Popisek: Jiří Hynek
Security magazínu poskytl rozhovor prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek, který se rozhovořil zejména o účasti českých firem v rámci největší armádní zakázky, kterou je tendr na nákup 210 nových bojových vozidel pěchoty.
Nejdůležitější a zdaleka největší armádní zakázkou současnosti je nákup nových bojových vozidel pěchoty pro českou armádu. Má hodnotu přes 52 miliard korun. Do jaké míry jsou české firmy připraveny podílet se na této zakázce?
Čeští výrobci jsou připraveni se na zakázce podílet maximálně možnou mírou. Probíhají velmi intenzivní jednání mezi zahraničními firmami, které se o zakázku uchází, a potenciálními českými subdodavateli. Bylo by pro český průmysl nejlepší, aby co nejvíce smluv o smlouvě budoucí mezi zahraničními firmami a českými výrobci bylo uzavřeno ještě před rozhodnutím o tom, kdo nakonec bude bojové vozidlo dodávat. Moje zkušenost je, že později jsou jednání pro českou stranu mnohem náročnější, zvláště v oblasti vyjednávání o ceně.
Jeden z klíčových parametrů stanovuje zapojení českého průmyslu. Podmínkou tendru je, že v ČR se má odbavit nejméně 40% ze zakázky. Zároveň ale nejsou uvedeny žádné detaily. Je tento požadavek dostatečný a dostatečně uchopitelný pro české firmy?
Jako zástupce českého obranného průmyslu bych byl nejraději, aby se vše vyrábělo u nás. Ale jsem realista, takže vím, že to nejde. Požadovaných 40% je rozumným kompromisem. Zakázka má ale ještě jednu část, o které se příliš nemluví. A tou je zajištění minimálně třiceti let provozu a fungování této techniky. Zde je role domácích firem ještě důležitější, než při vlastní výrobě. Vojenská technika musí být bojeschopná i v době, kdy nastane ohrožení státu či je vyhlášen válečný stav. Jestliže v této době bychom měli být závislí na zahraničních dodávkách, tak jsem bezbranní.
Podmínku povinného procenta zapojení do výroby vypsalo Ministerstvo obrany. Je ale ono samo dostatečně kvalifikované, aby reálný podíl výroby ohlídalo?
Za pořízení bojových vozidel pěchoty je zodpovědné Ministerstvo obrany. Je tedy zodpovědné i za uhlídání podílu domácí výroby, a tedy mělo by být dostatečně kvalifikované. Mám osobní zkušenosti s různými triky fiktivního plnění. Když česká firmička o dvou lidech doveze v zahraničí vyrobenou součástku, opravdu nejde o českou výrobu, která by se měla do požadovaných 40% započítávat. A to ani za předpokladu, že ho natře jinou barvou a zabalí do krabice s nápisem „Made in Czech Republic“. Není jednoduché vše uhlídat. Ani není jednoduchá metodika, jak podíl české práce vypočítat. Ale lze to. Když budeme požádáni o odbornou pomoc, rádi ji ministerstvu obrany poskytneme. V případě, že zjistíme, že se některý ze zahraničních dodavatelů o nějaký trik pokouší, budeme ministerstvo obrany informovat. Jde nám o ekonomickou prosperitu a zajištění obranyschopnosti naší země. Na obojím se výrazně podílí dostatečné zapojení domácích výrobců, proto jejich zájmy hájíme.
Integrátorem zapojení českých firem do výroby má být Vojenský opravárenský podnik. Jde ovšem o obrovskou odpovědnost v rámci tak obrovské zakázky. Je pro tuto roli VOP dostatečně kompetentní?
Ministerstvo obrany rozhodlo, že státní podnik VOP CZ má být integrátorem zapojení českých firem. Musí si tedy být vědomo i své zodpovědnosti za toto rozhodnutí se všemi důsledky, kdyby VOP CZ tuto roli nezvládl. Role integrátora je velmi náročná a dá se očekávat velká odborná podpora od vítězného zahraničního dodavatele. Je to nakonec v jeho zájmu, protože za včasnost a kvalitu dodávek bude zodpovědný on.
Původní plán počítal s vysoutěžením nových BVP do konce roku 2018. Termín se posléze posunul na podzim letošního roku. Zaznělo ale už několik komentářů, že ani to se stihnout nedá. Co si myslíte o opakovaném opožďování soutěže?
Byl bych nejraději, kdyby o dodavateli bylo rozhodnuto co nejdříve. Čím dříve tomu bude, tím méně se dostane prostoru pro spekulace a zpochybňování. Neustálé posouvání termínů nejenže Českou republiky znedůvěryhodňuje v zahraničí, ale zvyšuje riziko zrušení tohoto nákupu. V minulosti bylo několik případů, kdy si naše vláda neuměla poradit s ekonomikou a využila nějakých nenadálých situací jako například povodní, a výrazně omezila výdaje na obranu. Politický marketing převážil nad zodpovědností vůči budoucnosti. A ve skutečnosti se pro zamezení povodní stejně příliš neudělalo. Pořízení nových bojových vozidel pěchoty je naprostou nutností pro další fungování pozemních sil. Na technice, která se dnes používá, sloužili tátové mnohdy dědové dnešních profesionálních vojáků. Ve vedení vojenských konfliktů se hodně od této doby změnilo. Je potřeba více chránit posádku, zvýšit bojovou schopnost vozidla i zabezpečit jeho údržbu. Nedokáži si představit, jaká by byla demotivace vojáků, kdyby se nákup neuskutečnil. Ať se vybere kterékoliv ze čtyř poptávaných vozidel, nevybere se špatně. Špatné by bylo, kdyby se nekoupilo nic.