Překombinovaný tendr na BVP: příliš slámy a málo zrní, zaznělo od poslanců Výboru pro obranu

Překombinovaný tendr na BVP: příliš slámy a málo zrní, zaznělo od poslanců Výboru pro obranu
Autor: foto: redakce|Popisek: 6. schůze Výboru pro obranu
09 / 03 / 2022, 13:45

V úterý proběhla 6. schůze Výboru pro obranu, na které byl kromě pokračujícího projednávání situace na Ukrajině otevřen bod "Informace Ministerstva obrany k zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty." Bod uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zdůraznila, že projekt zůstává pro vládu prioritním a že o dalším postupu bude rozhodnuto poté, kdy bude mít k dispozici výstup právní analýzy stavu zakázky a nastínění možných východisek, což očekává do konce března. Vedoucí projektového týmu na pořízení BVP plk. Ctirad Gazda v obsáhlé prezentaci představil genezi a průběh zakázky. A poslanci se začali ptát.

V úvodním slovu také ministryně obrany zopakovala své předsvědčení, že by bývalo bylo na začátku projektu lepší volit jinou formu nákupu než "cesta byrokratické soutěže". Připomněla, že u ostatních velkých akvizic a ve výsledku úspěšných projektů jako mobilní radary MADR, vrtulníky systému H-1, protivzdušný systém SPYDER nebo samohybná děla CAESAR byla volena cesta mezivládní dohody nebo přímého oslovení výrobce. Vyjádřila lítost, že u projektu pásových BVP nebyla politická vůle řešit projekt obdobným způsobem.

Přítomným poslancům následně během obsáhlé prezentace vedoucího projektového týmu plukovník Gazda popsal vznik projektu, jeho obecné zadání a připomněl klíčové okamžiky průběhu sledovaného tendru, který je svým objemem největší zbrojní zakázkou v historii samostatné České republiky. Zmínil původní dvě varianty řešení podle Bílé knihy z roku 2011 (modernizaci BVP-1, nebo nákup nových vozidel) a následně čtyři možností z roku 2012: "nulová varianta" (prodloužení životnosti a vyřazení BVP bez náhrady spolu se změnou charakteru 7. mechanizované brigády), modernizace BVP-1 nebo BVP-2, nákup nové techniky a vlastní vývoj nové techniky. Vlastní vývoj byl označen za příliš zdlouhavou možnost. V letech 2014 a 2015 k tomu přistoupila možnost spolupráce na vývoji jednotné podvozkové platformy v rámci států V4, kde měla ČR status pozorovatele, ale po více než roce jednání slovy plk. Gazdy "vyšumělo do ztracena."

Z celkového počtu 210 vozidel jde o 125 bojových, 26 velitelských, 13 průzkumných, 12 ženijních, 11 dělostřeleckých pozorovatelen (dělostřelecký průzkum, řízení palby), 12 vyprošťovacích a 11 zdravotnických vozidel. K tomu po osmi kusech kolové mobilní opravny pásové platformy a speciální výzbroje. Zakázka také obsahuje zaškolení osob v počtu 125, provedení 23 vojskových a zkrácených zkoušek, 14 kusů simulátorů, pomůcky (obrazy, filmy, řezy, modely), soupravy náhradních dílů, dílenské soupravy a další příslušenství. Zdůraznil také práva duševního vlastnictví, která má česká strana pro potřeby AČR získat (licence na výrobu, modernizaci a servis vozidel). Nad tento rámec pak opce na dalších 36 vozidel ve všech sedmi výše uvedených variantách. Kromě akviziční části zakázky je podstatná servisní část, kde je předpokládaný podpis smluv mezi MO a státním podnikem VOP CZ a mezi dodavatelem a VOP CZ, který by měl záruční, mimozáruční a pozáruční servis pro Armádu České republiky zajišťovat.

Výčtem jednotlivých položek odpověděl na otázku, proč měli uchazeči v rámci svých finálních nabídek odpovědět na přibližně 9000 otázek. Popsal zdržení výzvy k podání finálních nabídek v řádu 13 měsíců, které zavinily objektivní a politické důvody, na něž neměl projektový tým vliv. Kromě pandemie covid připomněl výrok premiéra Babiše z jara 2020, který potřebu nákupu BVP zpochybnil, následnou změnu v plánu financování zakázky (rozložení plateb na delší období), nebo redukci obranného rozpočtu o 10 miliard korun podle komunistického návrhu z prosince 2020, potřebu vypořádat připomínky Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu (jehož připomínky týkající se požadavku na vyšší zapojení domácího průmyslu se vypořádat nepodařilo).

