ne, zejména tedy u velkých a strategických akvizic, tam použijme formu nákupu mezivládní dohodou, nebo přímého oslovení dodavatele.

  • Určitou výjimkou v přístupu je nově vypsaná zakázka na lehká útočná vozidla, která má proběhnout formou klasického tendru, veřejné soutěže. Neriskuje v tomto případě Ministerstvo obrany problémy a průtahy, ač by mohlo i k této akvizici přistoupit osvědčeným způsobem a nechat armádu vybrat nejvhodnější typ a ten pořídit napřímo?

To je zajímavý dotaz. Neznám sice úplně přesně parametry této zakázky - vím, že za mého působení na ministerstvu byla stanovena specifikace, nebylo rozhodnuto a nebyl zahájen výběr ani soutěž. Ale zamyslím-li se nad tím, je zřejmé, že armáda na základě svých požadavků definuje požadavky na tuto opravdu speciální vojenskou techniku pro výsadkové jednotky, a předpokládám, že těch jednotlivých parametrů bude velmi mnoho. A bude velmi záležet na tom, jak jsou nadefinovány takticko-technické parametry. Důležité budou také parametry soutěže, a k tomu hodnotící kritéria.

Na různých veletrzích v poslední době jsme měli možnost různá řešení pro tuto zakázku vidět, a je zřejmé, že jednotlivých dodavatelů je velmi mnoho. A do budoucna při tomto způsobu akvizice nelze vyloučit komplikace nejen s ohledem na definované technické parametry, ale i s ohledem na zadání. Nechci spekulovat o detailech, musel bych se podrobně seznámit s dokumentací. Ale dobře z minulosti vím, že dodavatelů této techniky je určitě více než deset. A v tomto směru to vidím jako složité. Obecně i v jiných zakázkách je vždy více možných řešení a dodavatelů, a armáda si na základě svých potřeb musí nadefinovat, co přesně chce. V tomto případě nelze vyloučit, ale budu ministerstvu držet palce, nějaké potenciální komplikace.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace