Autor fotografie: Marek Hilšer|Popisek: Marek Hilšer
Již za rok budeme znát jméno nového prezidenta republiky. Na nejvyšší ústavní funkci kandiduje také lékař, senátor a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer. Stejně jako dalším prezidentským kandidátům jsme položili i Hilšerovi několik otázek, které se týkají obrany a bezpečnosti.
Jaké priority v oblasti obrany si pro výkon prezidentské funkce jako kandidát ve volbách stanovujete? V jakém ohledu může prezident ze své pozice vrchního velitele ozbrojených sil nejlépe armádě přispět?
Mou prioritou pro výkon prezidentské funkce je nastolovat určitá témata, mezi něž rozhodně patří vojenská a bezpečnostní tematika. Prezident musí umět občanům vysvětlit, proč potřebujeme akceschopnou armádu, a tudíž proč je třeba ji adekvátně financovat. Armáda se musí opírat o podporu veřejnosti a základní společenský a politický konsensus. Výdaje na obranu nelze chápat jako ochuzení rozpočtu o prostředky, které by jinak mohly být použity třeba na zdravotnictví nebo důchodový systém. Má-li armáda sloužit v zahraničních misích, musí občané chápat, jak naše bezpečnost souvisí s děním mimo hranice naší země. Prezident musí umět také vysvětlit podstatu spojenectví v NATO, princip kolektivní bezpečnosti. Prezident se rovněž jednou za dva roky účastní summitů NATO ve formátu hlav států.
Ve vztahu k armádě samotné je zásadní, aby byl prezident informován, tedy nejen, aby mu jeho Vojenská kancelář zprostředkovávala operativní kontakt s vedením armády, ale s vojáky hovořil a třeba je i navštívil na zahraničních misích. Status vrchního velitele ozbrojených sil je relevantní jen v případě války, ale současná situace ukazuje, jak ani tato role není jen formální a protokolární. Prezident každopádně musí znát systém dělby moci a spolupracovat dostatečně s vládou a parlamentem.
Rád bych zmínil i péči o veterány zahraničních misí. Kromě funkce stabilizační na místě působení mají totiž zahraniční mise i důležitou dimenzi politickou, v případě ČR už od dob první republiky. Armáda je určitým atributem státnosti.
Podporujete vládní záměr dosáhnout v horizontu roku 2025 výdajů na obranu ve výši 2 % HDP?
Podporuji prohlášení nové vlády a prioritu danou posílení východního křídla NATO a spojenecké vazby v rámci Aliance. Vládní záměr dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 % HDP se odvíjí od závazku ze summitu Walesu stanoveného na období do roku 2024. Souhlasím s vládou, že toto již současné situaci splnitelné není, a tudíž s posunutím na rok 2025. Je třeba si uvědomit, že nejde jen o samotný závazek, ale o dosažení solidní obranyschopnosti v našem vlastním zájmu. Aliance je společenstvím rovnoprávných členů postaveném na dělbě úkolů a rolí. Plnění závazku má přímý vliv na obranyschopnost celé Aliance, a tím i nás samotných. To je princip kolektivní bezpečnosti. Nemůžeme být jakýmsi černým pasažérem. Podstatné je, že ve vládním prohlášení se hovoří o zakotvení tohoto závazku zákonem a navíc o víceletém horizontu financování, což přinese, doufejme, předvídatelnost, kterou armáda potřebuje.
Jak by mělo NATO a ČR reagovat na vyhrocenou situaci na Ukrajině?
V pomoci Ukrajině jsme bohužel promeškali fázi před ruskou invazí a možnost například školit místní armádu v rámci bilaterální mise. Měli jsme přispět do mezinárodního výcvikového centra. Teď už myslím chápeme, že to bylo obrovské zanedbání předchozích vlád. Celkový odhad vývoje nebyl správný a jednalo se o zásadní podcenění situace. Stále však platí, že musíme pomoci posílit obranyschopnost východního křídla NATO, navýšit naši vojenskou účast v Litvě a Lotyšsku a vyslat vojáky do výcvikových středisek v Polsku. To je mimo jiné jedinečná příležitost cvičit po boku amerických, kanadských a britských vojáků, kterých už je dnes v Polsku více než 10 tisíc. Je zásadní, aby naše přítomnost v Pobaltí měla permanentní a dlouhodobý charakter, včetně účasti bojových jednotek. To je třeba učinit co nejdřív. Je to fakticky předsunutá obrana naší země.
Měla by ČR upřednostňovat při zbrojních nákupech produkty domácího průmyslu, nebo pořizovat vojenský materiál od zahraničních strategických partnerů?
Otázka primárně nestojí tak, jestli nakupovat od domácích nebo zahraničních dodavatelů. Prvotní je vládní obranná koncepce, resp. inovace obranné strategie z r. 2017 a navazující koncepce rozvoje ozbrojených sil. Tyto strategické dokumenty musí být vodítkem k plánování nákupů vojenského materiálu. V případě nákupů od zahraničních dodavatelů má být dána priorita strategickým partnerům a i v případě zahraničních dodavatelů lze a má být zajištěn podíl účasti domácího průmyslu. Nejdůležitější akvizice pak musí splňovat cíle a úkoly, které máme stanoveny v rámci aliančního obranného plánování. Za zásadní považuji, že například v úkolu vybudovat těžkou obrněnou brigádu máme nyní asi pětileté zpoždění. Prioritou jsou jednoznačně alianční závazky.
Považujete za správné, že ČR pošle Ukrajině pomoc ve formě munice?
Ano. Měli jsme dodávat munici a výzbroj podstatně dříve a měli jsme pomoci s výcvikem ukrajinské armády. Podporuji bez výhrad pokračování dodávek dle potřeb ukrajinské armády.
Má ČR ve vztazích s autoritářskými režimy dbát primárně na lidská práva, nebo se soustředit na byznysovou stránku?
Lidská práva nejsou nějakým druhotným aspektem našich zahraničních vztahů. V Rusku stála dlouho lidská práva ve stínu bezpečnostních a geopolitických otázek, ačkoli rozměr jejich porušování byl zásadně důležitým ukazatelem charakteru tamního systému postaveného na korupci a bezpráví. Důsledky podceňování zločinné podstaty kremelského režimu dnes bohužel vidíme na Ukrajině. Stav lidských práv je důležitým nástrojem pro včasnou detekci narůstajících konfliktů, humanitárních krizí a nekontrolované migrace. Ani v rozvoji ekonomických vztahů není agenda lidských práv a demokracie bez významu. Úroveň korupce a celkový stav právního státu, včetně nezávislosti justice, jsou důležitými měřítky pro posouzení investičního klimatu.
Lidská práva a respekt k demokratickým principům správy jsou důležitým stavebním kamenem mezinárodního systému. Za něj je Česká republika spoluzodpovědná. Má na jeho udržení životní zájem, právě na jeho existenci, funkčnosti a jeho dalším upevňování závisí všechny ostatní její zájmy, bezpečnostní i ekonomické.