V důsledku byla výzva uchazečům předána v květnu 2021 s původním termínem odevzdání k 1. červenci - ten byl na základě žádosti dvou ze společností následně prodloužen do 1. září, kdy MO finální nabídky obdrželo. Expertní komise je následně označila za nehodnotitelné, přičemž z 9000 zmíněných parametrů jednotliví uchazeči nezodpověděli vyhovujícím způsobem "desítky". Možné řešení ve formě konzultací a jejich reflexe ze strany uchazečů i MO a druhé výzvy k podání opravených nabídek po 5. listopadu 2021 neumožnila politická situace - další krok měla učinit až nastupující ministryně obrany.

Závěrem prezentace plk. Gazda uvedl, že v případě, že právní analýza potvrdí správnost dosavadního postupu a bude rozhodnuto o pokračování ve veřejné soutěži podle stávajících parametrů, lze navázat a postupovat podle již schválených pravidel vyvoláním jednání s uchazeči a následnou druhou výzvou k podání finálních nabídek, jejich vyhodnocením, výběrem dodavatele a podpisem "trianglu smluv" mezi MO, VOP CZ a dodavatelem.

Zpravodaj projednávaného bodu, místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) ve své zprávě označil celý proces za velmi složitý a řekl, že se v něm ztrácí nejen on, ale možná i členové projektového týmu. Následně v rozpravě upozornil na rizika rostoucích cen a řekl, že jestliže se dosud počítalo s částkou 53 miliard, lze při stejném zadání očekávat cenu možná až 80 miliard korun. Podle jeho názoru bude muset armáda svůj přístup k zakázce přehodnotit. "Nemít klapky na očích," protože peníze nebudou. Řešení vidí v redukci počtu pásových vozidel a využití zavedených kolových platforem pro specializované varianty.

Ohledně možnosti využít kolovou platformu reagovala ministryně obrany tím, že při její lednové návštěvě jí důstojníci 7. mechanizované brigády řekli, že takové řešení možné není. Poslanec Radovan Vích (SPD) navrhl zvážit návštěvu Univerzity obrany, kde poslancům odborníci mohou tuto problematiku vysvětlit. Připomněl, že současná BVP-2 jsou od roku 2015 za hranicí životnosti. Poslanec Růžička doplnil, že jestliže v Hranicích (tedy u 7. mechanizované brigády) kombinaci pásového a kolového podvozku vylučují, v Žatci (u 4. brigády rychlého nasazení) by mohl zaznít jiný názor. Argumentem pro změnu zadání je podle jeho slov finanční realita.

V rámci obecné rozpravy se přihlásil s dotazem poslanec KDU-ČSL a starosta Bučovic, posádkového města 74. mechanizovaného praporu, Jiří Horák: "U nás na venkově bychom řekli 'příliš slámy a málo zrní'. Jestli tomu dobře rozumím, po čtyřech letech nejsme schopni posoudit ani jednu nabídku ze tří. Celé výběrové řízení jsme připravovali my, dali jsme tam 9000 parametrů, a nejsme schopni to posoudit." Dodal, že předpokládá, že firmy, které se o zakázku ucházejí, nejsou v oboru nováčky a BVP nevyrábějí poprvé, a že jejich vozidla v jiných zemích fungují a tyto země byly schopné si je vybrat. "Mám pocit, že vyvstává otázka, jestli není chyba na naší straně? Vy to máte čtyři nebo pět let na starost, a po čtyřech nebo pěti letech říkáte, že nejsme schopni vybrat na základě 9000 otázek, protože několik desítek je špatně zodpovězeno."

Řekl také, že je jako starosta posádkového města v kontaktu s vojáky, kteří si stěžují na to, že musejí fungovat se starými vozidly ze 70. nebo 80. let, jimž říkají "plechové rakve". A ptají se ho jako poslance výboru pro obranu, proč nejsou nová BVP vybraná a co se děje.

Poslance Horáka podpořil ho poslanec Bělica (ANO): "Pane kolego, tady budete poslouchat termíny jako nepřekročitelná cena, marketingové průzkumy, dokonce manuály v češtině, máme překladatele, nemáme překladatele, to jsme tady poslouchali celé čtyři roky. Nakonec zjistíte jedno: nikdo neudělal chybu. Vše je v pořádku. Vše je podle zákona. Jen ta BVP nejsou." Připomněl, že poslanci výboru zakázku čtyři roky mohutně podporovali, a efekt to nepřineslo.

Podle poslance Karla Krejzy (ODS) je problémem časová platnost cenových nabídek, a současně neodkladná potřeba zavést moderní vozidla do výzbroje útvarů Armády České republiky. Vyzval ministerstvo, aby nákup nějakou formou realizovalo, ale především co nejrychleji s tím. Ministryně obrany se ho v žertu a s implicitním odkazem na dlouholeté soudní popotahování exministryně Parkanové zeptala, jestli "jí přinese pilník", což Karel Krejza slíbil.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace