Přímý nákup i u BVP a tanků? Poslanci se ptali, zda stíháme přezbrojení těžké brigády. Opata už má tým a připravuje analýzu

Přímý nákup i u BVP a tanků? Poslanci se ptali, zda stíháme přezbrojení těžké brigády. Opata už má tým a připravuje analýzu
21 / 11 / 2019, 11:00

Výbor pro obranu projednával novou Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2030 (KVAČR 2030). Tento dokument především definuje výhled armádních nákupů pro následující roky. Nejdůležitějším a nejnákladnějším úkolem je přezbrojení pozemního vojska těžkou technikou (BVP a tanky). Harmonogram pro přezbrojení vyplývá ze závazků vůči NATO.

Na tuto problématiku upozornil na jednání Výboru pro obranu poslanec Karel Krejza. „Framework Nation Concept nás zavazuje k těžké brigádě 2026,“ uvedl opoziční poslanec. Náčelník generálního štábu Aleš Opata na to reagoval tím, že nyní má dojít k modernizaci starých tanků T-72M4 CZ. Nicméně hned druhým dechem potvrdil aktuálnost problému, když uvedl, že v současné době je už sestaven tým, který pracuje na analýze, jak dál v oblasti tanků. Náčelník generálního štábu vypočetl, že nakupovat se má přibližně 50 tanků.

Poslanec Krejza otevřel i téma kritizovaného tendru na BVP: „Máme nějaký záložní plán, pokud ta veřejná soutěž z nějakého důvodu nedopadne? Když vidím rozpočtové výhledy a KVAČR, měli bychom zvažovat i jiné cesty, jak naplnit spojenecké závazky, než je klasická soutěž.“ Poslanec tím narážel na problém velkého protahování téměř všech tendrů, které běží klasickou cestou. Nejjasnějším příkladem je pak právě nepovedený tendr na bojová vozidla pěchoty, který se posouvá opakovaně.

„Jsem příznivec přímého nákupu. Pokud by nastala situace jako u BVP, dal by se tendr překlopit a udělat ty BVP stejně, jako jsme udělali vrtulníky?,“ vznášel dotaz na stejné téma poslanec za ANO Pavel Růžička a narážel tak na mezivládní dohodu s USA, která nákup vrtulníků podstatně uspíšila.

Pozitivní zkušenosti s přímými mezivládními nákupy dělá nově i ministr obrany Lubomír Metnar. Naposledy takto dotáhl výběr 3D radarů MADR s Izraelem a právě zmíněné vrtulníky s USA. Nechal se slyšet, že se jedná o nejbezpečnější a nejtransparentnější druh zakázky.

Z čeho ale vyplývá celá ta debata nad rychlostí nákupu u těžké pozemní techniky? Bojová vozidla a tanky jsou dnes primárně provozována v rámci 7. mechanizované brigády. Nová koncepce výstavby počítá s rychlým nákupem BVP a následně i hlavních bojových tanků. Koncepce přitom definuje cíle ve dvou primárních milnících, kterými jsou roky 2025 a 2030. BVP mají být přitom plně bojeschopně nasaditelné v rámci prvního milníku do roku 2025. Tanky pak spadají do období do roku 2030. Dělení je ale třeba vnímat detailněji.

Klíčový je aspekt aliančních závazků. Armády NATO fungují v již zmíněném Framework Nation Concept, v rámci něhož jsou jednotlivé národní svazky sdružovány do větších uskupení, které jsou schopny samostatných úkolů na strategické úrovni. Už dnes takto například funguje česká 4. brigáda rychlého nasazení, která je začleněná do 10. německé divize.

Co se týče 7. mechanizované brigády, a tím i nákupu BVP a tanků, tak zde je závazek stanoven na rok 2026. Zcela přesně ho vyjádřil například náčelník generálního štábu Opata ve své nástupní řeči, kde řekl, že „jedním z nejpodstatnějších jsou cíle výstavby schopností AČR, kde od 1.1. 2026 deklarujeme připravenost těžké mechanizované brigády se třemi mechanizovanými prapory a jedním tankovým praporem. To je pro nás logický časový rámec pro završení dodávek.“

Pokud tedy tanky spadají do koncepčního období 2025 až 2030, je tím vlastně myšlen úplný začátek tohoto období. Tím pádem je otevření nákupu tanků nutné udělat již dnes, aby se zajistil jejich včasný nákup.

 

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace