Autor fotografie: Bernie C / Flickr|Popisek: F-35
Po různých velkolepých prohlášeních splaskla bublina okolo Koncepce výstavby AČR. Především protivzdušná obrana, UAV a raketomety jsou na úbytích. Zcela zásadní otázkou je, kolik z rozpočtu odsává akvizice F-35.
Největší nebezpečí na Ukrajině? Potulující se munice a obecně FPV (First Person View) drony. Žádný pěšák ani obrněnec nemají jistotu, že se nad nimi nevznáší dron se smrtící náloží. Malé průzkumné drony mají nainstalována ramena, na nichž jsou umístěny granáty. Operátoři na obou stranách konfliktu dosahují obrovského mistrovství v zásazích krytů a zákopů. Sebevražedné drony jsou přesně naváděny z pohodlí kanceláří v zázemí a ani klecová ochrana není absolutně zárukou, že obrněnec přežije.
Zde je nutné podotknout, že střední a především velké drony se na ukrajinském nebi příliš nevyskytují. Přesto technologie již dávno dospěla k tomu, že tato UAV nesou naváděné střely vzduch země nebo i vzduch vzduch. Je jen otázkou času, než drony převezmou fyzické úkoly letadel. Pochopitelně s řídící činností a radarovým přehledem na bojišti je to zcela jiná otázka. Jenže k těmto úkolům jsou určeny letouny Boeing E-3 Sentry AWACS (v Rusku Berjev A-50). Za další, schopnosti pozemních radarů jsou nadále inovovány.
Klíčové je, že v kombinaci s řídícími systémy a kvalitním radarovým pokrytím se drony pomalu stávají vládci vzduchu. Aktuálně zřejmě neexistuje letecký aspekt, který by dron nedokázal postupně zvládnout. Je jasné, že průzkumné a zpravodajské technologie půjdou nadále kupředu a i současní piloti letadel se stejně orientují podle informací z řídících systémů. Koneckonců právě F-35 je jedním z takových systémů, letadlo lze označit za poloviční AWACS. Jenže paradoxem je, že i švédský SAAB v posledních inovacích instaluje na svých Gripenech něco podobného.
Takže zbývá technologie stealth a tady už vůbec není co řešit. Střední a velké drony jsou automaticky konstruovány s prvky neviditelné technologie, jsou menší a pochopitelně výrazně levnější. U dnešních letadel se bavíme o astronomických částkách za letovou hodinu, UAV jsou neporovnatelně levnější. Výcvik pilotů a logistika kolem letadel jsou také dost drahé. Dron vzlétne takřka odkudkoli a přistane tamtéž. Letadla od Lockheed Martin jsou v tomto směru ještě mnohem náročnější než jejich ruské protějšky. Mají velmi nízko položené trysky a povrch musí být speciální.
Podíváme-li se na základní informace o F-35, pak je jasné, že se prakticky jedná o řídící systém, jenž je schopen ovládat a úkolovat pozemní jednotky. A podíváme-li se na KVAČR, není tam ani jedno konkrétní slovo o modernizaci stávajících řídících středisek kromě obecných frází. Nemluvě o tom, že nějaké on-line propojení bojových jednotek také není na pořadu dne. Stačí se podívat na objednávku české strany. Rakety dlouhého doletu nula, pár kusů raket středního a krátkého doletu. To bude na přehlídky?
Lightning II je víceúčelový letoun, pochopitelně je schopen vypouštět infračervené makety a má rotační 25mm kanón GAU-22/A s 220 náboji. Bude to stačit, pokud bude odhalen a zaútočí na něj hejno UAV? Asi těžko. Na moderním bojišti bude muset operovat s mnohem rozsáhlejší ochranou. Po té ovšem není ani vidu ani slechu v KVAČR. Především PVO, která se ukazuje jako zcela klíčová na Ukrajině, je doslova chudým příbuzným. F-35 bychom měli obdržet zhruba za deset let. To je velmi dlouhá doba.
Vzhledem k překotnému vývoji dronů a jejich zcela jasné implementaci v rámci IDF v Gaze, kde jsou zjevně opět klíčovou složkou, je vysoce pravděpodobné, že se vojenské doktríny zcela zásadně změní. A je velkým otazníkem, jakou roli v nich budou hrát extrémně drahé systémy jako F-35. Překotnost a uspěchanost Jany Černochové při nákupu těchto letadel se klidně může ukázat jako zcela nesmyslná, protože požadavky AČR již mohou být zcela jiné.