Autor fotografie: Idobi, CC BY-SA 3.0|Popisek: Ponorka Sang-O
Ponorky jsou jediným prostředkem mezi severokorejskými plavidly, který má s ohledem na zřejmou technologickou převahu případných protivníků na moři - tedy především Jižní Koreje a Japonska, a samozřejmě Spojených států - naději alespoň částečně uspět. Severní Korea má sice ve srovnání s ponorkovými flotilami jiných zemí minimální schopnosti v zásadě odpovídající technologiím druhé světové nebo rané studené válce, ale využívá je ve velké míře. Severokorejské ponorky jsou sice staré a zastaralé, ale jejich výhodou je početnost a v době míru i možnost překvapení, jak dokázaly v roce 2010.
Předpokládá se, že Korejské lidové námořnictvo disponuje přibližně šedesáti tisíci muži - méně než dvacetinou pozemních sil Korejské lidové armády. Z tohoto poměru je zřejmé, že námořnictvo v úvahách vůdců v Pchjongjangu hraje pomocnou roli.
Velká část těchto námořníků slouží v ponorkové flotile, která je poněkud paradoxně jednou z největších na světě. Je odhadováno, že severokorejské námořnictvo provozuje až sedm desítek dieselelektrických ponorek. Jde především o 46 člunů třídy Sang-O (podle typu dlouhých 34-39 m), 20 člunů původně sovětské třídy Romeo (v původním označení Projekt 633, v Severní Koreji jde o čínskou variantu Typ 033 z let 1962-1984), pět miniponorek třídy Yono (které v 80. letech úspěšně exportovala do Íránu, ostatně obě despocie si mohou dodnes co do technické úrovně své výzbroje podávat ruce dodnes), a ve službě zřejmě je jedna experimentální balistická ponorka třídy Sinpo, kterých snad Severokorejci stavějí šest.
Toto nastavení může mít jistou logiku. KLDR prezentuje obranu svého území před napadením "imperialisty", proto buduje tzv. obranné síly. Ponorky, pokud nejsou vybaveny balistickými střelami nebo střelami s plochou dráhou letu mohou být takto definovány, tedy jako obrana před hladinovými plavidly útočníka. Zároveň si je KLDR vědoma technologické převahy v radarové detekci, satelitním snímkování a nasazení námořnictva, letectva a raketových prostředků u svých protivníků, jmenovitě ROK, Japonsko a USA. Hladinové námořnictvo KLDR nemá šanci, ale číhající smečky ponorek mohou být hrozbou, byť po omezenou dobu vzhledem k nutnosti vynoření a doplnění kyslíku a dobití baterií. Předpokladem je i to, že ponorky KLDR se budou pohybovat především v pobřežních vodách KLDR a ROK, vyjímkou je pouze třída SINPO údajně schopná nést a odpálit balistické řízené střely.
V březnu 2010 byla jihokorejská korveta ROKS Cheonan třídy Pohang operující ve Žlutém moři během velkého protiponorkového cvičení spolu s americkým námořnictvem zasažena do zádi nezjištěným torpédem. Loď o výtlaku 1500 tun se rozlomila na dvě poloviny a potopila. Čtyřicet šest jihokorejských námořníků zahynulo a padesát šest bylo zraněno. Mezinárodní komise zřízená k vyšetření incidentu připsala vinu Severní Koreji, z velké části kvůli nálezu pozůstatků severokorejského těžkého akustického torpéda CHT-02D na místě potopení korvety. Předpokládá se, že odpovědnou ponorkou byla trpasličí ponorka třídy Yono.
Severní Korea podle očekávání výsledky vyšetřování odmítla a za nevěrohodné je označila také Čína, podle níž loď potopila tzv. stoupající mina reagující na zvuk nebo magnetické podněty. Číňané tvrdili, že poškození korvety odpovídalo právě zásahu takovou minou, zatímco torpédo by po zásahu bylo zcela zničeno, a způsobilo by poškození jiného charakteru. Což bylo absurdní tvrzení nejen proto, že části torpéda se v místě potopení lodi našly:
video: youtube
K útoku došlo u jihokorejského ostrova Baengnyeong nedaleko pobřeží KLDR. Dalším čínským argumentem pak bylo, že severokorejská ponorka by se jihokorejskými vodami neměla naději pohybovat nepozorovaně. V takovém případě by jakékoli severokorejské investice do ponorek byly ovšem zbytečné.
ČLR bude i nadále bránit KLDR, byť je to občas mimo logiku, ale teritoriální a politické zájmy jsou dominantní. Lépe kontrolovat (částečně) KLDR, než sousedit se spojencem USA. Severní Korea ve své ekonomické situaci sází na počty, protože kvalitou své protivníky neohromí. V relativně malém prostoru disponuje desítkami malých ponorek, které mohou využívat členitosti pobřeží a četných ostrůvků jako úkrytů a čekat na příležitost. V mírovém stavu na příležitost provokovat.
I masová produkce levných ponorek nebo jiných zbraňových systémů je pro KLDR ekonomicky náročná, avšak dosah z domácího vývoje nebo ilegálního obchodu na nejsofistikovanější technologie nemá. Takže se bude držet masové produce alevných řešení. Není nicméně radno protivníka podceňovat.
Zdroj: nationalinterest.org; wikipedia.org