Problematické ověřování jakosti Úř OSK SOJ - Česká zbrojovka žádá náhradu škody za nesprávný úřední postup ve věci balistických vest

Problematické ověřování jakosti Úř OSK SOJ - Česká zbrojovka žádá náhradu škody za nesprávný úřední postup ve věci balistických vest
Autor: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Vesty VOM, ČZUB
11 / 05 / 2022, 15:15

K zajímavému vývoji, který poodhaluje složitou strukturu, kterou procházejí armádní zakázky, dochází v případě v roce 2016 zrušeného nákupu balistických vest. Ministerstvo obrany plánovalo nakoupit od České zbrojovky Uherský brod více než 2000 vest za bezmála 70 milionů korun. Realizaci zakázky komplikovaly spory týkající se kontroly jakosti vest, které v důsledku nemohly být dodány. Obě strany od smlouvy odstoupily a následoval téměř pět let trvající soudní spor, který skončil smírným řešením: ČZUB se zavázala nepožadovat od MO náhradu škody a ušlého zisku, MO se naopak společnosti omluvilo za předchozí výroky a stáhlo odvolání. Nyní se ČZUB náhrady domáhá a adresátem je Ministerstvo obrany, ale škody jdou podle Zbrojovky na vrub ministerstvu podřízenému Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Ve hře je 45 milionů korun, ale také možná systémová chyba, která komplikuje armádní akvizice.

Přijetí výzvy k náhradě škody potvrdilo na dotaz Security Magazínu tiskové oddělení Ministerstva obrany: ČZUB zaslala dopisem ze dne 2. března 2022 Ministerstvu obrany výzvu k náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb."

Případ má dvě základní linky. V první řadě otázku náhrady škody v situaci, kdy se ČZUB zavázala náhradu škody po svém smluvním partnerovi z roku 2015, Ministerstvu obrany, nevymáhat. Protože však podle názoru společnosti škodu způsobil Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, a protože tento úřad formálně podléhá ministerstvu, nezbývá ČZUB než se obrátit na ministerstvo.

Druhou linkou, a to obecně podstatnější, pak je otázka, podle jakých standardů, výkladů a jakými metodami zmíněný úřad vlastně kvalitu dodávaného zboží ověřuje, jak kdo může nebo nemůže kontrolovat jeho činnost, a zda budou v případě, že Ministerstvo obrany uzná nárok České zbrojovky na náhradu škody ve věci balistických vest, vyvozeny odpovídající jednak personální, a jednak organizační důsledky.

Ohledně zvolené formy výzvy k náhradě škody a důvodů, proč byla podána, jsme o vyjádření požádali Českou zbrojovku. Manažer pro vnější vztahy Radek Hauerland vysvětlil, že způsobenou škodu společnost nevymáhá po Ministerstvu obrany jako zadavateli veřejné zakázky, ve smyslu občanského zákoníku kupujícím, a v tomto ohledu ctí v roce 2020 uzavřenou dohodu. "Nicméně touto dohodou není dotčeno právo CZ domáhat se náhrady škody způsobené Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (Úř OSK SOJ), z titulu nesprávného úředního postupu (podle zákona č. 82/1998 Sb.). Protože tento správní úřad je formálně součástí organizační struktury Ministerstva obrany, musela být  výzva CZ adresována MO jako příslušné součásti státní správy. Česká zbrojovka je dlouhodobým partnerem MO a AČR a tohoto vztahu si velmi vážíme. Jsme otevřeni jednáním a věříme, že i tuto záležitost se podaří společně vyřešit."

Otázka případných důsledků pro úřad je složitější. Ministerstvo obrany má od převzetí výzvy zákonnou lhůtu 6 měsíců, během níž bude posuzovat její oprávněnost, a nechce předjímat výsledek, ani možné personální důsledky a opatření, jež by v budoucnu měla podobným problémům předcházet: "K posouzení oprávněnosti a výše nároku a k případné mimosoudní náhradě zákon stanovuje lhůtu 6 měsíců. Důvodnost výzvy není  zatím vyhodnocena. Na uvedené otázky budeme moci odpovědět až po vyhodnocení nároku. Reakci Ministerstva obrany však nejprve obdrží ČZUB," odpověděl Jiří Caletka z tiskového oddělení MO.

Na internetové stránce Úř OSK SOJ čteme, že působnost úřadu stanovuje zákon 309/2000 Sb., a dále vyhláška MO č. 5/2000 Sb., usnesení vlády z 27. listopadu 2000, "mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána", a Statuem Úř OSK SOJ schváleným ministrem obrany 29. září 2001. Podle zákona je úkolem Úřadu ověřovat, zda dodavatel plní požadavky na jakost vyplývající s uzavřené smlouvy. Podle informací SM z prostředí obranného průmyslu ale úřad nezřídka vykládá různá ustanovení smluv volně až svévolně, a to aniž by dodavatel měl možnost se proti takovému postupu účinně odvolat. Mělo k tomu dojít i v případě předmětné zakázky na balistické vesty z roku 2015.  Důsledkem nesprávného úředního postupu pak může být nejen riziko, že bude muset Ministerstvo obrany hradit vzniklou škodu, ale také průtahy při realizaci zakázek.

Právě příběh akvizice balistických vest patří mezi četné příklady vlekoucích se nákupů Ministerstva obrany, v jejichž důsledku se útvarům AČR dlouhodobě nedostává žádoucího moderního vybavení. V původním výběrovém řízení z roku 2015 uspěla Česká zbrojovka a podle smlouvy měla Armádě České republiky dodat 2291 modulárních balistických vest (VOM, Vesta Ochranná Modulární) za částku 68 milionů korun.

Kromě postupně vznikajících specifikací následně VOM procházela vojskovými zkouškami, na jejichž základě vznikly nové požadavky na úpravu vesty. Tím se dostala armáda do určité časové tísně, protože stávajícím vestám končila koncem roku 2015 životnost. Nyní napadený nesprávný úřední postup, při němž Úř OSK SOJ podle ČZUB nezákonně přerušoval řízení o státním ověřování jakosti a opakovaně požadoval již poskytnutou dokumentaci, pak vedl až k zastavení projektu. MO muselo problém řešit nákupem amerických balistických vest a 5500 souprav od společnost Argun z roku 2017, a teprve v roce 2020 byla podepsána rámcová smlouva s STV Group, která armádě dodá bezmála 47 tisíc balistických vest VOBU.

Zdroj: Ministerstvo obrany, Česká zbrojovka, Úř OSK SOJ

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace